Bowling vs. kuželky

Realizace

Souhrnná zpráva - Historie kuželkářského sportu sahá až do pravěku

Story - Nejvíce mě uchvátil Island, říká bowlingář Tomáš Plechata

Rozhovor - Tomáš Hlúch a Vojtěch Kosina - Kuželky upadají, zatímco bowling zažívá dobré časy

Rozšířená zpráva - Bowling Academy Olomouc, Jan Spáčil - V bowlingové akademii mají za úkol zdokonalovat mladé talenty

---

Záměr

Druhou důležitou součástí samostatného projektu je vedle jeho realizace také záměr, s jakým jsem projekt tvořil. Jde o text reflexivního charakteru s minimálním rozsahem dvanáct normostran, v němž do kontextu zařadím problematiku daného tématu, vysvětlím cíle práce, proč jsem si téma projektu zvolil, ale zároveň i volbu jednotlivých článků.

Poté nastíním myšlenky a ideový plán projektu a popíši postupu, které jsem použil k realizaci projektu. V samotném závěru zhodnotím, do jaké míry jsem naplnil cíl své práce a jakým způsobem by se dalo navázat na materiál z praktického výstupu. Jako součást záměru umístím také seznam použitých zdrojů, které mi pomohli realizovat a vytvořit můj samostatný projekt.

1. Cíle práce

Cílem samostatného projektu Bowling vs. Kuželky je objasnit veřejnosti, rozdíl mezi těmito sporty a přiblížit, jakým způsobem se tyto sporty vyvíjely. Chtěl bych tímto projektem dosáhnout toho, aby lidé přestali tyto dva odlišné sporty zaměňovat. Poukážu tak na rozdíly, které v těchto sportovních odvětvích jsou. Projekt by měl zároveň přinést nahlédnutí do zákulisí těchto sportů a představit trendy, kterými se sporty ubírají.

Zaměřím se rovněž na představení speciální instituce, která vznikla k výchově tohoto sportu v Olomouci a uveden bude příběh jednoho z hráčů, který se díky této instituci dostal na nejvyšší úroveň v České republice a díky bowlingu se mu změnil život.

Cílů práce je tedy více. První je představení obou sledovaných sportů a zmapování jejich vývoje. Druhým cílem je objasnit rozdíly mezi sporty a třetím cílem je představit instituci a hráče, kteří jsou spjatí s bowlingem a Olomoucí.

2. Volba tématu

Rozhodnout se a zvolit téma samostatného projektu pro mě bylo jednoduché, neboť sportování a zajímání se o sport je náplní mého života již od útlého dětství. Problém nastal pouze u volby profesní specializace. Vzhledem ke kurzům, které jsem během studia absolvoval, jsem mohl vybírat mezi rozhlasovou, televizní a psanou žurnalistikou.

Většina mé praxe spadá pod psanou žurnalistiku, jelikož jsem již tři roky součástí redakce Kutnohorského deníku, zvolil jsem se pro psanou formu projektu. Sportovní psaná žurnalistika je tou oblastí, které se v tomto deníku věnuji a které bych se chtěl věnovat také po ukončení studia.

K výběru tématu Bowling vs. Kuželky mě dovedla nejen spolupráce s Kutnohorským deníkem, kde jsem pracoval na několika článcích, které shrnovaly dění v bowlingových či kuželkářských turnajích, ale také to, že znám z osobní zkušenosti bowlingové prostředí a přišel jsem do styku s řadou hráčů z české bowlingové špičky. Další motivací, která mě vedla k tomu, vytvořit projekt, který se zaobírá bowlingem a kuželkami bylo, že bowling provozuje můj bratranec a chtěl jsem zachytit jeho příběh.

Jedná se o „malé“ sporty, ale například bowlingoví reprezentanti přivezli medailová ocenění z evropských mistrovství světa. Přesto se o těchto odvětvích píše minimálně. Rozhodl jsem se proto, že by stálo za to, aby se o těchto dvou sportech a rozdílech mezi nimi dozvědělo více lidí.

A proč jsem tedy přesně zvolil tyto dva sporty? Osobně mám řadu zkušeností z bowlingového prostředí a kdykoliv jsem se s někým o bowlingu bavil s někým, kdo tento sport moc nezná, zjistil jsem, že ho vlastně považuje za kuželky. Tedy že kuželky a bowling jsou totéž. Tyto dva sporty se ale v mnoha ohledech liší. A právě o tom bych chtěl v tomto projektu informovat.

