po., 27. duben 2015 10:35

Layout předvolební přílohy Vox Populi

 Samostatný projekt politická žurnalistika/DTP

 

1) Cíl práce

Konečná podoba mého samostatného projektu je podřízena profilaci, kterou jsem během svého studia na katedře žurnalistiky zvolila – tedy profesní specializaci desktop publishingu (dále jen DTP) a tematické specializaci politické. V rámci toho jsem ve druhém ročníku absolvovala Základy politologie a na ně navazující Žurnalistickou specializaci – politickou, podobně jako kurzy Praktikum DTP a Workshop DTP, které mi poskytly dostatečné know-how a vzhledem k uzavření předmětu na základě vypracování menšího projektu již jednou prověřily moji schopnost vytvořit alespoň z části layout periodika.

 

Cílem této práce je zúročení znalostí a dovedností nabytých v průběhu všech čtyř kurzů, a to jak teoretických, tak praktických. Po dohodě s dohlížející Mgr. Ditou Chlupovou byl jako finální koncept vybrán návrh layoutu speciální předvolební přílohy fiktivního týdeníku Vox Populi, a to ve formátu titulní strany + 2 obsahových + 4 běžných vnitřních stran, na žádost vedoucí však nakonec došlo ještě na přidání dalších 2 vnitřních stran.

 

Účelem každého čísla tohoto speciálu bude komplexní představení jedné politické strany, a to včetně – nebo lépe zejména – stran menších, které v médiích běžně nedostávají velký prostor a jsou upozaděny za lídry české politické scény. Informace budou v příloze prezentovány neutrálním, nestranným způsobem, se záměrem informovat a poučit čtenáře, nikoli ovlivnit jeho názor při rozhodování se před volbami – celistvě, přehledně, ale poutavě.

 

Pro představení v rámci samostatného projektu jsem zvolila Stranu svobodných občanů, coby zástupce strany, kterou sice již začíná být vidět a slyšet, nicméně se stále netěší takové mediální pozornosti, jako například ODS, ČSSD či TOP 09. Hlavním faktorem výběru jsou výrazné barvy (bílá, zelená) a zajímavá grafika (motiv berana), jež Strana svobodných občanů používá, a s nimiž se bude při vytváření layoutu dobře pracovat.

 

Jako hlavní nástroj budu používat program Adobe InDesign CS4. Ačkoli jsem z kurzů DTP zvyklá na novější verzi, neměl by vzniknout žádný zásadní problém. Hlavní proměna programu InDesign nastala mezi verzemi 2 a 3, přičemž novější by se od sebe neměly lišit natolik, aby laikovi výrazně ztížily práci.

 

2) Zdůvodnění volby tématu

Politická témata a politikou se zabývající periodika nepatří mezi má oblíbená. Proto jsem ze začátku dlouhou dobu váhala, kterým směrem se ubírat – jaký typ publikace zvolit, abych k projektu nepřistupovala s nechutí, která by se mohla negativně projevit na výsledku. Nakonec mě napadlo pokusit se tuto nevýhodu obrátit využít ve svůj prospěch. Začala jsem tedy přemýšlet, které periodikum či leták bych si přečetla/prohlédla i já, byť pro mě toto téma není jindy atraktivní. Tímto způsobem jsem se dopracovala k finálnímu konceptu speciální předvolební přílohy, která by měla komplexním způsobem shrnout a prezentovat pokud možno maximum dostupných informací o tuzemských stranách a pomoci tak čtenářům postupně se zorientovat v českém politickém spektru.

 

K projektu přistupuji s vědomím, že zainteresovaný volič je schopen vyhledat si veškeré potřebné informace sám, zejména na webových stránkách jednotlivých partají. Takový způsob ale nevyhovuje všem, především pak starším generacím, které si ještě nezvykly na používání moderní techniky. To je značnou měrou znevýhodňuje oproti ostatním – například kompletní volební programy jsou v současnosti k dispozici téměř výhradně na internetu a informace o nich se mimo tento kanál omezují na porůznu roztříštěné rozhovory nebo populistická hesla na billboardech. Část populace (včetně mě) navíc stále ještě preferuje četbu alespoň některého typu textů v tištěné podobě oproti obrazovce počítače či tabletu, proto předpokládám, že by si speciální příloha našla i další čtenáře různých věkových kategorií.

