Česká pirátská strana v Olomouckém kraji z nevšedního úhlu pohledu

Cílem tohoto samostatného projektu je vytvoření třinácti fotografií, které by mohly být použity jako ilustrační materiál k článkům o České pirátské straně v Olomouckém kraji. Zároveň by tyto fotografie měly dokazovat mou kompetenci v rámci žurnalistické fotografie získanou absolvováním předmětů Workshop a Praktikum fotožurnalistiky během studia na Katedře žurnalistiky Univerzity Palackého v Olomouci.

Z důvodu studijní kombinace fotožurnalistiky s politickou specializací jsem zvolila jako téma svého Samostatného projektu zachycení mladé politické strany, a to z nevšedního úhlu pohledu. Česká politická scéna, jak ji známe z porevoluční doby, tedy z let devadesátých, prochází v současnosti změnou, kdy každým rokem vznikají nová politická seskupení. Jejich existence by, dle mého názoru, neměla být médii brána na lehkou váhu, jelikož si právě tyto strany každým rokem získávají řadu nových voličů. V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 dokonce obsadily první příčky ve volebních výsledcích. V politických preferencích z ledna 2014 tyto strany opět získaly velkou podporu voličů.

Téma zachycení České pirátské strany je zpracováváno vůbec poprvé v Olomouckém kraji. Jak je všeobecně známo, většina populace vnímá tuto stranu jako politickou alternativu pro mladé lidi. Její členy pak vidí jako ty, kteří se snaží prosadit absolutní svobodu slova,

a podporují šíření pirátských kopií na internetu. Tyto domněnky jsou však mylné. Česká média se totiž natolik soustředí na dominantní politické subjekty, že ty méně známé buď prezentují ryze v negativním světle, anebo jen zprostředkovávají informace bez hlubší analýzy. Za příčinu tohoto jevu osobně považuji minimální časový prostor ke sběru informací a vyšší nároky na redaktory, kteří tak musí zvládat více úkolů v krátkém čase. Například Pirátská strana se v médiích prezentuje převážně pomocí profilové fotky jejího předsedy, anebo zobrazením loga Pirátů. Tento projekt má tedy za cíl nabídnout i jiný pohled na tuto stranu a představit tak opravdové fungování České pirátské strany, konkrétně v Olomouckém kraji.

Co se dále týče politické fotografie, je nutno dodat, že její realizace se většinou provádí na meetinzích, nebo při poskytování interview. Vlivem nedostatku času redakční fotografové často upouští od neotřelých a nových zpracování témat a obecně volí tradiční, až stereotypní prezentaci české politiky, tedy zachycením politika přímo zepředu během projevu, či při podávání ruky s politickým protějškem.

Česká pirátská strana neboli Piráti, je politická strana, která byla vytvořena roku 2009. Její vznik byl inspirován švédskou stranou Piratepartiet, která vznikla již roku 2006 a v následných letech získala další stoupence, kteří zakládali podobná politická seskupení. Piráti, jak se členové sami říkají, mají za cíl prosazovat svobodu projevu, a to především na internetu. Dále se zaměřují na revizi autorského zákona, přičemž nepodporují nelegální šíření obsahu na internetu, nicméně se snaží prosadit jejich benevolentnější sdílení. Piráti se dále zaměřují na oslovení mladé generace, čemuž také přizpůsobují svou image a kampaň strany. Stranu tohoto typu můžeme najít nejen v České republice a Švédsku, ale i v jiných zemích Evropy. Konkrétně Pirátská strana existuje dohromady ve třinácti evropských zemích, přičemž jsou všechny zastřešeny mezinárodní organizací Pirate Parties International, jejímiž předsedy jsou Gregory Engels z Německa a Vojtěch Pikal z České pirátské strany, člen sdružení Olomouckého kraje.