Zabývat se tak budu v první řadě vývojem kuželkářského sportu, jelikož už na něm je vidět, že skutečně jde o odlišné sporty. Zároveň se v projektu pokusím objasnit, jaká je současná situace těchto dvou sportů a jak by se mohla ubírat jejich budoucnost.

Přináším také pohled na to, jak se může ubírat kariéra hráče. Oslovil jsem respondenty různých věkových kategorií, a to od 17 do 37 let. Podařilo se mi kontaktovat čtyři osoby a všechny mají určitý vztah k reprezentaci České republiky. I to byl jeden z důvodů, proč jsem tyto osoby oslovil. Záměrem bylo získat informace od lidí, kteří se v problematice pohybují a mohou mi tak poskytnout cenné informace a rady.

Toto téma jsem zvolil rovněž z důvodu, že Univerzita Palackého sídlí v Olomouci a právě zde se nachází bowlingová akademie. Jedná se o instituci, která je jediná svého druhu v České republice, jedna ze dvou v Evropě a jednou ze tří na světě. O tom, že v Olomouci podobné zařízení existuje, ví ale jen lidé, kteří jsou součástí bowlingové veřejnosti. Chtěl jsem tak o tomto významném bowlingovém zařízení informovat i širší veřejnost.

2.1 Mediální pokrytí tématu

V každém deníku má sport svůj vyhrazený prostor a vlastní rubriku. Nejvíce se v ní lze setkat se sporty, jako jsou fotbal, hokej. Jsou-li zrovna na programu velké světové akce, jako například mistrovství světa v lyžování či atletice, světový pohár v biatlonu či grandslamové turnaje v tenise, mají své zastoupení i tyto sporty.

Ostatní sporty se v médiích objevují pouze sporadicky. Vidět je v nich můžeme pouze při velkých akcích, nebo má-li český sportovec dosáhnout výraznějšího úspěchu, případně je můžeme zahlédnout na specializovaných programech.

Před pěti lety, tedy v roce 2011 se pokusila česká televize přiblížit veřejnosti bowlingové prostředí pořadem Český bowling. Pořad měl osm dílů a skutečně informoval diváky o dění na bowlingové scéně a informoval diváky o tom, jak se bowling hraje a jaké je potřeba vybavení k tomu, aby ho člověk mohl začít hrát. Přenosy z bowlingového mistrovství světa a největších turnajů nabízí občas televizní stanice Eurosport, ale jinak je mediální prezentace bowlingu v médiích velmi slabá.

Co se týče kuželek, tak o nich a jejich výsledcích informují spíše tištěná média. Přímý přenos, reportáž či dokument o kuželkách jsem žádný nezaregistroval.

2.2 Souhrnný článek – Historie kuželkářského sportu

Souhrnný článek přináší komplexní pohled na vývoj kuželkářského sportu. Obsahuje dílčí části, jako první zmínky o kuželkách, éra, v níž byly kuželky zakázané, na kterou navazuje období vzniku bowlingu, který se v USA vyvinul právě díky tomu, že byly kuželky zakázány. Představuje také asociace, které jsou spojené s kuželkami a bowlingem a nedílnou součástí je pasáž, v níž je zachycen příchod kuželek a bowlingu do České republiky, respektive Československa.

Tento článek byl zařazen zejména z důvodu, aby si čtenáři uvědomili, jak dlouho kuželkářských sport existuje a také proto, že na základě vývoje jsem mohl doložit, že kuželky a bowling mají odlišnou historii, ačkoliv jsou si tyto dva sporty blízké.

2.3 Rozhovor – Tomáš Hlúch, Vojtěch Kosina

Jako druhý článek jsem do projektu zařadil rozhovor. Inspiroval se v deníku Sport a propojil odpovědi dvou respondentů, kteří se vyjadřují k problematice bowlingu a kuželek. Tomáš Hlúch, který zastupuje v rozhovoru bowlingovou sféru, je manažerem české bowlingové reprezentace a má mnoho zkušeností z oblasti tohoto sportu, jelikož je sám jeho příležitostným hráčem a bowlingem doslova žije.

Druhým respondentem, kterého jsem do interwiev zapojil je kuželkář Vojtěch Kosina. Stejně jako Tomáš Hlúch, také on má zkušenosti z české reprezentace, ale samozřejmě z té kuželkářské. Sportu se závodně věnuje, když obléká dres Kutné Hory. K výběru respondentů mi pomohlo, že se s nimi osobně znám a vím, že svému sportu dávají vše.