 

Formát přílohy jsem zvolila, neboť nejlépe vyhovuje celkovému konceptu. Na běžných stránkách periodik, jejichž počet bývá přesně dán, není prostor pro přidání dalších deseti nebo i více listů. Naopak jako zcela samostatně vycházející magazín by se tento koncept neudržel, protože jeho náplň je aktuální pouze několik měsíců před nadcházejícími volbami a v mezičasech (které budou v podstatě delší než „sezóna“) by postrádala existence časopisu smysl. Příloha je naopak velice pohodlný způsob, jak rozšířit běžný obsah periodika o další téma bez nutnosti složitě přidávat další strany.

 

3) Stav problematiky

Soudě dle stavu archivu na portálu upmedia.cz, kombinace politického tematického zaměření a profesní specializace desktop publishingu nepatří mezi samostatnými projekty mezi oblíbené. Mezi devíti projekty, které se na portálu zobrazují, dominují práce ze specializace zdravotně-sociální (celkem 4), objevuje se také specializace vědecká, kulturní a ekonomická. Mezi závěrečnými samostatnými projekty na katedře žurnalistiky proto není konkurenční návrh.

 

Pokud jde o zdroje, těch lze najít dostatečné množství na webových stránkách, což je pro návrh layoutu obzvlášť pohodlné, neboť většina politických stran nabízí možnost stažení loga, někdy v jedné podobě, jindy v různých variantách, případně s celým manuálem k užívání. Na webu příslušných partají lze nalézt kompletní volební programy (včetně jejich archivů), seznamy představitelů a aktuality, mnohdy také odkazy na články, které o straně vyšly na různých zpravodajských či publicistických portálech. Již zcela běžné je dnes propojení domovských webových stránek se stránkou facebookovou, Twitterem, Google+ a dalšími sociálními sítěmi, které bývají většinou často aktualizovány a využívány mj. i jako platforma oboustranné komunikace.

 

Jistou roli při rozhodování může hrát také tzv. volební kalkulačka[1] – na internetu dostupný nástroj, který voliči umožňuje formou odpovědí ano / ne zjistit, která politická strana programově nejlépe odpovídá jeho politickým postojům. Jedná se o projekt sdružení KohoVolit.eu, které vzniklo v roce 2006 v Latinské Americe a bylo registrováno v České Republice v roce 2009. Od té doby vytvořilo již celou řadu volebních kalkulaček včetně nástrojů pro volby do Poslanecké sněmovny, senátních voleb, Evropských voleb, ale například i volbu rektora Univerzity Karlovy v roce 2013.

 

„Jde o krátký online dotazník, v němž uživatel odpovídá na sérii otázek týkajících se relevantních politických témat a hodnotových postojů. Následně může každé otázce přiřadit důležitost a v závěru se dozví, jak se s ním jednotlivé politické strany, volení zástupci nebo kandidáti shodují v odpovědích. Shoda je vyjádřená číselnou hodnotou od 0% do 100%. Následně si může uživatel ověřit, v čem konkrétně se s každým politickým aktérem shoduje a v čem se naopak liší.“

Zdroj: kohovolit.eu/cs

 

Jedná se o velice užitečnou aplikaci, která může napomoct lepší orientaci v politickém spektru, určitě by se však nemělo jednat o rozhodující faktor při výběru vhodného kandidáta. Otázky jsou natolik stručné, aby bylo možné projít si volební kalkulačku i na poslední chvíli – nikoli zavádějící, ale přesto výrazně zjednodušené, z čehož opět vyplývá potřeba prezentovat potřebné informace v ucelené a přehledné formě, ideálně v jediném zdroji. A jak již bylo řečeno, sbírání informací na internetu nevyhovuje každému, z čehož plyne zaměření projektu na realizaci tištěnou. Na české mediální scéně patří mezi oblíbená periodika zabývající se politickými tématy zejména následující magazíny:

 