Ideovým plánem tohoto projektu bylo navázat kontakt s krajským sdružením strany v Olomouckém kraji a poznat jeho fungování zevnitř. Dále jsem kladla důraz na pochopení vztahů mezi členy a vstřebání atmosféry, která na pravidelných schůzích panuje. Již před realizací samostatného projektu jsem měla jasno v tom, že hlavním cílem bude zobrazit stranu tak, jak na mě působí. Fotografie by totiž měly autenticky zachycovat to, s čím se může náhodný návštěvník veřejných debat Pirátů setkat. To vše navíc mělo být zaznamenáno takovou formou, která by byla hodna uveřejnění v jakémkoliv tištěném či internetové periodiku. Po domluvě pak měly být vybrané fotografie vždy zasílány i samotnému předsedovi krajského sdružení se souhlasem k jejich následnému použití.

S přípravou samostatného projektu jsem začala na konci listopadu 2013. Po domluvě s předsedou Martinem Šmídou mi bylo umožněno sledovat chod České pirátské strany a fotografovat pravidelná setkání jejich členů z Olomouckého kraje. První schůzí, které jsem se zúčastnila, bylo zasedání předsednictva krajského sdružení a zakládání nového místního sdružení Pirátská tvrz v Brodku u Přerova dne 1. prosince 2013. Po krátkém seznámení se členy strany a vysvětlení mého záměru tuto stranu fotografovat pro svůj Samostatný projekt vznikly první fotografie, konkrétně snímky číslo 1 až 8. Další mé setkání s Piráty proběhlo v olomouckém baru Nirvána dne 9. prosince 2013, kde jsem jak fotografovala, tak i uskutečnila interview s předsedou Martinem Šmídou za cílem vytvoření politického profilu do kurzu Politické žurnalistiky. Z tohoto zasedání však nebyla vybrána žádná fotografie kvůli špatné kvalitě a nevyhovujícím světelným podmínkám, viz dále. Mé třetí setkání s vybranou stranou proběhlo dne 6. března 2014 v olomouckém baru Faraon. Zde vznikly snímky číslo 9 až 13.

Při realizací fotografií jsem dbala na autenticitu a fotila členy strany v nestřežené chvíli. Jelikož bylo mým záměrem autenticky zachytit jejich chování a chod porady, bylo všem členům jasně sděleno, aby si fotografovaní pokud možno nevšímali. Postupem času a v rámci mých návštěv se tak skutečně stalo a mohly vzniknout autentické portréty vybraných členů.

Co se týče světelných podmínek, kvůli faktu, že setkání České pirátské strany jsou organizovány v barech, byly podmínky značně zhoršeny oproti fotografování ve studiu či v exteriérech. Vždy záleželo na vybraném prostředí pro setkání. Například v Brodku

u Přerova byly světelné podmínky příznivé kvůli dopadajícímu dennímu světlu z blízkého okna. Spolu s podporou umělého osvětlení tak vznikly fotografie, které byly použitelné pro realizovaný projekt. Naopak při mém druhém fotografování strany v prostorách baru Nirvána chybělo jak osvětlení denním světlem, tak i umělé osvětlení. Rozsazení členů v baru taktéž bránilo realizaci kvalitních fotografií s dobrou kompozicí. Z tohoto setkání tak nevznikl žádný použitelný snímek pro tento projekt. Při třetím setkání s Pirátskou stranou, tentokrát v baru Faraon, taktéž chyběl přírodní zdroj světla, avšak umělé osvětlení již bylo dostačující k realizaci dalších fotografií. Také rozsazení členů dopomohlo k zachycení jak jednotlivců, tak i celé skupiny dohromady.

Technické vybavení k realizaci tohoto projektu bylo zajištěno Katedrou žurnalistiky, kde jsem si zapůjčila fotoaparát značky Fujifilm FinePix HS20. Dále jsem se obešla bez použití jiných komponentů.

Tento fotoaparát je manuální 30x ultrazoom a za největší výhodu tohoto přístroje jsem v průběhu jeho používání shledala vyklápěcí displej, který mi byl užitečný při pořizování fotografií z tzv. podhledu nebo nadhledu. Displej má dobré grafické rozlišení, takže jsem mohla hned zhodnotit fotografii a případně fotit znovu. Na druhou stranu ale fotoaparát při používání hlasitě „vrže“, především při zoomu, což značně zhoršovalo mou snahu o nepozorované focení. Po nastavení tichého režimu jsem zase nemohla fotit s bleskem. Další nevýhodou tohoto přístroje bylo restartování manuálního ostření po prohlížení fotek, což komplikovalo práci.