2.4 Story – Tomáš Plechata

Dalším článkem, který jsem zvolil, je žánr story. Cílem bylo čtenářům živě a čtivě přiblížit, jakým způsobem se může z nic netušícího mladíka stát jeden z nejtalentovanějších hráčů v České republice a to vše díky náhodě. Tomáš Plechata dosahuje díky dřině a píli velkých úspěchů a bowlingem si změnil celý svůj život.

Bowling nepatří mezi nejlevnější sporty, ale ani to Plechatu neodradilo a v současné době se mu díky sponzorským darům ulevilo i po finanční stránce. Není jednoduché se prosadit v konkurenci, která díky bowlingovému boomu roste každým dnem. Jemu se to však podařilo a díky své úspěšnosti může reprezentovat Českou republiku na mistrovstvích Evropy.

Story má přiblížit příběh chlapce, který si šel za svým snem a ačkoliv to neměl vždy jednoduché, dokázal se dostat na nejvyšší úroveň.

Příběh tohoto bowlingového talentu by se mohl stát inspirací pro dnešní děti, které sedí u počítačů a nechtějí nic dělat. Mohl by v nich vzbudit zájem a touhu po tom něco dokázat, protože, když to dokázal mladík z malé vesničky uprostřed středních Čech, proč by to nemohli dokázat oni.

2.5 Rozšířená zpráva - Bowling Academy Olomouc, Jan Spáčil

Čtvrtý článek v rámci projektu bylo pro mě celkem složité specifikovat, ale nakonec bych ho označil jako rozšířenou zprávu kónické kompozice. Jejím cílem je představit čtenářům unikátní instituci, která je jediná svého druhu v České republice a jednou ze dvou v Evropě. Jde o bowlingovou akademii, která má své sídlo v Olomouci. Tento projekt vznikl v roce 2008 a v současnosti se o něm ví z většiny pouze mezi bowlingovou veřejností. K zprávě o bowlingové akademii a přínosu informací jsem oslovil Jana Spáčila. Desetinásobný mistr české republiky v bowlingu je jedním ze dvou trenérů, který vychovává mladé talenty tohoto sportu.

O přínosu, který bowlingová akademie svým hráčům dává, svědčí řada úspěchů a medailová ocenění, která její hráči přivezli z evropských šampionátů. Text je napsán formou rozšířené zprávy v kónické podobě, což znamená, že důležitost informací postupně v textu klesá, což umožňuje text případně krátit.

3. Zdroje problematiky

Největší množství informací o těchto dvou sportech lze nalézt na stránkách asociací těchto sportů. Jak u bowlingu, tak u kuželek se dají informace dohledat bez větších problémů. Přínosné ale bylo také oslovení lidí z oblasti těchto sportů, kteří mě zasvětili hlouběji do problematiky odvětví, v němž se pohybují, tedy bowling, respektive kuželky.

Jako zdroje informací mi převážně posloužily rozhovory s jednotlivými respondenty. Druhým velmi přínosným zdrojem byla kniha, která se věnuje historii kuželkářského sportu. Právě díky tomuto zdroji mohl vzniknout úvodní článek tohoto projektu, v němž zasvěcuji čtenáře do historie a vývoje kuželek a bowlingu. Informace jsem rovněž získával z internetových zdrojů, které jsem použil povětšinou k ověření faktů, které mi poskytli respondenti v rozhovorech, ale také k tomu, abych si našel informace o respondentech samotných. Lépe se mi poté s nimi vedl rozhovor.

Jelikož se můj projekt zabývá mimo jiné rozdílem mezi bowlingem a kuželkami, byly pro mě velkým přínosem stránky obou asociací, kde jsem mohl načerpat informace o odlišnostech těchto sportů. Nejvíce jsem se ale o rozdílnosti dozvěděl od respondentů, kteří mi důkladně vysvětlili díky svým poznatkům hlavní znaky, jimiž se bowling a kuželky liší.

Žádnou práci na podobné téma se mi nalézt nepodařilo. Autoři se spíše zabývají většími sporty, či se zaměřují na konkrétní sportovce. Našel jsem řadu prací, která se zabývá například financováním sportů v regionech, úspěchy sportovců, ale žádná z prací nepopisovala rozdíly dvou podobných, ale přesto různých sportů.

