Doma, nebo za oceán? Dilema mladých hokejistů

Realizace

Předsíň NHL aneb zůstanou ti nejlepší

Zázemí a komfort? S Amerikou nelze srovnávat...

Mým snem bylo vyhrát Stanley Cup, nakonec jsem zamířil jinam

„Plán Z" - syn jako investice?

Anketa: je pro mladé hokejisty lepší zůstat doma, nebo zkusit štěstí v zahraničí?

Záměr práce

1. Cíl práce

V rámci tohoto projektu bylo cílem zjistit, zda je pro mladé české i obecně evropské hokejisty výhodné odcházet ve věku kolem 15-16 let do severoamerických juniorských soutěží za účelem prosazení se v NHL. Takový názor totiž převládá v povědomí hokejové veřejnosti, zejména ho pak posilují touhy rodičů hokejistů, kteří ve svých potomcích vidí potenciální budoucí hvězdy. To se pak podepisuje i na různých stylech jejich podpory a motivace, jež mají hráčům zajistit dostačující podmínky, ovšem ty údajně v českých poměrech nepanují. Tudíž je vhodné přiblížit všechna pro a proti zaoceánských angažmá v takřka dětských letech.

Práce se snaží osvětlit problematiku mládežnického hokeje u nás, který ať už na základě výsledků z mezinárodní scény, či z negativních komentářů povolaných, prochází krizí. Přestože se část hokejového svazu, v čele s šéftrenérem Slavomírem Lenerem, snaží se situací už několik let dělat kroky směřující ke zlepšení, výsledky nejsou stále takové, jaké by si veřejnost i samotní funkcionáři, alespoň dle jejich slov, představovali.

Proto je potřeba hledat vysvětlení z co možná největšího záběru respondentů - ať už hokejových funkcionářů, tak i rodičů a v neposlední řadě samotných mladých hokejistů, kteří se mnohdy stávají obětí snů svých otců a matek. Tato práce se tedy pokusí uchopit palčivé téma mládežnického hokeje co možná nejkomplexnějším pohledem a z několika úhlů.

2. Zdůvodnění volby tématu

Téma jsem zvolil vzhledem k mé zálibě i studijní specializaci na sportovní žurnalistiku. Právě předmět s názvem Sportovní žurnalistika mi dodal základy uchopení sportovních problematik, což podpořila také dlouhodobá praxe v Pardubickém deníku, kde jsem byl pověřen obsahem pokrývajícím regionální sportovní dění. Práce zároveň rozpracovává téma z loňského workshopu psané žurnalistiky, kdy vznikl prvotní nápad na zpracování daného tématu. Tehdejší jednoduchá verze, v níž figurovaly rozhovory, však byla doplněna o hlavní text a komentář, anketu a aktualizované grafy.

Sportovní specializaci, jak jsem již uvedl výše, jsem ve studiu zvolil vzhledem k mému dlouholetému osobnímu zájmu, přičemž kromě sportu obecně patří mezi mé zájmy primárně hokej, a to již od raného dětství. Myslím tedy, že mám dostatečný, možná dokonce nadstandardní základ vědomostí v této oblasti, jejíž výhoda je ovšem ta, že nových věcí k poznání je a vždy bude kvantum. Zaprvé se nové události neustále odehrávají a vytvářejí, zadruhé je historie NHL a tohoto sportu obecně tak dlouhá a pestrá, že na prozkoumání všech zákoutí jejích dějin by asi nestačil život žádného smrtelníka.

Samotné téma, tedy odchody hokejových mladíků z Evropy do Ameriky, je v hokejových kruzích aktuální již řadu let. Přesnější informace o něm se však vyrojí pouze v případech, kdy se některý český hráč dokáže podobnou cestou prosadit, což se dnes již nestává příliš často. Obecně ale panují okolo tohoto trendu převážně negativní reakce, neboť česká hokejová veřejnost vidí v brzkých odchodech zejména úbytek na kvalitě domácích soutěží a v neposlední řadě i národních výběrů různých věkových kategorií, jelikož týmy z ciziny nemusejí ve všech případech hokejistu pro mezinárodní střetnutí či turnaje uvolnit.

V tomto projektu bych chtěl přiblížit pohledy a úskalí této „severoamerické hokejové módy“, která mezi většinou úspěšnějších mladých hokejistů hraje prim. K odhalení největších výhod i záporů poslouží právě pohledy s několika různých perspektiv, rozumějme rozdílné funkce a postavení.

