Jan Hello Realizace
Rozšířená zpráva - Českých zubařů je stále více, přesto jich je málo
Rozhovor - Mladí jsou dnes odvážnější, říká zubařka Alena Dvořáková
Rozhovor - Trhání zubu není žádnká katastrofa, usmíévá se zubařka Lenka Svobodová
Text - Sladké limonády i zvracení. Tyto věci ohrožují vaše zuby
Text - Zubní kartáček - alfa a omega péče o zuby
Pozvánka - Škola hrou. V olomouci vás naučí čistit si zuby
Reportáž - Starejte se o zuby pořádně! Den v Šantovce bavil i vzdělával
ZÁMĚR
1. Úvod
Během svého studia na katedře žurnalistiky jsem si v rámci profilace vybral psanou žurnalistiku a později jsem rovněž absolvoval kurz zdravotně-sociální specializace. Uvedené specializace je nutné v samostatném projektu propojit, proto jsem se rozhodl pro téma z oblasti zdraví, a to Zubní péče v České republice, realizované formou navzájem souvisejících příspěvků v psané formě. Téma jsem si zvolil kvůli svému dlouhodobému zájmu o tuto oblast, ostatně jsem po střední škole uvažoval o stomatologii jako jednom z možných oborů studia na vysoké škole. Proto jsem se rozhodl vytvořit sérii článků, které budou mít charakter popularizační přílohy tištěného periodika, ať už novin nebo časopisu, v oblasti ústního zdraví. Z důvodu mého zájmu o danou problematiku tedy vznikl nápad na vypracování tohoto samostatného projektu, který obsahuje užitečné informace z oblasti péče o chrup, avšak podané zábavnou, zjednodušenou a srozumitelnou formou. V následujících kapitolách podrobně rozeberu cíl mého samostatného projektu, detailně se budu věnovat také praktické části a nakonec se pokusím výsledky své práce objektivně a kriticky zhodnotit.
2. Cíl práce
Cílem tohoto samostatného projektu je především zlepšit povědomí obyvatel České republiky o správné ústní hygieně, stejně jako poskytnout lidem krátkou exkurzi pod povrch obecných znalostí či běžně dostupných poznatků z oboru stomatologie. Dále se budu snažit poskytnout základní informace o možnostech, které mohou lidé při péči o svůj chrup využít, stejně jako zvýšit povědomí o vhodných produktech a přípravcích, které na trhu existují. Ze snahy přiblížit danou problematiku vyvstala myšlenka vytvořit tento projekt, který cílí na širokou škálu příjemců. Hlavním záměrem bude tedy především vytvořit sérii žánrově různorodých článků spojených jedním tématem. Skladba příspěvků tak bude sestavena s ohledem na pestrost realizovaných zpravodajských žánrů a s cílem zaujmout co největší počet adresátů, protože zdraví zubů se týká nás věch. V rámci tématu jsem se proto jako jednu z podmínek psané formy samostatné práce, a to demonstraci zvládnuté řemeslné stránky zpracování projektu, rozhodl do jejího provedení začlenit více žánrů - rozšířenou zprávu, publicistický referát, rozhovor či pozvánku. Rozsah jednotlivých článků budu volit s ohledem na užitý žánr a dostupné zdroje informací s přihlédnutím k relevanci a zajímavosti samotných příspěvků. Protože od začátku o celém projektu uvažuji jako o popularizační příloze určitého tištěného periodika, budu brát tento fakt v potaz a své příspěvky se budu snažit pojmout rovněž zábavným a odlehčeným způsobem jako čtení, u kterého se příjemce kromě získání praktických poznatků také pobaví. Jako poslední aspekt svého cíle uvedu zamýšlené doplnění některých textů fotografiemi a u rozšířené zprávy s analytickými prvky i graf s tabulkou pro větší přehlednost a snadnější orientaci v textu.