Reflex

„Prestižní společenský týdeník je ostrovem svobodné české žurnalistiky. Silné autorské osobnosti z řad kmenových redaktorů i externích spolupracovníků přinášejí čtenářům každý čtvrtek originální, odvážný a neotřelý pohled na českou nebo světovou realitu.  Týdeník Reflex je vždy o krok před ostatními v odhalování předstírání a falše v politice i veřejném prostoru, neuhýbá před konfrontací a jde rovnou na dřeň problému. Zároveň dokáže být poučeným a zábavným průvodcem světem kultury, společnosti i životního stylu.“

Zdroj: magaziny.cz

 

Respekt

„Respekt každý týden nezávisle komentuje aktuální domácí i zahraniční dění. Zabývá se politikou, ekonomikou a historií, společenskými tématy a trendy, sleduje novinky v oblastech vědy a výzkumu, velkou pozornost věnuje kultuře. Na jeho stránky přispívá řada významných osobností z různých oblastí lidské činnosti. V každém čísle najdete aktuální články z prestižního britského týdeníku The Economist.“

Zdroj: magaziny.cz

 

Týden

„Časopis Týden je zpravodajsko - společenský týdeník, který vychází každé pondělí. Přináší zprávy, analýzy, reportáže, rozhovory a komentáře z domova i světa. Staví na ověřených informacích a závěrech podložených argumenty. Samozřejmostí je množství přehledných grafů, vše doplňuje dynamická grafika nejmodernějšího střihu.“

Zdroj: magazíny.cz

 

Volební speciály těchto magazínů se ovšem nesoustředí na představení jednotlivých politických aktérů, jako spíš na aktuální dění, novinky, rozhovory, reportáže či fotoreportáže, a to z velké části opět na svých webových stránkách. Tištěné periodikum, které by komplexně podávalo informace o historii, programovém zaměření i aktuálním směřování každé strany, se v českém prostředí nevyskytuje, což je, jak jsem již zmínila, jednou z mých hlavních motivací zpracovat níže nastíněný koncept.

 

4) Ideový plán

V tomto konkrétním případě jsem se rozhodla vypracovat přílohu fiktivního týdeníku tematicky zaměřeného podobným směrem, jako magazíny Týden, Reflex či Respekt, neboť jsem chtěla vytvořit vlastní návrh layoutu, místo abych musela převzít podobu již existujícího periodika a přizpůsobit jí také tento speciál, jak bývá běžná praxe. Název Vox Populi (v doslovném překladu Hlas Lidu) byl vybrán z několika možností jako nejtrefnější – je krátký, výrazný, snadno zapamatovatelný a vztahuje se k tématu. Příloha samotná by obsahovala články informativního kompilačního charakteru (například o historii a původu strany, o jejím případném napojení na další strany a politiky, apod.), rozhovory s čelními představiteli, medailonky, statistiky a další. V projektu bude v rámci šesti vnitřních stran umístěn rozhovor s předsedou Strany svobodných občanů Petrem Machem a také článek vztahující se ke statistikám doplněný grafy, to vše vzhledem k nutnosti ukázat možnosti zajímavého členění textu a využít i jiných grafických prvků, než jsou pouze infoboxy.

 

Grafická podoba přílohy bude přehledná, čistá a bude umožňovat variabilní využití barev dle toho, kterou politickou stranu bude právě prezentovat. Layout by měl stejným způsobem fungovat se zelenou barvou Strany svobodných, jako například s oranžovou barvou ČSSD nebo modrožlutou KDU-ČSL. Podobným způsobem bude řešená také titulní strana, na níž se má střídat portrét předsedy či jiné význačné osobnosti příslušné strany, kombinovaný s logem – tak, aby bylo na první pohled zcela jasné, čeho se dané číslo týká. V tomto případě to tedy bude fotografie Petra Macha a typické beraní logo Strany svobodných na čistě bílém pozadí, v případě dalších stran s výraznou grafikou (např. bílá růže na oranžovém podkladu u ČSSD nebo bílá holubice na modrém podkladu u ODS) by pravděpodobně bylo třeba převést barvu loga či barevného pozadí do světlejšího odstínu, aby obálka přílohy nepůsobila jako propagační materiál strany.