K tomu, abych dokázal správně určit žánry, které jsem v práci použil, vycházel jsem z odborné oborové literatury, která je zmíněna níže spolu s ostatními zdroji použitými v rámci tohoto projektu. Musím však upozornit na to, že v praxi se jednotlivé žánry dost prolínají a nebylo vůbec snad přímo určit, o jaké žánry se v rámci projektu jedná.

4. Ideový plán

Jak jsem již výše uvedl, cílem projektu bylo přinést čtenářům informace o tom, jak se vyvíjely kuželky a bowling, ale zejména odkrýt rozdíly mezi těmito dvěma sporty. Projekt by měl poučit čtenáře o této problematice a zamezit záměnám těchto typů sportů. Práce nabízí komplexní pohled do kuželkářského a bowlingového zákulisí a může motivovat čtenáře k tomu, aby se jednomu ze sportů začali věnovat, například v olomoucké akademii.

Vybrané články zároveň nabízí možnost nahlédnout do sfér, jimiž se běžně sportovní zpravodajství nezaobírá.

Celý projekt by měl čtenáře dovést k zamyšlení, jak jsou bowling spolu s kuželkami vnímány. Jak jsou tyto sporty navzájem porovnávány, ale také zaměňovány. Právě díky článkům v projektu by nemělo už k této záměně docházet a lidé by si měli být schopní udělat obrázek o tom, že se jedná o dva různé sporty.

Články, zejména story Tomáše Plechaty by pak měla být motivací pro dnešní mladé, děti, aby neseděli jen u počítačů, ale začali se věnovat nějakému sportu, jelikož i z úplného začátečníka může vyrůst mistr České republiky a kdoví, třeba i mistr světa. Zajímavou myšlenkou může být také to, zda by média, alespoň ta regionální, neměla věnovat těmto sportům více prostoru, jelikož hráčů, kteří vozí nejrůznější tituly a medaile, začíná přibývat.

5. Postup práce

Prvním krokem byl výběr tématu, který nastal po přehodnocení situace a přechodu od televizní žurnalistiky k psané. Inspiraci k vytvoření tohoto projektu jsem našel zejména díky jednomu z respondentů, Tomáši Plechatovi, který je mým rodinným příslušníkem a já mám tak ke sportu, kterému se věnuje také dost blízko. Právě díky němu jsem se dozvěděl, že řada lidí si bowling plete s kuželkami, a tak mě napadlo, že by bylo dobré se na tuto problematiku zaměřit a popsat rozdíly mezi těmito sporty a přiblížit jejich prostředí čtenářům.

Oběma sportům se věnují dvě části tohoto projektu. Další dvě části jsou zaměřené spíše bowlingovým směrem. Důvod tohoto zaměření odůvodňuji tím, že po sestavení úvodních dvou článků jsem zjistil, že v dnešní době je bowling mnohem populárnějším sportem a uznal jsem za vhodné, že by bylo dobré přiblížit toto prostředí více.

Celistvost projektu zastřešuje historie těchto sportů, jelikož bowling se vyvinul právě z kuželek. Paradoxem je, že v době, kdy byly kuželky sportem zakázaným, a to díky vynalézavosti lidí a snaze nějak tento zákaz obejít.

5.1 Souhrnná zpráva

Pro komplexní uchopení tématu a jakési jeho zastřešení jsem využil možnost, popsat vývoj kuželkářského sportu. Učinil jsem tak, protože díky nastudování této problematiky jsem zjistil, že kuželky zde byly už prakticky od pravěku, zatímco bowling je sport, který je starý přibližně sto sedmdesát let a vyvinul se právě z kuželek. Jednotlivé články, které jsou v textu zařazeny, by mohly stát i samostatně. Informují totiž o různých obdobích vývoje tohoto sportovního odvětví. Tento typ textu bych zařadil do kategorie informativně-edukativních nepersvazivních.

Jílek o těchto textech tvrdí, že se jedná o texty na pomezí odborného a publicistického stylu. Tyto zprávy jsou používány u událostí, které probíhali v určitém časovém úseku. Souhrnné zprávy také obsahují kromě informací také pozadí a souvislosti. Nepersvazivní funkce těchto článků znamená, že nijak nepřesvědčují, ani nemotivují čtenáře k určitému jednání, ale pouze ho zasvěcují do problematiky a vysvětlují mu jí. (Jílek, 2009: 85). Oba tyto případy odpovídají mému souhrnnému článku.

