Bára Vránová 1. Cíl práce
Cílem tohoto samostatného projektu je zdokumentování sametové revoluce ve Valašském Meziříčí a oslav jejího výročí v době pandemie Covidu-19. Jako výstup pro naplnění stanoveného cíle vznikl cyklus 4 psaných zpravodajských textů, které zachycují průběh valašskomeziříčské revoluce v listopadu 1989, postoj vojenské posádky dislokované v tehdejších kasárnách Železniční brigády, vzpomínky pamětníka a oslavy výročí ovlivněné pandemickými restrikcemi. Cyklus článků tedy tvoří tři zprávy a jedno interview.
2. Zdůvodnění volby tématu
Valašské Meziříčí je v rámci svého regionu jedno z nejvýznamnějších center, co se historického, kulturního a průmyslového kontextu týče. Během sametové revoluce navíc bylo prvním a hlavním stanem Občanského fóra na Valašsku a sametová revoluce tak pro jeho občany měla širší rozměr než v okolních městech.
Tento fakt byl dán především bohatým kulturním zázemím, které ve městě existovalo už od 19. století díky řadě středních i odborných škol (díky nim získalo město přídomek Valašské Athény) a povědomí o slavné historii spojené s poslaneckým mandátem T. G. Masaryka v Říšském sněmu za Valašská města. Od konce 60. let navíc ve městě vznikl kulturní stánek M-klub, který i v době komunistické éry dokázal divákům zprostředkovat i zakázaná umělecká vystoupení. Už před sametovou revolucí tak v rámci Valašského Meziříčí fungovala řada aktivit, často neoficiálního charakteru, podporujících šíření svobodných myšlenek a názorů. Lze říct, že město patřilo k významným centrům skrytého odporu vůči politickému režimu v zemi.
Vzhledem k výše uvedeným specifikacím je zřejmé, že pro většinu současných občanů města má výročí sametové revoluce zásadní postavení. Vzniklé články by tak měly reflektovat historický vývoj tohoto postavení a způsob, jakým se k oslavám 31. výročí sametové revoluce Meziříčané postavili během pandemických opatření zakazujících mimo jiné shromažďování a pořádání hromadných vzpomínkových akcí.
Výsledné texty by se navíc měly stát součástí většího souboru vzpomínek na průběh sametové revoluce ve městě tvořeného z iniciativy gymnázia Františka Palackého ve Valašském Meziříčí. Nemalou roli při volbě tématu pak sehrála i osobní spojitost autorky samostatného projektu a Valašského Meziříčí jako jejího rodného města.
Posledním důvodem k výběru tématu byla jeho souvislost s politickou specializací, protože se úzce dotýká historie klíčového momentu v politickém uspořádání České republiky a zároveň má, i vzhledem k pandemii, velký rozptyl v kontextu současné politické situace.
3. Zdroje/stav problematiky
Vzhledem k úzce vymezené oblasti zájmu, která se soustředí na průběh revoluce v pouze v rámci Valašského Meziříčí, se nepodařilo najít žádný projekt se stejnou problematikou. Z tohoto důvodu se primárním zdrojem stali pamětníci, kronika města a bakalářská práce Hany Šoborové Listopad 1989 ve Valašském Meziříčí.
Jako vedlejší zdroje posloužily různé projekty vzniklé v roce 2019 u příležitosti oslav 30. výročí revoluce. Například několik výstav a vernisáží o revoluci na Valašsku připravené Muzeem regionu Valašsko na zámcích ve Vsetíně a ve Valašském Meziříčí, série článků o událostech historičky muzea Andrey Mrštinové pro Valašský deník a portál Paměť národa, který natočil několik rozhovorů s meziříčskými pamětníky. Východiskem pro následný způsob realizace se pak stal bakalářský projekt Jaromíra Taláka zaměřený na průběh sametové revoluce a formování Občanského fóra v Uherském Hradišti.
Problematika tématu jako taková tedy zpracovaná je, ovšem nikoliv formou, jakou by měly představovat výstupy tohoto projektu.
4. Ideový plán
Ideovým plánem projektu je vytvoření cyklu článků zabývajících se průběhem sametové revoluce jako takové a jejích oslav ve Valašském Meziříčí během období neumožňujícího žádné velké vzpomínkové akce. Výsledné články se tak vždy věnují určité oblasti z vytyčených plánů a cílů.
Hlavní text rámuje průběh událostí ve Valašském Meziříčí od střetu studentů a příslušníků Sboru národní bezpečnosti na Národní třídě v Praze až po závěr komunistického režimu u nás. V podobném duchu je i článek o postojích vojenské posádky a školy zřízené v kasárnách Železniční brigády. Ten se ale omezuje na časové období pouze v prvních týdnech sametové revoluce a na reakci příslušníků Československé lidové armády na narůstající občanské nepokoje v zemi. Tyto dva texty tedy rámují události z historického hlediska.