 

Důležitým prvkem layoutu bude účelová práce s prázdným prostorem a kvalitní obrazovou složkou – cílem není podat maximální množství informací na co nejmenším prostoru, nýbrž zaujmout čtenáře solidním, seriózně působícím grafickým zpracováním, které má budit dojem, že obsah magazínu je zpracován pečlivě a precizně.

 

Hodlám se za každou cenu vyhnout přeplácanému, příliš barevnému designu – celobarevným stranám, příliš velkému množství či roztříštěnému rozmístění fotografií či grafických prvků, nahuštěnému textu a dalším nešvarům, které se negativně projevují jak na atraktivitě, tak na funkčnosti layoutu. Pro titulní stranu a články jsem našla několik málo fotografií ve vysokém rozlišení; grafy budu muset pravděpodobně vytvořit, aby ladily s celkovým designem návrhu.

 

5) Postup práce

Formát

Pro přílohu Vox Populi jsem použila formát 240 x 300 mm, tedy poněkud širší, než je běžný formát  A4 (tj. 210 x 297 mm). Důvodem je, že formát A4 působí příliš obyčejně – i necvičené oko jej pozná již na první pohled, poněkud širší rozměry budí dojem neobvyklého a proto lepšího, než je průměr. Navíc se tímto mírně zvětšuje prostor pro fotografie a nabízí se možnost členit text na více sloupců.

 

V téměř celém dokumentu je použito zarovnání textu do bloku s výchozím řádkem doleva. Toto pravidlo nebylo dodrženo například u tiráže, červeně zvýrazněných vět v rozhovoru (kterým pracovně říkám „výkřik“), stručného medailonku Petra Macha na straně 11, apod. V návrhu je rovněž povoleno automatické dělení slov, s čímž se pojila nutnost odstranit jednoznakové předložky a spojky z konce řádků. K tomuto jsem použila tzv. GREP funkci, která je součástí nástroje „hledat a nahradit“. Do pole Hledat jsem vložila na internetu volně dohledatelnou pomůcku (\<[szkvaiouSZKVAIOU])[ ] a do pole Nahradit pak druhou část tvořenou znaky $1~S. Pro potvrzení tlačítkem Nahradit vše funkce spojí všechny jednoznakové předložky na konci řádku s následujícím výrazem nedělitelnou mezerou, místo aby bylo nutné dělat toto ručně (což v případě dalších dodatečných úprav textu není ani definitivní řešení).

 

Pro články jsem zvolila členění textu na max. tři sloupce. Širší formát by dovolil sloupce čtyři, mým úmyslem ale bylo ponechat jeden sloupec na vnější straně každého listu volný, tak aby se layout opticky a pocitově „pročistil“ (viz výše ideový plán) a zároveň bylo možné využít tento funkční prostor pro další prvky, jako jsou infoboxy. Perex rozhovoru i článku V řeči čísel je roztažen klasicky přes všechny tři sloupce.

 

Zvláštním prvkem, který jsem zamýšlela zakomponovat již od začátku, jsou kapitálkami sazené „výkřiky“, tj. něčím důležité a poutavé útržky hlavního textu, klíčové myšlenky, které stojí za to zvýraznit. Mou hlavní inspirací byl časopis FOTO, který tento nápaditý způsob rozčlenění textu používá.

 

Číslování stran včetně zbytku textu v záhlaví bylo řešeno pomocí vzorových stran.

 

Písmo

Správný výběr písma hraje při návrhu layoutu zcela klíčovou roli. Písmo je nositelem informace a jeho vzhled ovlivňuje celkový dojem, jakým publikace působí. Zcela jednoduchou změnou písma lze stejnému layoutu vtisknout moderní, elegantní, hravý, nebo například mírně staromódní ráz. Jelikož je Vox Populi periodikem zaměřeným na seriózní téma, jakým je politika a volby, a protože jsem chtěla projektu zároveň dodat moderní nádech, zvolila jsem dvě následující rodiny písem:

 

I.                   Permian Sans

II.                Alegrya a Alegrya SC

 

Permian Sans je bezpatkový typ písma, tj. písmo, které je v tištěné formě hůře čitelné v rozsáhlejších celcích, a tím vhodné spíše k použití v titulcích a podtitulcích. Je jednoduché a dobře čitelné, přesto ne obyčejné. Místo si našlo na titulní straně v titulku a podtitulku, rovněž také v „podpisu“ periodika vsazeném do červeného bloku na obsahové stránce.