Zmíněna bude i myšlenka, že odchody za potenciálně lepšími podmínkami nemusejí směřovat jenom do Severní Ameriky, ale že i některé evropské destinace přestavují pro mladé hráče vyhlášené bašty. Ať už se jedná o Rusko, které vábí mladíky zejména kvalitním finančním ohodnocením, tak třeba i skandinávské země, které jsou pověstné kvalitní prací s hokejovou mládeží.

Atraktivnosti tématu přidává z českého hlediska zejména fakt, že počet českých mladíků draftovaných do Národní hokejové ligy se za posledních několik let rapidně snížil. Statistiky pak nabízejí zajímavou informaci, že ze stále klesajícího vzorku hráčů jich pak je čím dál větší procento herně „vychováno“ v Severní Americe, tedy že zde působili v mládežnických ligách před draftem do NHL.

3. Zdroje/stav problematiky

Existuje řada článků, ať ve sportovních rubrikách periodik tištěných nebo elektronických, které se zabývají jednotlivými případy odchodů do zámoří. Ovšem práci, jež by měla za cíl komplexně shrnout danou problematiku, nalézt nelze. K dohledání jsou ovšem pochopitelně nepřeberná množství statistických údajů, ať už ze strany Národní hokejové ligy, která dbá na propracovanost statistických údajů již od svého vzniku v počátku 20. století, tak se strany mezinárodní hokejové federace (IIHF), jejíž tiskový mluvčí Szymon Szemberg dokonce v roce 2006 vypracoval statistickou studii zabývající se tehdejší situací ohledně odchodů mladých hokejistů.

Jeho práce však kromě číselných údajů nenabízela, kromě jedné citace hráčského agenta, žádné konkrétnější případy, tudíž jí chybí jakýsi prvek „lidskosti„, tedy např. osobní důvody hokejistů či rodičů, proč se zrovna pro vycestování do zámoří rozhodli. Přesto je však Szembergova studie právě díky zajímavým statistickým údajům v tomto směru velice přínosná, a i přes své relativní stáří a mírné odchylky od dnešních dat z ní lze vyvodit nadčasové důvody a důsledky.

Jednotlivé články na internetu a hlavně pak samotné rozhovory nebo jednotlivé dotazy trenérům, hráčům a rodičům nabídly onen potřebný lidský rozměr, kdy lze z osobních výpovědí dát dohromady hrubý alespoň hrubý obraz o povědomí o stavu domácího mládežnického hokeje.

Samostatné projekty nebo diplomové práce zabývající se danou problematikou jsem nenalezl, v případě čerpání z cizích zdrojů jsem tak musel spoléhat výhradně na internetové články. Ty se zpravidla zabývaly jednotlivými kauzami či hráči, přičemž příběhy popisované v článcích se určitým způsobem dotýkaly obecnějšího tématu odchodů do zámoří. Některé tak řeší konkretní hráče (např. Pavel Zacha), jiné se zaměřují na více hokejistů, ale dávají dohromady obraz například o podobě jejich každodenního života za oceánem, pobytu u hostitelských rodin apod.

Pak existují i texty, zabývající se úrovní reprezentačních výběrů různých věkových kategorií, z nichž lze dočerpat způsob nahlížení na situaci z hlediska samotných trenérů nebo nejvyšších představených Českého svazu ledního hokeje. Některé informace jsem pak čerpal z vlastních zkušeností a poznatků.

Pro úplné pochopení textů je nutné si vysvětlit několik základních pojmů, které se v článcích vyskytují. Zámořskými juniorskými ligami se mají tři soutěže, které spadají pod společné označení CHL (Canadian Hockey League), která zastřešuje tři juniorské soutěže - WHL (Wester Hockey League), QMJHL (Quebec Major Junior Hockey League) a OHL (Ontario Hockey League). Z těchto soutěží se pak profilují nejúspěšnější mladí hráči pro budoucí působení v NHL.

Z mladíků z juniorských soutěží si celky NHL vybírají v tzv. vstupním draftu - je to proces, konající se vždy na začátku července, kdy si týmy od nejhoršího po nejlepší (podle pořadí v uplynulé sezoně) vybírají postupně mladé talenty, pochopitelně s papírově sestupnou kvalitou. Jen ti nejlepší se však hned první rok podívají do NHL - ti zbylí buď zamíří zpět mezi juniory, nebo do tzv. farmářského, tj. záložního týmu svého celku. Záložní farmářské týmy hrají mužskou soutěž nazvanou AHL (American Hockey League).