Interview s pamětníkem Jiřím Fojtíkem se rovněž zaměřuje především na jeho vzpomínky o průběhu revoluce ve Valašském Meziříčí, zároveň mapuje i jeho zkušenosti s tehdejším režimem, který jej za pobuřování poslal na tři roky do vězení. Kromě historického pohledu na události roku 1989 má rozhovor přesah i do současnosti – zaměřuje se na názory k současnému stavu politické scény i způsobu oslav výročí revoluce v podmínkách, které se v některých aspektech podobají těm za minulého režimu. Díky tomu je možné získat představu o tom, jak vnímal pan Fojtík události tehdy, jaká pro něj mají význam v současnosti a jestli vnímají pamětníci jako on nějaký posun od listopadových ideálů.
Poslední článek s prvky reportáže je zaměřen čistě na současný průběh meziříčských oslav 31. výročí od uplynutí sametové revoluce. Jeho ideovou náplní je ukázka toho, jakým způsobem se městu Valašské Meziříčí a jeho obyvatelům podařilo i přes přísná pandemická opatření uspořádat důstojnou pietní vzpomínku.
5. Postup práce a způsob zpracování
Projekt byl realizován od listopadu 2020 do února 2021. Časová prodleva byla dána především kvůli zhoršené epidemiologické situaci, která neumožňovala osobní setkání s respondenty ani návštěvy archivů. Celkový čas se tak kvůli nutnosti realizovat rozhovory i získat data z eBadatelny přes internet paradoxně prodloužil, protože ne všichni z dotazovaných měli k dispozici přístroj s možností online připojení.
Zpráva o průběhu oslav 31. výročí sametové revoluce ve Valašském Meziříčí začala vznikat už od 11. listopadu 2020. Nejprve bylo potřeba zkontaktovat odbor kultury města a zjistit, jakým způsobem bude Valašské Meziříčí i vzhledem k vládním opatřením při přípravách postupovat a zda o uctění památky v roce 2020 vůbec uvažuje. Podle předpokladů se město rozhodlo oslavu výročí revoluce přesunout až na následující rok.
Přesto bylo, především kvůli silně zakořeněné tradici, možné předpokládat, že stejně jako v předchozích letech založí Meziříčané několik vlastní pietních míst rozmístěných u významných městských památek. Určité náznaky těchto záměrů se objevovaly i v rámci facebookových skupin týkajících se městských akcí a historie (žádná z nich nebyla oficiálním kanálem radnice Valašské Meziříčí). Dvě z těchto skupin zároveň vyzývaly své členy, aby místo shromažďování se u „ilegálních“ pietních míst a vystavování se riziku nákazy, raději uctili památku sametové revoluce zveřejněním fotografie domácí oslavy nebo dobovým snímkem z vlastního archivu.
V úterý 17. listopadu 2020 pak už jen stačilo obejít některá z těchto míst a pokusit se vyzpovídat respondenty. To samé platilo i pro akci místního turistického oddílu, který zadal svým členům za úkol ujít pěšky délkově stejnou trasu jako studenti během průvodu z Albertova v roce 1989.
Jako další postupně vznikly články o historii sametové revoluce ve Valašském Meziříčí. U těch nebyl postup práce tak náročný, především kvůli tomu, že touto problematikou se hluboce zaobírala zmíněná bakalářská práce Hany Šoborové. Stačilo tedy některé nejasné momenty ověřit v městské kronice ze Státního okresního archivu ve Vsetíně.
V případě článku o vojácích z místních kasáren a jejich postoji k sametové revoluci bylo nejtěžší přesvědčit respondenta (vysloužilec právě z meziříčské Železniční brigády), aby mluvil otevřeně a na záznam. Klíčovou podmínkou se pro něj stalo zachování anonymity, protože v současnosti ještě stále externě spolupracuje s Armádou České republiky. Ostatní informace v článku pak pocházely z práce historika Prokopa Tomka z Vojenského Historického Ústavu a jeho příspěvků na portálech aktualne.cz a idnes.cz věnujících se rovněž problematice postavení armády v období sametové revoluce.
Nejnáročnější bylo pořízení interview s pamětníkem Jiřím Fojtíkem, který se s funkcemi videohovoru seznámil jen několik dní před plánovaným rozhovorem. Vzhledem k opatřením i jeho vysokému věku nebylo možné provést osobní setkání a telefonické spojení si nepřál. V únoru se tak nakonec podařilo s panem Fojtíkem udělat rozhovor přes platformu ZOOM, který se tematicky dotýkal jeho vzpomínek na průběh sametové revoluce v rodném městě, ale i přesahu událostí závěru roku 1989 do dnešní doby.