 

Zbytek dokumentu je vsazen písmem patkovým, a to včetně titulku rozhovoru i článku se statistikami, neboť se mi takto stránka zdála celkově více konzistentní. Chtěla jsem se zejména vyhnout písmu Times New Roman, které je na jednu stranu velice univerzální, ale vzhledem k tomu zároveň okoukané. Písmo rodiny Alegrya, příp. Alegrya SC, je neotřelé, elegantní, moderní, a přitom stále seriózní, navíc ladí výborně s mým záměrem vytvořit návrh, který bude funkčním způsobem pracovat s volným prostorem.

 

Velikost písma 10 bodů u většiny textu (editorial, text článků mimo perexu a výkřiků) byla zvolena s ohledem na čitelnost a též na pohodlí při formátování. Větší typ písma byl zvolen na titulní straně – titul 123 bodů, upoutávky na vnitřní obsah 55, 26.5 a 13 bodů. Cílem takto rozmanitého formátování je vytvoření zajímavějšího a poutavějšího vzhledu, než by zajistil jednotný typ a velikost písma. Větší velikost lze najít kromě obsahové strany také u perexů (17 bodů), výkřiků (14 bodů) nebo u medailonku Petra Macha (13 bodů), kde bylo mým záměrem vizuálně odlišit tento krátký životopis od hlavního textu i jinak, než pouze barvou. Menší písmo se naopak vyskytuje u tiráže (6 bodů).

 

Obě rodiny písem jsou volně ke stažení ze serveru detepe.sk[2].

 

Barevnost

Barvy hrají v dnešním tisku velice důležitou roli. Napomáhají zvýrazňovat důležité části textu, odlišovat je od zbytku stránky, dokážou přitáhnout pozornost i přenášet informaci. Například žlutá v kombinaci s černou je výstražným symbolem, který můžeme nalézt dokonce i v přírodě (např. pruhované tělíčko vosy), podobně jako barva červená. Ta může navíc v politicky zaměřeném periodiku získat konotativní význam, neboť se jedná o barvu, jíž se prezentují komunistické strany, bývalá SSSR apod., tudíž je třeba zacházet s ní obzvlášť opatrně.

 

Tento projekt je speciální tím, že layout má být natolik variabilní, aby šlo barevné prvky libovolně měnit, s ohledem na to, která politická strana bude v tom kterém čísle právě prezentována. Toho by mělo být možné docílit pouhou výměnou barevných (nyní zelených) obdélníků (zápatí titulní strany, pozadí editorialu, pozadí titulku rozhovoru, infoboxy), případně také prvků v kontrastní barvě, kterou oproti zelené Strany svobodných představuje červená (některé texty na titulní straně, červený blok na straně obsahové, pruh oddělující záhlaví od zbytku stránky, výkřiky).

 

Titulní strana

U běžných periodik je titulní strana zcela klíčovým prvkem. Právě obal tiskoviny je tím jediným, co je vidět, co může na polici novinového stánku upoutat pozornost potenciálního čtenáře. Pokud obálka magazínu příliš zapadá mezi ostatní, má menší šanci zaujmout. Mínusem je nezajímavé či nevýrazné logo, nedostatečně atraktivní fotografie či ilustrace, nebo paradoxně i příliš velké rozměry (periodikum je pak v polici umístěno za ostatní, případně musí být loženo bokem, což znesnadňuje přečtení a rozpoznání loga).

 

Nezbytnost vytvořit velice přitažlivou titulní stranu v případě Vox Populi speciálu odpadá, neboť se jedná o samostatně neprodejnou přílohu běžného, regulérního Vox Populi (pro naše potřeby smyšleného), přesto jsem se ale snažila zpracovat návrh tak kvalitní, jako by se jednalo o periodikum volně prodejné, které musí obstát v konkurenci ostatních.