Základem bylo, zorientovat se v dané problematice. Využil jsem tedy webové stránky České bowlingové asociace a České kuželkářské asociace, kde jsem prošel informace, týkající se pravidel a historie těchto sportů. Navíc se mi podařilo objevit knihu, zabývající se historií kuželkářského sportu.

Z článku jsem tedy vycházel z informací z již dříve zmíněné knihy o historii kuželkářského sportu a také z internetových zdrojů, které jsou uvedeny v závěru projektu.

5.2 Rozhovor – Tomáš Hlúch, Vojtěch Kosina

Metodou článku, kterou jsem zvolil s Tomášem Hlúchem a Vojtěchem Kosinou je rozhovor, interwiev. Respondenty jsem vybral na základě dřívějších kontaktů a také toho, že oba působí u České reprezentace, Tomáš Hlúch jako manažer bowlingové reprezentace a Vojtěch Kosina jako hráč juniorské kuželkářské reprezentace.

Nejprve bych chtěl uvést, jaké typy rozhovorů existují. Jílek rozlišuje dva typy, a to rozhovor zpravodajský a rozhovor publicistický. Zpravodajské interwiev má mít čistě informativní charakter a obsahovat shrnující úvod. Jednotlivé otázky a odpovědi na sebe navazují (Jílek, 2005: 123). Interwiev je podle Jílka primárně mluvený, dialogický žánr. Pro účely tohoto projektu jsem zvolil skupinovou modifikaci rozhovoru, tedy že hned dva respondenti odpovídají na otázky a vyjadřují se k tématu. Výhodou psané formy rozhovoru je jeho přehlednost. Otázky jsou od odpovědí odděleny tučným písmem (Jílek, 2009: 76).

Druhým typem je publicistický rozhovor. V něm bývá na začátku strhující úvod, který může být obohacen o zajímavou ideu, úvahu či názor dotazovaného. Specifickým rysem publicistického rozhovoru je, že otázky navazují na předchozí odpověď.

V tomto projektu jsem využil rozhovor zpravodajský. Respondenti ve svých odpovědích čistě informují, navíc otázky plynule nenavazují na předchozí odpovědi. Dle terminologie, kterou používá ve své knize Jílek, bych dokonce označil typ rozhovoru, který jsem použil, za rozhovor standardizovaný. Měl jsem totiž předem stanovené otázky a i jejich pořadí. (Jílek, 2009: 76).

Specifikem tohoto rozhovoru je, že na otázky odpovídají dva respondenti. I vzhledem k tomuto prvku jsem volil obsah otázek tak, aby se k nim mohl vyjádřit jak zástupce bowlingu, tak zástupce kuželek. Jejich odpovědi jsem rozlišil tím, že jsem vždy napsal před danou odpověď jméno toho, jehož odpověď následuje.

Rozhovor s respondenty vznikl tak, že jsem je pomocí emailu, respektive chatu na sociální síti oslovil, zda budou ochotni se mnou spolupracovat. Jsem si vědom, že by bylo lepší přímé setkání s nimi, ale vzhledem k mé i jejich časové vytíženosti jsem byl nucen řešit rozhovor pomocí emailů. Přínosem bylo, že oba respondenti se vyjadřovali obšírněji, než jsem čekal, tudíž jsem nemusel jejich odpovědi nijak rozšiřovat.

Celkově rozhovor vznikl tak, že jsem postupně prolnul odpovědi, které mi nezávisle na sobě poskytli oba dotazovaní. Po jejich propojení mi vznikl rozhovor, který tvoří jeden velký, ucelený celek.

5.3 Story – Tomáš Plechata

K vytvoření článku o bowlingáři, Tomáši Plechatovi jsem využil žánr story. Zvolil jsem ho, jelikož ho vnímám jako jeden z nejatraktivnějších pro čtenáře díky jeho čtivosti a spádu. To, jak je story pojímáno v žurnalistice, se liší od jeho pojetí v odborné literatuře. Podle Jílka je story text, který má blízko k povídce, je založen na slohovém postupu vyprávěcím, ale není tak rozsáhlý, jako povídka. Zároveň story pojednává o určité osobě a událostech, které se k ní vztahují. Cílem story je představení zajímavé osoby a jejího příběhu. Takovýto typ textu, jakým je story může mít funkci informativní, ale také může nést znaky funkce zábavní (Jílek, 2005: 143).

