st., 8. prosinec 2021 20:03

Záměr samostatného projektu – Zda a do jaké míry může online kultura nahradit kulturu živou?

Záměr samostatného projektu. Psaná žurnalistika. Kulturní specializace. Název: Zda a do jaké míry může online kultura nahradit kulturu živou. Texty (4): oŽÍVÁ kultura i na obrazovkách, nebo jde jen o záplatu? Jak neuvadla divadla během pandemie, Dokud se zpívá, ještě se neumřelo, Během pandemie vzniklo víc nové hudby než kdy dřív, říká zpěvák Štěpán Urban

Cíl:
Cílem mého samostatného projektu je přiblížit, jakým způsobem se dění kolem pandemie nemoci Covid-19 podepsalo na odvětví kultury, a také popsat, jak se celé situaci přizpůsobili umělci či kulturní instituce, na které měla zásadní dopad. Uvědomuji si, že odvětví kultury je mnohem širší a barevnější, jak jej popisuji ve vytvořených textech, ale primárně mi nešlo o zmapování celé kulturní oblasti. Chtěla jsem pouze přiblížit jakým způsobem pandemie zasáhla do práce umělců a jak se tím oni sami vypořádali.
Zdůvodnění volby tématu:
V rámci celého studia mi byla psaná žurnalistika ze všech specializací a wokshopů nejblíže, stejně tak kulturní specializace, kterou jsem si zvolila ve druhém ročníku. Může se zdát, že tvořit texty s kulturní tématikou je jednodušší než například z oblasti politiky, nebo zdraví. Osobně si ale myslím, že psát o kultuře je velice náročná disciplína, která vyžaduje mnoho zkušeností autora, široký přehled v daném odvětví, a hlavně schopnost empatie a věcné argumentace. Není nic jednoduššího, než se na úkor umělců či jejich počinů vybít nad klávesnicí či prázdným papírem, ale snažili jsme se je dostatečně pochopit? Získali jsme si dostatečné informace a nedíváme se na celé téma příliš zjednodušující optikou? Právě v této oblasti bych se tedy velice ráda zlepšovala, učila se a snažila se nebýt jen posměváčkem s bločkem v ruce, který za každou cenu umí jen kritizovat.
Dané téma jsem volila především kvůli tomu, jak moc mě překvapilo, že kultura si i napříč všem vládním restrikcím našla svoji skulinu. Ukázalo se tím, jak moc je potřebná a nezničitelná. Velice mě zajímalo, jakým způsobem se pandemie do odvětví promítla a jaké komplikace umělcům či institucím přinesla. Nicméně si myslím, že tohle budeme schopni posoudit až s notným odstupem a zatím můžeme jen spekulovat, zda se nějaké větší změny v kulturním odvětví promítnou, pokud vůbec.

Zdroje/ stav problematiky:
Při rešerši zdrojů se mi podařilo najít dva projekty, které vznikly na podobné téma. Jedním z nich je práce kolegyně Elišky Jurasové, která se při mapování kultury v době pandemie zaměřila především na oblast jižní Moravy.
Druhým z nich je práce Simony Vondrové z roku 2020, která zvolila stejnou tematickou oblast. Nicméně si myslím, že významný rozdíl mezi našimi projekty hraje právě časový odstup. Z mých rozhovorů s umělci vyplynulo, že první vlnu pandemie nemoci Covid-19 vnímali i oni sami trochu jiným způsobem. Tehdy jsme všichni věřili, že se jedná o dočasný stav věcí a nikdo z nás si neuměl představit, kam se situace dostane. Osobně by mě velice zajímalo, jak by vypadal samostatný projekt se stejným tématickým zaměřením, který by vzniknul například za deset let.
Při výběru žánrů mých textů jsem pracovala s knihou Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů, jejímž autorem je Viktor Jílek. Pro inspiraci jsem si přečetla a poslechla několik rozhovorů s hercem Romanem Venclem i zpěvákem Štěpánem Urbanem a snažila se zjistit co nejvíce informací o jejich uměleckém působení. V tomto případě se ale nejednalo přímo o zdroj, ale o jakousi rešerši, která měla posloužit k bližšímu seznámení s osobnostmi i s jejich projekty. Nejzásadnějšími zdroji, jsou tedy zmínění umělci sami o sobě, kteří mi poskytli cenná vyjádření a svůj názor na celou situaci. Při zjišťování informací o nově vzniklých platformách jsem čerpala příslušných webových stránek daných projektů, nebo z profilů na sociálních sítích.


Ideový plán:

K naplnění zvoleného cíle jsem vytvořila čtyři texty, ve kterých jsem se snažila reflektovat, jaké online projekty během pandemie vznikaly a jakým způsobem se omezení související s pandemií umělců dotkla.


Úvodník:
První z textů, který má čtenáře uvést do celkového tématu a formou úvahy reflektovat, jak moc je kultura důležitá a jakým způsobem na se ní daná restriktivní opatření a podepsala. Důležité je ale připomenout, že se nesnažím o komplexní shrnutí problémů na poli kultury, které pandemie přinesla, ale snažila jsem se pouze uchopit mnou vybrané oblasti a předat určitý pohled na věc.