 

Dominantním prvkem obálky je portrétní fotografie Petra Macha, kterou bylo třeba upravit (oříznout) v programu Photoshop. Ta překrývá již poměrně známý, charakteristický znak Strany svobodných – vzpínajícího se berana, který byl původně symbolem nevole vůči Evropské unii[3] a později také boje proti „ovčanům“ obecně. Moji práci značně usnadnil volný přístup ke kompletním logům a též logomanuál, které lze stáhnout přímo z oficiální webpage Svobodných.

 

Použití loga v zelené barvě Svobodných rovněž usnadnilo výběr barev na titulní straně – část upoutávek na vnitřní obsah časopisu je sazena stejnou zelenou jako beran, hlavní článek je pak zdůrazněn nejen větším písmem, ale také kontrastní červenou barvou.

 

Vše doplňuje variabilní prvek zeleného pruhu v zápatí obálky, který označuje číslicí vydání a opět upozorňuje charakteristickou barvou Svobodných, se kterou politickou stranou se uvnitř periodika setkáme.

 

První vnitřní dvojstrana

Zprvu jsem váhala, jak využít levou část dvojstrany. Původním záměrem bylo vyhradit tento prostor pro inzerci, jako to mnoho magazínů dělá, během práce mě ale napadlo vytvořit přehledný kalendář čísel, která mají ještě vyjít. Pro oživení jsem jednotlivé řádky nasázela v barvě příslušné strany. A protože mi i přesto připadal tento list příliš fádní, umístila jsem k vnitřnímu okraji sytě červený blok s větou stručně vysvětlující účel speciálu (Provedeme vás celým volebním spektrem každé pondělí až do voleb.) a zopakovaným titulem magazínu, pro nějž jsem použila stejný typ písma jako na obálce.

 

Na pravém listu je umístěn obsah, opět kombinující stejnou variaci barev (černá, zelená, červená) doplněnou tentokrát šedou, zelený blok s editorialem a šedivý blok s tiráží. Bloky byly vytvořeny nástrojem Tvar a přes ně následně umístěn textový rámeček. Nejobtížnější bylo pro mě vytvoření podpisu šéfredaktora, k čemuž jsem nakonec využila nástroj Štětec ve Photoshopu (umožňuje měnící se sílu tahu, takže podpis působí realističtěji, jako kdyby byl napsán opravdovým perem) a na průhledném pozadí jej umístila pod editorial. Portrét šéfredaktora (tedy vypůjčená fotografie zpěváka Stinga) musel být opět oříznut a tentokrát také zmenšen na příslušnou velikost.

 

Tiráž má standardní formát. Původně jsem uvažovala o vyboldování všech vypsaných funkcí (tj. výrazů „šéfredaktor“, „zástupce šéfredaktora“, apod.), ale výsledek působil přeplácaně. Na tomto místě proto bold nahradily kapitálky.

 

Na pravém listu se též poprvé objevuje jednotné záhlaví.

 

Druhá dvojstrana

Nejvýraznějším prvkem této dvojstrany je velká fotografie Petra Macha s titulkem vloženým do zeleného obdélníku, jehož průhlednost byla stažena na 85%. Text je členěn na tři sloupce tak, aby byl na vnějším okraji dostatek místa pro infoboxy, které mají za cíl celkově layout oživit. Perex zasahuje přes všechny tři sloupce, výkřik uprostřed je sazen kapitálkami a zvýrazněn červenou barvou, s poměrně velkým odsazením po všech stranách - záměrem bylo layout odlehčit.

 

Logo infoboxu bylo vytvořeno nástrojem Elipsa + použitím textového pole.

 

Třetí dvojstrana

Jedinou významnější změnou oproti předchozí dvojstraně je zde snížení počtu sloupců na dva na pravém listu a vyplnění volného prostoru menší fotografií a krátkým medailonkem, jehož text je pro lepší odlišení zvýrazněn větší bodovou velikostí a rovněž barvou (viz výše).