4. Ideový plán

Výběr sportovní tématiky byl pro mě jasnou volbou, jelikož jsem věděl, že v takovém případě budu moci díky svému stoprocentnímu osobnímu přínosu využít maximum svých možností a schopností. V úplném prvopočátku jsem samozřejmě vhodnost tématu řešil jak s konzultantem projektu, Mgr. et Mgr. Karlem Páralem, tak i s přáteli znalými zkoumané tématiky. Nejzásadnějším prvkem, který rozhodl o zpracování dané problematiky, byla ovšem aktuálnost a jistá ožehavost tématu, ke kterému navíc není těžké sehnat ohlasy a názory lidí, kteří jsou skutečně kompetentní a díky praxi v hokeji se tak jejich názory jeví jako vysoce relevantní.

Po stanovení tématu projektu jsem zkonstruoval cíl práce, který měl pomoci usnadnit tvorbu celého projektu a z něhož postupně vyplynula i potřeba stanovit si jednotlivé žánry útvaru, adekvátních pro sestavení srozumitelného, čtivého a orientačně snadného celku. Ke správné identifikaci žánrů jsem užil publikace Mgr. Viktora Jílka, Ph.D. s názvem Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty z roku 2005 a dále Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů z roku 2009.

Pro první, úvodní a kratší text, jsem zvolil žánr story. Z hlediska zajímavosti mi přišla story jako adekvátní žánr, jelikož konkrétně v tomto případě osobitým stylem přiblíží život českého hocha v severoamerických podmínkách, v tomto případě popisuje začátky Andreje Šustra, současného obránce týmu Tampa Bay Lightning. Článek volně přechází z jeho příběhu do obecnější roviny, kdy se snaží ozřejmit, že jeho příběh je zkrátka jedinečný a že zdaleka ne každý mladý hokejista, jenž nasedne do letadla směr USA či Kanada (pochopitelně i jiné státy), skutečně dokáže uskutečnit to, co si vysnil. Pro story, která se vlastně v polovině promění v útvar podobný fejetonu, byly jako zdroj užity pouze technické a dohledatelné reálie, jako města či názvy týmů.

Co nesmělo v projektu chybět, byly rozhovory. Pokud celá práce pojednává o hokejistech, kteří v raném věku okusili zámořské soutěže, bylo takřka povinností alespoň jednoho takového vyzpovídat. Spolužák Adam Baštinec měl naštěstí mezi přáteli hned dva takové hráče (z toho jednoho bývalého), tudíž díky němu se podařilo získat autentické pohledy dvou hráčů, jednoho zamířivšího za oceán na zkušenou, druhého, jenž upřednostnil vývoj na domácí scéně.

Z rozhovoru s brankářem Danielem Zelenkou nakonec vznikla další story, která z jeho pohledu zevrubně hodnotí celou problematiku. V případě bývalého hokejisty Pavla Neumanna se pak jedná čistě o klasické interview.

K souhrnu zjištěných poznatků slouží delší, informativně-edukativní text. Jak již bylo nastíněno výše, skládá dohromady ohlasy a údaje z různých stran, rozhovorů a statistik, z čehož plyne i naplnění cíle práce - zhodnocení, nakolik je touha dnešních mladých hráčů ledního hokeje po zámořské kariéře oprávněná.

Na konci celého komplexu textů jsem zařadil anketu, která má na závěr souhrnně prezentovat názory zástupců některé skupiny, o níž práce pojednává - trenérů, rodičů a mladých hráčů. Nechybí ani statistika znázorňující četnost českých zástupců prošlých draftem NHL a místo jejich tehdejšího působiště, z něhož vedla cesta do nejslavnější hokejové ligy.

5. Postup práce

A. Story č. 1

Před zpracováním úvodní story jsem si musel ujasnit, co vlastně chci v otevíracím článku sdělit. Došel jsem k závěru, že ideální by bylo užití příkladu nějakého slavného českého hokejisty, tedy takového, který již dlouhodoběji patří mezi stabilní hráče svého týmu, a pomocí osobitého a fabulového způsobu přiblížit jeho první krůčky na cestě k vrcholu. Právě fabulovost byla důležitým prvkem z hlediska přilákání pozornosti diváka, jenž si může běžných hokejových článků denně přečíst kdekoli a přitom si vybírat z nepřeberného množství.