Rozhovor:
Roman Vencl je velmi aktivní herecká osobnost na poli nejen olomouckého divadelního světa. Kromě toho si jakožto umělecký šéf činohry Moravského divadla Olomouc ve velmi širokých souvislostech uvědomuje, jak zásadní vliv pandemie na kulturu má. V rozhovoru popsal nejen jakým způsobem funguje divadlo za aktuálně platných nařízení, jaký je zájem za strany diváků, nebo jak se pandemie podepsala na jubilejní sté sezóně Moravského divadla Olomouc.


Story:
V rámci story jsem se snažila prostřednictvím vyjádření mladého zpěváka Štěpána Urbana popsat, jaké komplikace přináší nastalá situace umělcům, kteří si své jméno na poli české kulturní scény teprve budují.


Fejeton:
Prostřednictvím fejetonu jsem se snažila s mírnou nadsázkou nejen popsat kulturu v rámci pandemie, ale především celé téma s veškerou pokorou k umělcům a jejich tvorbě odlehčit.

Postup práce a zdůvodnění způsobu zpracování
Téma mi bylo schváleno již v listopadu roku 2020, kdy byla celá situace na poli pandemie opravdu složitá. Platila velmi přísná restriktivní opatření a vyhlídka pro umělce či kulturní instituce byla opravdu nepěkná. Na rozdíl od první vlny, kdy jsme věděli, že nás čekají letní měsíce, při kterých by pandemie mohla zbrzdit. V tomto případě nás čekala pouze zima a další dlouhé měsíce lockdownu.
Od samého začátku jsem věděla, že bych chtěla pro rozhovor oslovit herce Romana Vencla. Jedná se totiž o velmi činorodou osobnost divadelní sféry, a kromě toho si jako umělecký šéf činohry MDO uvědomuje, jak se pandemie podepsala například na programové či dramaturgické skladbě programu. Kromě toho jsem opakovaně zaznamenávala online iniciativy, které Moravské divadlo Olomouc vyvíjelo na sociálních sítích. Vzhledem k tomu, že mě při tvorbě textů zastihly dlouhodobější zdravotní problémy, byla jsem nucená realizovat rozhovor online, což je ale za současné situace velmi běžná praxe.
Výběr osobnosti, na základě jejíž odpovědí napíšu story, byl od začátku trochu komplikovanější. Mým cílem bylo najít člověka, který není v rámci hudební scény úplným nováčkem, ale na druhou stranu si svoji pozici stále buduje a na své kariéře pracuje. Štěpána Urbana jsem následně zaznamenala prostřednictvím online streamu na sociální síti, kde prezentoval své nově vzniklé EP. Vhledem k tomu, že se jedná o karanténní hudební počin, který vzniknul kompletně v domácích podmínkách, jevil se mi jako skvělý respondent. Následně jsem ho oslovila prostřednictvím Instagramu a domluvili jsme se na rozhovoru. Stejně jako v předešlém případě však probíhal online a vznikla z něj téměř hodinová nahrávka.
Původně jsem chtěla zpracovat ještě jeden text týkající se platforem, které v době lockdownu pořádali online filmové projekce. Oslovila jsem zástupce projektu Kultura Naživo a následně také iniciativy #kulturažije, bohužel se mi ani v jednom případě nedostalo na žádný z mých e-mailů odpovědi.
Při tvorbě dalších textů jsem věděla, že bych se ráda držela spíše publicistiky, protože osobně jsem si při tvorbě těchto textů více jistá a také mě samotnou více baví. Z toho důvodu jsem se rozhodla také pro zařazení fejetonu a úvodního textu, který je psaný úvahovou formou.

Sebehodnocení
Osobně si myslím, že se mi podařilo splnit daný cíl, který jsem si stanovila, tedy reflektovat, jak zasáhla pandemie do kulturní sféry, a jakým způsobem ovlivnila umělce v jejich tvorbě. Myslím si, že samotná realizace projektu mě naučila nové věci, především z hlediska tvorby rozvorů, kterých jsem v rámci studia nestihla realizovat tak úplně mnoho. Zásadní pro mě je, že mě práce bavila a vím, že bych se chtěla v této oblasti dál učit a rozvíjet. Mrzí mě, že se mi nepodařilo vytvořit text ve spolupráci a online platformou, protože by celé sérii článků dodal další důležitý aspekt a možný pohled na věc. Kromě toho, pokud bych se mohla rozhodnout znovu, snažila bych se lépe interpretovat název zadání celého projektu, ale jak se říká, chybami se člověk učí nejlépe.

Literatura, zdroje a ,,konkurenční projekty“
Literatura
JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 9788024422183.


Zdroje:
Nejdůležitějšími zdroji byly samotné výpovědi respondentů – Romana Vencla a Štěpána Urbana.


Konkurenční projekty:
VONDROVÁ, Simona. Kultura doma za doby koronavirové. Pres UPmedia [online]. [cit. 2021-5-6]. Dostupné z: https://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/zamer-samostatneho-projektu-kultura-doma-za-doby-koronavirove
JURASOVÁ, Eliška. Dopad pandemie koronaviru na kulturu na jižní Moravě. Přes UPmedia[online]. [cit. 2021-6-12]. Dostupné z : https://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/zamer-samostatneho-projektu-dopad-pandemie-koronaviru-na-kulturu-nmorave?highlight=WyJlbGlcdTAxNjFrYSIsImp1cmFzb3ZcdTAwZTEiLCJlbGlcdTAxNjFrYSBqdXJhc292XHUwMGUxIl0=

 

Zobrazeno 1026 krát
Naposledy upraveno: st., 8. prosinec 2021 20:53
Pro psaní komentářů se přihlaste