3. Zdůvodnění volby tématu
V úvodu explikace svého samostatného projektu jsem se zmínil o skutečnosti, že jsem v rámci svého studia absolvoval žurnalistickou specializaci zdravotně sociální, a proto jsem téma tohoto samostatného projektu přizpůsobil absolvované specializaci. Zároveň však bylo nutné zohlednit i druhou, a to technickou stránku specializace – v mém případě se, jak už bylo řečeno, jedná o psanou žurnalistiku. Propojení obou absolvovaných specializací tak budu muset přizpůsobit podobu své práce. Forma popularizační přílohy se mi jeví jako nejvhodnější kvůli zaměření na co nejširší okruh čtenářů. Z tohoto důvodu není téma úplně konkrétně, specificky zaměřené, jak by mohla vybízet určená tematická specializace zdravotně-sociální, např. zaměření se na konkrétní zdravotní problém, různé novely zákona ve zdravotnictví či společensky aktuální téma ze sociální oblasti. Plně si uvědomuji, že se pod spojením slov Zubní péče v České republice řadí široká škála podtémat, záměrně jsem si však ponechal určitou volnost ve výběru dílčích témat, a to kvůli možnosti věnovat se dle mého názoru nejzajímavějším námětům z daného okruhu, které zároveň budou plně v souladu s celkovým cílem práce. Beru v úvahu i skutečnost, že existuje malé množství oborových časopisů pro zubní lékaře, dentální hygienisty a studenty stomatologie poskytující novinky z daného oboru. V těchto periodikách však mají publikované články odborný charakter, což není předmětem této práce. Jestliže má být navíc dané téma dostatečně zajímavé, poučit a pobavit širokou škálu čtenářů, musí být dostatečně obsáhlé a zjednodušené, aby si každý mohl z nabízeného souboru článků vybrat ten příspěvek (nebo ty příspěvky), který ho nejvíce zajímá.
Dalším popudem pro výběr byla kromě vlastního zájmu o problematiku bezesporu snaha přiblížit čtenářům dané téma a představit spolu s možnostmi v péči o chrup i osoby, které se stomatologii věnují, tedy zubaře a studenty. Budou mě zajímat jejich dosavadní zkušenosti i názory na současný stav jejich oboru. V neposlední řadě plánuji přidat také varování v podobě článku o nepříliš známých onemocněních chrupu, které lidem hrozí, pokud budou péči o své zuby zanedbávat. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Pokud estetický stav chrupu indikuje jeho zdraví, pak náš národ nevychází ze srovnání s ostatními západními státy příliš dobře. Když se lidí zeptáte, jaký zubní kartáček používají, většinou zjistíte, že mají nevhodný typ a svou hygienickou pomůckou, kterou považují za normální, svým zubům spíše škodí. Pokud chcete vidět demonstraci techniky, jakou si zuby čistí, většina lidí vám předvede nesystematické čištění, při kterém navíc na kartáček vyvíjí přílišný tlak. Dále spousta lidí při péči o zuby nepoužívá ostatní pomůcky nezbytné pro celkovou hygienu úst, kam patří mezizubní kartáčky, ústní voda či škrabka na jazyk. Vědomí těchto mezer ve vědomostech o jednom ze základních úkonů, který vykonáváme každý den, tedy čištění zubů, mě proto inspirovalo k tomu, abych čtenáře informoval o doporučených hygienických pomůckách a také postupech, jež by měli v ideálním případě při péči o zuby vykonávat. Zároveň se budu snažit vyvracet různé mýty, které jsou ve společnosti zažité kvůli vlivu reklamy a právě již zmíněné špatné informovanosti v této oblasti. Považuji za důležité, aby lidé o daném tématu neustále opakovaně přijímali informace a snažili se v daném oboru alespoň trochu orientovat. Nejde tu o nic „menšího“, než o jejich zdraví.
4. Zdroje a stav problematiky
Péče o zuby je téma, které je v médiích poměrně často zmiňováno, ovšem spíše v souvislosti s celkovou vizáží a pouze povrchním náhledem na problematiku. Existuje množství webových stránek, které jsou věnované přímo zubům, ale dají se shrnout do tří základních skupin - reprezentačních stránek zubařů a dentálních společností, stránek odborného zaměření a webů blogového typu. Co se týče tištěných periodik, ta sice občas publikují články věnované zubům spolu s radami, jak se o ně starat, ale nikde jsem nenarazil na kombinaci navzájem souvisejících článků pojatých takto uceleným a soustavným způsobem, jako se o to pokusím ve své práci. Většinou se jedná a časopisy pro ženy, které představují nové kosmetické produkty nebo motivační články ve smyslu, co vše můžeme udělat pro šťastný či úspěšný život a atraktivní vzhled. Bílý úsměv se v nich prezentuje jako jeden z řady dalších způsobů, jak těchto cílů dosáhnout. Některé články v mém projektu budou navíc zpravodajsky zaměřené, což jsem u textů ve zkoumaných časopisech nevypozoroval. Co se týče ostatních samostatných projektů, na katedře žurnalistiky jsem podobnou práci zabývající se tímto tématem nenašel.