V druhé polovině story, která se tedy prakticky přetransformuje do podoby jakéhosi fejetonu, jsem pak v kontrastu se Šustrovým úspěchem uvedl už méně pozitivní, a proto možná až ne tolik probíraný, fakt, totiž že případ jeho a hrstky dalších šťastlivců rozhodně neznamená, že takový osud potká každého hráče, který se vydá do zámoří za lepšími hokejovými zítřky.

V celém úvodním textu nebylo samo od sebe zapotřebí užití přímé řeči, nicméně jelikož by se slušelo jím úvodní článek obohatit, na konci jsem přeci jen krátkou přímou řeč vložil. Ovšem jelikož je výpovědí samotných aktérů dále v projektu přemnoho, neviděl jsem její absenci v otevíracím textu jako drastický nedostatek.

B. Rozhovor

Poté, co jsem díky pomoci spolužáka získal kontakt na prvního zpovídaného, tedy Pavla Neumanna, jsem si připravil otázky, které mi přišly k tématu relevantní. Většina otázek se pochopitelně týkala správnosti fungování českého hokejového svazu ve věci mládežnického hokeje, řeč také padla na porovnání podmínek juniorských lig u nás a v Americe, kde Neumann sám působil. Sám už se hokeji kvůli prodělané nemoci sice aktivně nevěnuje, nicméně jakožto šéftrenér mládeže v Kroměříži zastává i několik dalších významných trenérských funkcí v kraji, tím pádem bychom hledali marně někoho zběhlejšího v trénování mládeže.

Výsledný text nebylo potřeba nijak výrazněji upravovat, jelikož se dotazovaný vyjadřoval vhodně všechny jeho odpovědi a myšlenky byly pro rozhovor ideální k použití.

C. Story č. 2

Druhá story těžila z dalšího rozhovoru s hráčem, jehož zkušenosti rozhodnutí bylo pro změnu zůstat na domácí půdě a zkusit štěstí v české extralize. Daniel Zelenka se po raketovém vývoji v nejmladších kategoriích v těch starších tak trochu zasekl, ovšem díky své píli a odhodlání dokázal nalézt alespoň dočasné angažmá v brněnské Kometě, kde si zachytal po boku takové legendy, jakou byl Jiří Trvaj. Jeho příběh byl právě díky zvratům v mládí a šťastnému konci pro zpracování do story přímo jako ulitý, oproti prvnímu článku stejného žánru navíc využívá bohatě přímé řeči hokejisty. Zvlášť vhodný je pak svým obsahem, tedy kontrastem hráče, který se oproti prvnímu dotazovanému rozhodl pro setrvání v domácích soutěžích.

D. Informativně-edukativní text

Rozsahem nejdelší je poslední souvislý text, kterým jsem se pokusil shrnout informace získané z co nejvíce zdrojů. Jako odrazový můstek v něm jsem použil příklad Pavla Zachy, zatím poslední žhavé české naděje na poli světového hokeje. V očích mnoha je jeho případ kontroverzní tím, že o úspěch jeho kariéry se z obrovského dílu zasloužil jeho otec, Pavel Zacha starší. Zde jako zdroj mimo klasických článků na zpravodajských serverech posloužily právě poznámky Zachova otce, které na svém blogu pravidelně publikuje. Často si nebere servítky s nejvyššími představiteli českého hokeje, kterým zazlívá stav fungování mládeže.

Jeho reakce pak vyvolávají jak souhlasná přitakání, tak bouřlivé nesouhlasy. Proto i pouhé pročítání Zachova blogu a příspěvků v jeho diskusních fórech dokáže v mysli stvořit obraz o tom, jak vnímají český mládežnický hokej rodiče některých mladých hráčů.

V článku dále uvádím i hlasy předních českých expertů, ať už Slavomíra Lenera, bývalého trenéra české reprezentace a současného šéftrenéra mládeže, který se českého systému zastává, nebo Petra Novotného, šéfredaktora časopisu ProHockey a současně trenéra mládežnických týmů, který naopak vidí v „hokejové emigraci“ větší přínos pro mladé hráče.