Story Tomáše Plechaty vznikala během vzájemného setkání. Jelikož je to člen mé rodiny, nečinilo žádný problém, abychom se domluvili na termínu návštěvy. Článek vznikal na základě rozhovoru, který mi usnadňovalo to, že jsem osobně obeznámen s tím, jak probíhá jeho kariéra. Mohl jsem mu tak klást větší množství otázek a podrobněji se zaměřit na určité zajímavé body jeho bowlingové kariéry.

Abych mohl vytvořit ucelený příběh, tak jsem si nejprve přepsal jeho odpovědi. Následně jsem odpovědi důkladně prošel a poznamenal jsem si body, na kterých chci jeho příběh založit.

Označené body jsem si poté ještě jednou prošel a srovnal je tak, aby odpovídali mé představě o tom, jak by mohl příběh vypadat. Postupně jsem odpovědi poskládal a vytvořil text, který vyzdvihuje důležité momenty jeho kariéry. A to od samotných začátků, které jsou spojené s náhodným objevením a zalíbením bowlingu, až po jeho současné působení v bowlingové akademii v Olomouci a reprezentování České republiky na evropském šampionátu.

5.4 Rozšířená zpráva - Bowling Academy Olomouc, Jan Spáčil

Článek o jediné bowlingové instituci svého druhu v České republice, Bowling Academy Olomouc jsem zpracoval ve formě rozšířené zprávy. Ta na rozdíl od zprávy v základní podobě obsahuje kromě informační linie také linie popisné. Jádrem ale přesto zůstává sdělení faktů. Článek dodržuje zásady informační kvality. Odpovídá na základní otázky, kdo, co, kdy, kde, ale také na otázky rozšiřující, jak a proč. Zprávu rozšiřují výpovědi respondenta, které jsou uvedeny pomocí přímé řeči.

Respondentem je v tomto případě Jan Spáčil, desetinásobný mistr České republiky v bowlingu, a zároveň jeden z trenérů bowlingové akademie. Článek vznikal podobně, jako předešlá story, jen s tím rozdílem, že jsem komunikoval s Janem Spáčilem pomocí emailů. Kontaktoval jsem ho a po vzájemné dohodě jsem mu poslal otázky. Na základě odpovědí na ně jsem poté sestavil rozšířenou zprávu, která informuje o bowlingové akademii v Olomouci. Zároveň přináší informace o tom, jaké se pořádají v domovském centru Bowling Academy sportovní, bowlingové akce.

6. Sebehodnocení

Prvním cílem tohoto projektu bylo představení bowlingu a kuželek a zmapování jejich vývoje. V tomto případě si myslím, že se mi podařilo vývoj těchto dvou sportů postihnout a důkladně popsat čtenářům. Zároveň jsem v článku informoval a poprvé se zmínil o tom, že bowling a kuželky jsou dva odlišné sporty, jelikož bowling vznikl v době, kdy byly kuželky zakázané, jako jejich náhrada.

Projekt se mi podařilo vyvážit po žánrové stránce, když každý z textů zastupuje jiný typ žánru. Po tematické stránce se mi podařilo zachytit široké spektrum od historie, vývoje po příběh kariéry mladého sportovce a informování o bowlingové instituci, která nemá v České republice obdoby.

Když bych měl zhodnotit jednotlivé články, tak nejméně čtivý bude podle mého názoru článek popisující historii a vývoj kuželkářského sportu. Odůvodnil bych to tím, že jde pouze o strohý výčet informací, i když obohacený několika zajímavostmi. Z větší části jde ale o informace, které si zájemce může vyhledat v literatuře, případně na internetu sám.

Ostatní články podle mě nabízí přidanou hodnotu. Tu vidím zejména v tom, že jde o články a rozhovory s lidmi, kteří v médiích nevystupují a pokud ano, tak v minimální míře. Jako kladné hodnotím také to, že se mi podařilo kontaktovat osoby z obou sportovních odvětví, a zároveň takové, které mají všechny nějaký vztah k reprezentačním výběrům ať už v bowlingu, či kuželkách. Díky tomu jsem si mohl rozšířit své znalosti z oblasti těchto sportů, z nichž média mnoho informací nenabízejí.