5. Ideový plán
Důvody, proč jsem si zvolil dané téma, jsou důkladně popsány výše. Jakmile bylo jasné, čemu se budu ve své práci věnovat, bylo nutné se zamyslet nad konkrétním zpracováním projektu. Od začátku jsem uvažoval o propojení několika odlišných žánrů textů, jejichž výběr jsem nejprve konzultoval s vedoucím svého samostatného projektu. Stanovil jsem si proto několik základních podmínek, jimiž jsem se chtěl během vytváření svého projektu řídit. V souladu s cílem práce bylo v plánu vytvořit:
- - rozšiřující zprávu s analytickými prvky jako hlavní text projektu mapující současný personální stav stomatologů v ČR
- - rozhovory se dvěma praktikujícími zubaři, z nichž jeden bude patřit k mladé generaci, který nedávno absolvoval vysokou školu a jeden ke generaci starší, který bude mít před důchodem či bude ordinovat na částečný úvazek, (ale už v důchodu)
- - základní zásady, jinými slovy praktické rady, kterými by se lidé měli řídit při každodenní péči o chrup
- - text o hygienických pomůckách při péči o zuby, který poskytne praktické informace o produktech a pravidlech jejich výběru
- - text o nepříliš známých onemocněních zubů, které mohou postihnout každého člověka
- - pozvánku na konkrétní akci zaměřenou na informování a prevenci v oblasti stomatologie
- - reportáž ze zmíněné akce s přiloženými fotografiemi
Tyto mnou stanovené body, které slouží jako základní opora celého konceptu samostatné přílohy, budu od počátku považovat za závazné. Od těchto bazálních předpokladů se pak bude odvíjet následné zpracování celého projektu.
6. Postup práce a jeho zdůvodnění
V následující části bude podrobně popsáno, jak jsem při tvorbě samostatné přílohy věnující se péči o zuby v České republice postupoval. Zevrubně popíšu směr, jakým směrem se zamýšlená podoba projektu ubírala, a to od prvotních námětů na články až po jejich praktické zpracování. Také zde uvedu, zda se mi povedlo naplnit jednotlivé body definované v ideovém plánu či jestli jsem se od nich z nějakého důvodu odchýlil. V následujících podkapitolách se budu chronologicky věnovat popisu tvorby jednotlivých článků.
Pro začátek bylo třeba si pořádně rozmyslet, jakým dílčím tématům se chci ve své práci věnovat, jakého účinku bych chtěl svou prací dosáhnout a pro jaké publikum by měla být plánovaná podoba samostatné přílohy určena. Z důvodů, které jsem objasnil výše, jsem zamýšlel i vzhledem k poměrně malému počtu článků projektu vytvořit co nejpestřejší skladbu témat, která by se mohla uplatnit v příloze tištěného periodika a zaujmout široké publikum. S ohledem na uvedený fakt, tedy pestrou kompozici témat, bylo třeba vymyslet, jaký žánr je nejvhodnější pro prezentaci konkrétního tématu. I když jsem zde již uvedl, že jedním z mých záměrů bylo články vybraným okruhem téma propojit, přece jen bylo potřeba si dávat pozor na fakt, aby se některá zvolená témata v rámci žánrů neopakovala. Výjimku tvoří pouze pozvánka na pořádanou akci, ze které jsem následně psal také reportáž. Důvod, proč jsem tak učinil, bude blíže popsán dále v této explikaci. Své nápady a návrhy jsem proto nejprve nastínil vedoucímu své práce, se kterým jsme je následně zkonzultovali a provedli menší úpravy mých původních záměrů. Výsledky naší spolupráce, podle kterých jsem se následně řídil a jež tvořily základní strukturu tohoto projektu, jsou popsány výše v kapitole Ideový plán. Po oboustranné dohodě jsem přistoupil k samotné realizaci.