 

Čtvrtá dvojstrana

Poslední dvojstrana byla přidána na poslední chvíli po domluvě s vedoucí práce, která si přála zařazení alespoň jednoho dalšího typu článku, tak aby byl lépe čitelný celkový koncept navrhovaného periodika. Rozhodla jsem se proto využít nápadu nastřeleného v obsahu a umístit zde grafy, jejichž základ, stejně jako článek, který doprovázejí, byl převzat od společnosti SANEP[4]. K vytvoření opět stačil nástroj Obdélníku, paleta barev a textového pole. Barevného prolínání u TOP 09 bylo docíleno funkcí přechodů, s navolením modré a červené barvy.

 

Protože byl článek příliš krátký a umístění třetího grafu se mi zdálo jako překombinované, vyplnila jsem volnou plochu v dolní části pravého listu inzercí, kterou jsem nejdříve ořízla na správné rozměry[5].

 

6) Sebehodnocení

Projekt byl pro mě časově i psychicky náročný zejména z důvodu, který jsem nastínila již výše – trvalo poměrně dlouhou dobu vybrat správný koncept, a i ten se v průběhu práce posléze měnil, jak vyžadovaly okolnosti. První část byla zpracována již na podzim roku 2014, neboť jsem tehdy ještě počítala s lednovým termínem státnic, na který nakonec nedošlo. Proto jsou data v kalendáři neaktuální, resp. odkazují na již uplynulé období.

 

Obtížné bylo zejména navrhnout layout, který by byl moderní, čistý, praktický a vysoce variabilní. Na tyto vlastnosti jsem kladla důraz a výsledek považuji za úspěšný, neřku-li za největší klad projektu. Jakmile jsem získala představu o celkovém konceptu a dokončila první dvojstranu rozhovoru, byl zbytek již poměrně snadný.

 

V budoucnu by bylo zajímavé dopracovat například dvojstranu s anketou, kde bych zvolila kreativnější rozmístění jednotlivých odpovědí a opět využila opakovaného prvku barevných bloků.

 

7) Literatura a zdroje

AMBROSE, Gavin a HARRIS, Paul. Grafický design: typografie. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2967-8.

BHASKARANOVÁ, Lakshmi. 2007. Design publikací: vizuální komunikace tištěných médií. Praha: Slovart. ISBN 978-80-7209-993-1.

ELIŠKA, Jiří. Vizuální komunikace. Teorie barev. [Online] [Cit. 19. 4. 2015] Dostupné z: http://www.jirieliska.cz/fileadmin/user_upload/knihy/Barvy%2004.pdf

Grafika, loga, písmo, fotografie:

https://web.svobodni.cz/

http://www.petrmach.cz/

https://web.svobodni.cz/

http://detepe.sk/navody/fonty-rubrika-navody/

http://wallpapers.free-review.net/21_~_Breitling_is_a_brand_of_Swiss_watches.htm

 

Texty:

www.volebnikalkulacka.cz

www.kohovolit.eu/cs

www.magaziny.cz

SANEP. Volební preference – listopad 2014. [Online] [Cit. 19. 4. 2015] Dostupné z: http://www.sanep.cz/pruzkumy/volebni-preference-listopad-2014-publikovano-14-11-2014/

 

LACKO, David. Předvolební speciál – Petr Mach (Svobodní): Lékem proti korupci je zmenšení státu. [Online] [Cit. 19. 4. 2015] Dostupné z: http://skutecnosti.cz/predvolebni-special-petr-mach-svobodni-lekem-proti-korupci-je-zmenseni-statu/

 

 Odkaz ke stažení realizace projektu zde:

http://ulozto.cz/xUTmrcuP/vox-populi-bedrichova-pdf

 



[1] www.volebnikalkulacka.cz

[2] http://detepe.sk/navody/fonty-rubrika-navody/

[3] Viz předvolební spot z roku 2009 určený k vysílání v ČT https://www.youtube.com/watch?v=R1yT5aaRMzY

[4] http://www.sanep.cz/pruzkumy/volebni-preference-listopad-2014-publikovano-14-11-2014/

[5] http://wallpapers.free-review.net/21_~_Breitling_is_a_brand_of_Swiss_watches.htm

Zobrazeno 1830 krát
Naposledy upraveno: pá., 21. srpen 2015 19:35
Pro psaní komentářů se přihlaste