Další část textu jsem situoval kolem zmíněného výzkumu mluvčího IIHF Szymona Szemberga z roku 2006, který se zaobíral právě odchodem mladých Evropanů do Severní Ameriky. Jeho data poskytla spusty podnětů, které vedly k zajímavým výsledkům. Szemberg následně nabízí řešení, jež svou konkrétností dokreslují spíše jeho osobní představy a přání, než obecně platná východiska. ovšem jím vybádaná čísla hovoří sama o sobě zcela jasně - proti přetahování Evropanů do zámořských soutěží.

E. Anketa + graf

V anketě, kterou jsem považoval za potřebnou s funkcí shrnutí základních opozitních myšlenek, byli dotázáni zástupci rozdílných kategorií - hokejisté, trenéři a rodiče. Otázka pro ně byla jednoduchá - zda si myslí, že je pro mladého hokejistu lepší v mladém věku zvolit odchod za oceán v touze po lepším rozvoji, ale s rizikem neúspěšného návratu, či domácí působení a snaha prosadit se v místních podmínkách, kde je možností k vyniknutí přeci jen více.

Na úplném konci jsem zařadil grafy, které ukazují poměr českých hokejistů draftovaných kluby NHL, zároveň je pak z daného počtu hráčů uvedeno procento podle místa jejich předchozího působiště, tedy zda byli draftovaní z Evropy nebo z působiště v Americe.

6. Sebehodnocení

Svůj projekt hodnotím jako úspěšný z hlediska přiblížení situace okolo českého mládežnického hokeje v porovnání s tím zámořským. Myslím, že jsem poskytl dostatek podkladů a názorů, aby si každý čtenář vyvodil své vlastní stanovisko.

Dojít k jednoznačnému závěru však nelze, jelikož protichůdných argumentů je mnoho, spíše se tak jedná o individuální výběr hráče, které podmínky pro vývoj upřednostní, jelikož obě varianty mají svá pro i proti. Jediným bodem, na kterém se takřka všichni shodli, je nižší úroveň českého mládežnického hokeje v porovnání s ostatními velmocemi tohoto sportu. Zároveň bylo shodně konstatováno i zlepšení tuzemské situace v posledních letech.

Celkově vzato však považuji hlavní cíl práce, tedy přiblížení celé situace v různých pohledů a perspektiv, za splněný. Zároveň jsem si rozšířil obzory vlastní, jelikož mládežnický hokej jsem nesledoval až do takové míry, abych si o něm troufl stvořit něco samostatně. Většina posbíraných názorů však byla sympatická a nebyla nijak ostře vyhraněná, čehož jsem se možná před provedením rozhovorů obával. Dotázaní odpovídali ze střízlivého a reálného pohledu a vždy se snažili vzít v potaz i druhou stranu názoru, z čehož tak čtenář nemůže vnímat jeden pohled jako dominantnější než ten druhý.

Rovněž mám za to, že celé téma by se dalo pojmout mnohem obsáhleji, také jednotlivé myšlenky, které během zpracování projektu padly, by mohly posloužit jako inspirace k dalším výzkumům, a takových, dle mého názoru, zaznělo ve všech článcích dohromady více než dost.

Přesněji mám na mysli například detailnější prozkoumání konkrétních podmínek v jednotlivých klubech, například porovnat zázemí a fungování juniorky Sparty a týmu Sarnia Stings z OHL. Dále by se pak hodila i nejnovější čísla týkající se problematiky, přeci jen výzkum IIHF z roku 2006 doprovázely trochu jiné podmínky, než které panují dnes. A v neposlední řadě by nebyl k zahození ani plošnější výzkum či dotazník mezi místními rodiči a mladými hráči, mapující jejich názor na situaci ohledně českého mládežnického hokeje.

7. Zdroje

JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. 125 s. Studijní texty pro distanční studium. ISBN 80-244-1246-2.

JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 120 s. Učebnice. ISBN 978-80-244-2218-3.

http://www.zacha-hokej.cz/

http://www.iihf.com/fileadmin/user_upload/PDF/Study_summary.pdf

http://hokej.idnes.cz/hokej-nhl-pavel-zacha-rozhovor-smlouva-new-jersey-fsd-/nhl.aspx? c=A150814_144538_nhl_cig

http://www.novinky.cz/zena/styl/348280-kdyz-deti-odchazeji-za-hokejem-do-sveta.html