Negativum tohoto projektu vidím v tom, že se mi nepodařilo sejít se všemi respondenty osobně. V případě těchto zástupců musím ale vzít v potaz jejich pracovní, případně studijní a také sportovní vytížení. Nakonec jsem tedy byl nucen řešit rozhovory s těmito lidmi pomocí emailů. Myslím si, že i přesto, že mi odpovídali psanou formou, tak mi dokázali poskytnout obšírné odpovědi a já tak mohl docílit svého záměru. V případě, že nastala situace, že odpověď nebyla taková, jakou bych si představoval, zpětně jsem reagoval podotázkami a doptal se na zbylé informace.

Druhým, dle mého názoru nejdůležitějším cílem, bylo objasnit čtenářům rozdíly mezi bowlingem a kuželkami. To se mi podařilo pomocí rozhovoru, kde se oba dotazovaní vyjádřili k tomu, jaký rozdíl mezi těmito dvěma sporty je. Zároveň se mi podařilo zjistit, jak na tom jsou sporty v současné době a na základě rozhovorů se poté odvíjely další části mého samostatného projektu. Zjistil jsem, že bowling zažívá v posledních letech nárůst v oblíbenosti, zatímco zájem o kuželky pomalu upadá. To potvrdil i Vojtěch Kosina, který se tomuto sportu věnuje.

Zbylé dvě části projektu jsem proto věnoval výhradně bowlingu. Cílem bylo představit a popsat instituci, kterou je bowlingová akademie v Olomouci a zároveň zachytit příběh sportovce, který se díky náhodnému setkání s trenérem bowlingu dostal k tomuto sportu a vypracoval se v jednoho z nejtalentovanějších hráčů u nás.

Tento třetí cíl projektu se mi také podařil. Právě příběh Tomáše Plechaty bych označil za vůbec nejpodařenější část tohoto projektu, jelikož se jedná o svižný, čtivý článek, který je založený na lidském příběhu a reálných událostech. Článek ukazuje na to, že když člověk chce něčeho ve svém životě dosáhnout a jde si za svým cílem, tak se mu to podaří.

V rámci tohoto samostatného projektu mě velmi překvapilo, že jsem neměl problém s tím sehnat bowlingové zástupce, kteří by mi poskytli potřebné informace k vypracování mého záměru. Nejinak tomu bylo i na straně kuželkářů. Původně jsem měl zájem oslovit jiného respondenta, ale ten mi hned po mém dotazu vysvětlil, že už se sportu bohužel nevěnuje, ale o to více mě překvapilo, že mi sám poskytl kontakt na Vojtěcha Kosinu. S ním jsem se bleskově dohodl a další zdroj informací byl na světě.

Jisté je, že toto téma by se dalo zpracovat ještě o poznání hlouběji. Zajímavá by byla konfrontace hráčů na druhé straně „barikády“. Myslím tím, že by hráči bowlingu zkusili hrát kuželky a hráči kuželek hráli bowling. Vzájemně by pak popsali své pocity a zhodnotili ještě důkladně rozdíly mezi těmito sporty.

Více rozpracovat by se toto téma dalo rovněž po technické stránce, kdy by nebylo od věci získat rozhovory s výrobci sportovního vybavení pro tento typ sportu. Vyjádření by mohli poskytnout například také lékaři, fyzioterapeuti či maséři, jelikož u kuželek i u bowlingu je jich potřeba, hlavně kvůli bolestem zad a nohou.

Když celkově shrnu svůj projekt, jsem spokojený s tím, jak se mi podařilo téma postihnout. Je možné, že když si některý ze čtenářů tento projekt přečte, tak se začne o jeden z těchto sportů zajímat více a třeba se mu začne i věnovat.

7. Zdroje

Jílek, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2218-3.

JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1246-2.

Česká kuželkářská asociace, 2013. O kuželkách [online]. c2006 – 2013. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.kuzelky.cz/dokumenty/tmk/metod-lauer-kap-03.pdf

Česká bowlingová asociace. Historie. [online]. Dostupné na: http://www.czechbowling.cz/o_nas/

Česká bowlingová asociace. Mistři ČR. [online]. Dostupné na: http://www.czechbowling.cz/mistri_cr/

http://www.bowlingmanta.cz/cz/bowling/historie-bowlingu/

http://www.sokolbrno4.wz.cz/historieobecne.html

http://trhaci.blog.cz/0804/bowling-hra-s-kuzelkami-ktera-se-nema-nazyvat-kuzelky