Kvůli neustálému pohybu focený osob jsem zvolila focení série fotek a následně vybírala tu nejlepší. Veškeré fotografie byly pořízeny přes displej fotoaparátu. Dále pak byly všechny výsledné černobílé fotografie pořízeny v původní barevné verzi a následně v postprocesu byly upraveny do černobílé barvy. Program na úpravu fotografií jsem zvolila Zoner Photo Studio v12.0.1.7 Professional. S tímto programem jsem měla již zkušenosti a plně mi vyhovoval. Ačkoliv jsem původně jeho použití plánovala jen minimální, nakonec jsem upravila všechny fotografie kvůli špatnému osvětlení a ořezu.

První fotografie byla v postprocesu upravena a oříznuta. Protože bylo mým cílem přenést pozornost na pirátské samolepky, které jsou černobílé, a ostatní předměty v pozadí odváděly pozornost, zvolila jsem úpravu fotografie do černobílé barvy. Tato fotografie si žádala dalších malých úprav v histogramu. Snímek jsem do série zařadila z toho důvodu, že je na něm dobře čitelné logo strany, a navíc je zde přítomen počítač. Česká pirátská strana je jednou z těch, které svůj program soustředí na použití nové technologie, nových médií a podobně. Proto by tato fotografie mohla být dobrou ilustrací Pirátské strany. Osobně ve mně tato fotografie evokuje typického člena České pirátské strany, protože na všech zasedáních byly na stole rozmístěny notebooky členů, které byly polepeny logem strany. Protože jsou Piráti tolik nekonvenční, mohly bychom s nadsázkou říci, že místo kravat stejné barvy, jako je tomu u tradičních stran, jsou oním poznávacím znakem Pirátů právě nálepky s pirátskou vlajkou.

Druhá fotografie byla také oříznuta, navíc byla v programu rozmazána přední a zadní část za focenou osobou pro zvýraznění efektu. Fotografovaná osoba je zachycena při poslouchání projevu. Zajímavá je pro mě také kompozice, kdy je snímek pořízen nikoliv čelně, jak bývá v periodikách zvykem, ale naopak evokuje pohled přes rameno. Na této fotce je rovněž zachycen znak strany, který se mi podařilo zachytit na naprosté většině vybraných snímků. Fotku jsem vybrala kvůli výrazu koncentrace v obličeji a zmíněné netradiční kompozici.

Třetí fotografie vznikla za účelem zobrazení dokumentace strany, která je nedílnou součástí jejího fungování. Na snímku jsou tedy zobrazeny přihlášky do České pirátské strany. Černobílou verzi jsem použila, protože mi připadala zajímavější než ta barevná. Dále jsem využila efektu Vinětace a úpravou histogramu. Fotografii jsem zařadila do série pro dokumentární účely administrativy strany. Zajímavé je, že veškeré listiny se opět neobejdou bez znaku strany.

Čtvrtá fotografie je dle mého jedinečná ve své kompozici a zpracování. V popředí fotografie jsem zachytila výstřižek z novin, který si strana uchovala a namnožila. Kopie pak nechala zarámovat. V onom článku se píše o úspěchu Pirátů ve městě Majetín, kde při předčasných volbách do Poslanecké sněmovny získali okolo 10 % hlasů. Tohoto výsledku si samozřejmě krajské sdružení natolik cení a je pro něj natolik důležité, že v této sérii nesmí chybět ani ono zobrazení největšího úspěchu Pirátů v místní krajské politice. Dále pak kontrastují s letákem v ruce jednoho s Pirátů. Tyto ruce, už od pohledu, patří člověku, který se živí manuální prací. Mně osobně tedy tato spojitost evokuje, že aby Pirátská strana dosáhla zmíněného úspěchu, musela vynaložit spoustu úsilí. Myslím si, že tato fotografie patří k těm nejzajímavějším z celé série už pro její zpracování a ideový obsah.