Výběr pana Fojtíka jako zpovídaného měl několik důvodů. Předně nepatřil k hlavním meziříčským aktérům revoluce, ale k lidem, kteří kvůli své minulosti stáli raději stranou. V případě vyzpovídání předních tváří meziříčského sametu by projekt v zásadě nepřinesl žádné nové poznatky, protože „lidé z tribun“ byli během 31 let od revoluce předmětem mnoha článků a rozhovorů.
Pan Fojtík byl navíc předním fotografem příjezdu tanků Varšavské smlouvy do Valašského Meziříčí v roce 1968, z čehož následně vyplynuly i další následky, které se později promítly právě do událostí kolem sametové revoluce. Zároveň byl i zarytým odpůrcem režimu a často prováděl „záškodnou činnost“ například roznášením protirežimních letáků, vylepováním plakátů odsuzujících příjezd vojsk Varšavské smlouvy atd. Rozhovor s ním tedy mohl poskytnout na problematiku nový náhled.
6. Sebehodnocení
Cílem tohoto bakalářského projektu bylo vytvořit cyklus článků, které by popisovaly průběh sametové revoluce v roce 1989 a následné oslavy 31. výročí v době pandemie Covid-19. Vzhledem k výsledným článkům lze říct, že se stanovené cíle podařilo úspěšně naplnit.
Jednotlivé texty dávají jasný pohled na vývoj událostí a předkládají nové úhly pohledu na problematiku sametové revoluce jako takové, tak i jejího významu pro společnost v dnešní době. Společně pak tvoří komplexní přehled vzniku revoluce na Valašsku, její průběh až po nastínění možného vysvětlení, proč je kult sametové revoluce ve Valašském Meziříčí tak rozšířený.
Určité úskalí se může jevit paradoxně v rozhovoru s panem Jiřím Fojtíkem. Jeho pohled je neotřelý, nicméně při případném rozpracování v budoucnu by projekt měl být doplněn o rozhovor s někým, kdo neměl s režimem tak nepříjemné zkušenosti a revoluci prožíval jinak. Tím by bylo možné „vybalancovat“ objektivitu celého projektu. To samé lze říct i o článku týkajícího se valašskomeziříčských vojáků. Respondent totiž patřil k profesionálním členům armády a jeho pohled mohl být rovněž zkreslený určitou politickou linií, která v Československé lidové armádě během minulého režimu působila. Je možné, že rozhovor s některým z branců povinné vojenské služby by opět nabídl nový pohled na věc.
Z celkového pohledu je ale možné tvrdit, že tento bakalářský projekt své cíle i přes výše popsané nedostatky splnil.
7. Literatura, zdroje + „konkurenční projekty“
Prameny
SOkA Vsetín, fond MěstNV Valašské Meziříčí, Kronika města, i. č. 249
Literatura
BINAR, Aleš a kol.. Ozbrojené síly a československý stát. Brno: Univerzita obrany, 2020. ISBN 978-80-7582-353-3. s. 350 – 363.
ŠOBOROVÁ, Hana. Listopad 1989 ve Valašském Meziříčí. [online]. Ostrava, 2018. Dostupné z: https://theses.cz/id/yxqyeo/. Bakalářská práce. Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Tomáš Jarmara, Ph.D.
TOMEK, Prokop. Československá armáda v čase Sametové revoluce. Proměny ozbrojených sil na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Praha: Svět křídel, 2019. ISBN 978-80-7573-060-2.
Internetové zdroje
GAZDÍK, Jan. Tanky nevyjely. Co se dělo po 17. listopadu ve velení armády [online]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/17-listopad-hra-o-armadu-i-tu-sovetskou-v-cssr
MRŠTINOVÁ, Andrea. Muzejní kukátko: Výročí 17. listopadu ve Valašském Meziříčí [online]. Dostupné z: https://valassky.denik.cz/ctenar-reporter/muzejni-kukatko-vyroci-17-listopadu-ve-valasskem-mezirici-20201118
SVĚTNIČKA, Lubomír. Tanky proti revoluci? Šílenství a konec, líčí atmosféru v armádě pamětníci [online]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/nato/listopad-sametova-revoluce-vaclavik-stehlik-tomek-sedivy-tanky-armada-lidova
Konkurenční projekty
Martin Štainer. Paměť národa [online]. Dostupné z: https://www.pametnaroda.cz/cs/stainer-martin-1967
TALÁK, Jaromír. V Uherském Hradišti zakládali Občanské fórum režisér, lékař i grafik [online]. Dostupné z: https://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/v-uherskem-hradisti-zakladali-obcanske-forum-reziser-lekar-i-grafik