Pátou fotografii jsem v postprocesu ořízla, upravila jeho křivky tak, aby se roztáhl a použila efekty za cílem rozmazání obrazu vyjma loga strany na bundě předsedy Martina Šmídy. Zvolila jsem tak proto, že jsem chtěla upoutat pozornost na další věci, tedy že propagace Pirátů sahá dál, než jen na samolepky na počítači. Úpravu fotografie jsem zvolala z důvodu toho, že právě tento způsob byl v minulosti často používán v dokumentární fotografii a dle mého názoru by neměl chybět ani v mé práci. Jelikož se jedná o netradiční pohled, kdy není čelně zachycena žádná z postav, plní i tato fotografie podmínku nevšedního úhlu pohledu, která je přítomna již v názvu projektu.

Fotografie číslo šest byla vytvořena za cílem zachycení znaku České pirátské strany. To jsem také umocnila následnými úpravami v postprocesu, například rozmazáním objektů v popředí i pozadí. Co jsem naopak na fotografii ponechala s ostrými obrysy, jsou sklenice. Tímto způsobem jsem se snažila sdělit, že Pirátská strana se ve většině případů schází po barech a hospodách, kde pořádá své schůze. Jsou tedy blízko veřejnosti, která si tam může poslechnout nejen jejich program, ale i způsob argumentace a budoucí plány krajského sdružení. Tato fotografie by tedy měla v celé sérii sloužit pro evokování prostředí, ve kterém krajské sdružení funguje.

Cílem zachycení sedmé fotografie bylo opět zvýraznit znak České pirátské strany, který byl znázorněn na ubruse. Navíc, v pozadí jde vidět i další propagační předmět, tedy „placka“ s logem strany, kterou někteří členové nosí na oděvu. Dle mého názoru by se tato fotografie velice dobře hodila k neoficiální propagaci strany, to kvůli pivní sklenici. Sama pak považuji tento snímek za jeden v nejvydařenějších a nejnápaditějších z celé série. Co se týče úpravy fotografie, v postrprocesu jsem změnila rozměry snímku a dále využila efektu roztažení snímku. Na závěr jsem upravila histogram.

Osmou fotografie byla v původní verzi barevná, ale pro oživení série a taky pro nepěkné barvy jsem zvolila černobílou kombinaci. Na snímku jsou zachyceni další členové krajského sdružení České pirátské strany, snímek je tentokrát proveden z podhledu. Během focení byly předsedou prezentovány nové záměry krajského sdružení, což ostatní členové pozorovali se zaujetím. Touto fotografií jsem chtěla dokázat, že ačkoliv se jedná o malou stranu bez většího vlivu na politické scéně, její členové věnují pozornost promluvám svých kolegů, čímž jeví zájem o stranické dění. To, bohužel, dnešní divák politické scény mnohdy nespatří ani v samotném Parlamentu České republiky. Co se týče dalších úprav fotografie, použila jsem efektu Vinětace, která ztmavila okraje, čímž jsem přenesla pozornost na jednoho z Pirátů ve středu snímku.

Devátá fotografie byla také původně barevná. V postprocesu jsem ji ořízla, převedla do černobílé barvy a následně upravila tak, aby byl co nejlépe rozeznatelný text na snímku. Tuto fotografii jsem do série zařadila, jak pro viditelný znak strany, tak z důvodu zobrazení dokumentu. S administrativou a čtením různých návrhů se setkáme v každém politickém seskupení a politická činnost je tímto neochvějně spjata. Proto by ani snímek tohoto typu neměl chybět v sérii, která zobrazuje právě politickou stranu. Co se dále týče kompozice fotografie, pohled „přes rameno“, kterým je fotografie zachycena, mi připadá atraktivní a odlišuje se od jiných snímků. Osobně proto považuji tento snímek za jeden z nejvýraznějších z celé série.

Fotografii číslo deset jsem ořízla a upravila její histogram. Mým cílem u tohoto snímku bylo evokovat pohled klíčovou dírkou, tudíž jsem opět použila efektu Vinětace. Tím jsem se snažila docílit toho, aby veškerá pozornost padla na vyfotografovanou osobu. Tou je jeden z členů, který si čte jeden z návrhů nového projektu strany. Tuto fotografii jsem do série zařadila z toho důvodu, že jasně poukazuje na neformální probíhání strany. Většina jejich členů se nenechala ovlivnit faktem, že se jedná o krajské zasedání Pirátů a přicházela ve sportovním oblečení. Ani fakt, že byli foceni, nezměnil postoj Pirátů, což jsem vnímala jako jasný důkaz bezprostřednosti této strany. Dále se mi fotografie líbila kvůli výrazu koncentrace v obličeji foceného. Tato fotografie byla mnou zařazena do výběru opět z důvodu zachycení činnosti politikovi vlastní, tedy čtení dokumentů, navíc umocněná přítomností pirátského znaku na notebooku. Dle mého názoru by mohla nadále posloužit jako vhodná ilustrační fotografie v periodiku.

Jedenáctou fotografii jsem do této série zařadila z toho důvodu, že zachycuje všechny účastníky zasedání krajského výboru České pirátské strany. Již ze začátku realizace jsem potřebovala zachytit celou skupinu členů strany. Protože je fotografie momentkou, a měla za cíl zachytit všechny členy, nebylo možné ji pojmout až natolik netradičním způsobem, nicméně ořez tento snímek více oživil. Fakt, že jsou všichni členové otočeni na stejnou stranu, na mě působí sehraným dojmem celé strany. K natolik razantnímu ořezu jsem se rozhodla pro docílení toho, aby právě postavy byly tím dominantním na fotografii. Navíc jsem použila efektu Vinětace, který ztmavil rohy a přenesl centrum pozornosti na řadu členů. Tím jsem také odvedla pozornost od faktu, že jedna osoba stojí, což mi připadalo jako rušivý prvek.  Tato fotografie je první ze dvou v mém projektu, které zachycují všechny členy České pirátské strany v Olomouckém kraji.

Fotografie číslo dvanáct je pro mě unikátní ve výrazu tváře foceného politika. Díky použití ořezu a efektů v programu jsem docílila toho, že právě obličej znázorněné osoby je dominantním prvkem celé fotografie. Ačkoliv se jedná o náhodnou momentku, připadá mi, že právě tato fotografie by mohla dobře reprezentovat stranu, například na jejich webových stránkách. Dále je zde dobře viditelný znak strany, který je hned dalším bodem, kterého si člověk při prohlížení snímku všimne. To vše je umocněno tím, že oba tyto středy pozornosti jsou přímo pod sebou.

Poslední fotografii jsem do série zařadila z toho důvodu, že opět znázorňuje více členů dohromady, tedy konkrétně se jedná o momentku při výkladu jednoho ze členů strany. Právě na tomto snímku je jasně patrný neoficiální ráz setkání a také povaha schůze po několika hodinách jednání. Fotografii jsem upravila do černobílé fotografie kvůli světlu z monitorů notebooků, které v barevné verzi zaniká. Naopak to, co jsem se snažila utlumit v postprocesu bylo umělé osvětlení v levé části fotografie. Tento snímek, dle mého, absolutně vystihuje jednání členů a zároveň zachycuje počet osobních počítačů a fakt, že je každý „okolkován“ samolepkou s logem strany.

Osobně si myslím, že práce na tomto Samostatném projektu mne naučila mnoha věcem. V první řadě to bylo plánování práce a nutnost ujasnit si, co od daného úkolu očekávat. Už při výběru tématu jsem si uvědomovala, že se zachycením osob nemám příliš velké zkušenosti a že jejich focení je daleko náročnější, než focení exteriéru, převážně krajin, které je mým koníčkem. Pří fotografování krajin si totiž mohu vše důkladně promyslet, jelikož kompozice fotky se v průběhu několika minut v zásadě nemění. Naopak při zachycení osob a k tomu všemu ještě s nějakou hlubší tematikou musí být fotograf neustále ve střehu a všímat si každého pohybu, který buď rozbije, anebo vytvoří požadovanou kompozici. Kvůli minimální předešlé zkušenosti s focením politiky jsem věnovala větší pozornost všem snímkům s politickou tématikou, které se objevovaly v tištěných a internetových médiích. U těch, které se mi líbily svým zpracováním, jsem se snažila přijít na to, proč tomu tak je a co je tím elementem, který z dané fotografie dělá pro mě kvalitní snímek.

«About the PPI», in PP International [online], .

«Krajského sdružení Pirátů Olomouckého kraje», in Pirátská strana [online],