Ze všeho nejdříve jsem měl v plánu napsat článek o vhodných pomůckách při péči o zuby a poskytnout základní přehled dostupných produktů. Tento text sice nebyl koncipován jako hlavní, základní, ale dané téma nabízí dostatečně široký záběr pro počáteční rešerši celého projektu, považoval jsem jej tedy za „odrazový můstek“, kolem kterého bude možné v návaznosti vystavět veškeré zbývající příspěvky. První text měl tedy pojednávat o nejužitečnějších a nejčastěji užívaných produktech. Jelikož jsou však podobných přípravků kvanta a článek by měl při důkladném zpracování neúměrně velký rozsah, rozhodl jsem se nakonec raději zevrubně popsat pouze jeden přípravek, a to ten nejzákladnější, zubní kartáček. S ohledem na omezený prostor vyplývající z charakteru tištěného média považuji zvolené řešení za nejlepší. Navíc poznatky, které mohou příjemci díky zaměření na konkrétní pomůcku získat, předčí podle mého názoru ve svém praktickém využití a užitečnosti informace o jiném druhu méně užívaných produktů, například ústních vodách či škrabkách na jazyk. V textu jsem se zaměřil pouze na mechanické kartáčky, protože sonické či elektrické kartáčky tvoří kapitolu samy o sobě a nejde je dost dobře integrovat do článku zaměřeném na „obyčejné, ne-elektrické“ produkty. Délka článku by navíc opět přesáhla únosnou míru, proto jsem sáhl k tomuto řešení. Jak už jsem zmínil předtím, psaní textu předcházela důkladná rešerše, při které jsem část potřebných informací získal jednak u zubařky MUDr. Papajíkové, jednak jsem údaje vyhledával na různých tematicky spřízněných webových stránkách, jejichž odkazy přikládám níže. Na základě dostupných zdrojů jsem poté bez větších obtíží napsal článek s názvem „Zubní kartáček – alfa a omega péče o zuby.
Největší význam jsem přikládal sepsání textu, který by se zabýval analýzou a interpretací statických údajů pojednávajících o personálních stavech zubních lékařů v České republice. Především jsem chtěl zjistit současný počet lékařů, jejich věkovou strukturu nebo kolik pacientů momentálně v průměru připadá na jednoho zubaře. Můj záměr spočíval také ve srovnání těchto údajů s některým z předchozích roků, pokud možno s delším časovým odstupem, aby bylo možné porovnat zohledňované údaje z obou let, v tomto případě z let 2003 a 2013 (poslední dostupný dokument je z roku 2013 a rok 2003 jsem si vybral záměrně kvůli možnosti popisu vývoje změn v průběhu jedné dekády), a všimnout si změn, které za dané časové období proběhly. Cílem textu tedy bylo analyzovat současný stav ve srovnání s rokem o desetiletí dříve a vyhodnotit dostupná data, která jsem nalezl v publikacích na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Dostupné informace jsem nasbíral konkrétně ve spisech Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti 2003/2013, velmi užitečné byly také citace MUDr. Chrze a již zmíněné MUDr. Papajíkové. Protože se v uvedených publikacích prolínají prvky odborného a administrativního stylu, největší výzva pro mě jako autora článku určeného širokým masám spočívala v dostatečně srozumitelném vysvětlení a podání vybraných informací jednoduchou a zároveň zábavnou formou. Také bylo třeba z údajů obsažených v uvedených publikacích vybrat pouze ty, které jsem k napsání textu nezbytně potřeboval a neztratit ze zřetele hlavní myšlenku stanovenou na začátku psaní. Právě požadavek neodchýlit se od původního zadání považuji za největší obtíž při samotné realizaci. V práci s potřebnými statickými údaji větší problém nenastal, byť konkrétně v případě tabulky bylo její přepisování poměrně zdlouhavé. Nápad na tento článek jsem dostal díky webu Česko v datech, který je mi velmi sympatický jak svým grafickým provedením, tak svým přehledným a srozumitelným vysvětlením velkého množství statistických údajů, čemuž kromě čtivého jazyka napomáhá i množství grafických, mnohdy interaktivních, elementů, například různé grafy a mapy. Tento text jsem od začátku zamýšlel jako hlavní opěrný bod celé práce, tudíž jsem jej koncipoval náležitým způsobem a jeho realizaci věnoval patřičnou pozornost. Ze všech vytvořených textů má největší rozsah a jeho relativně složité zpracování si vyžádalo velký důraz na kvalitu a relevanci zdrojů. Největší výhodu a zároveň riziko spatřuji v obsáhlém množství dat, které hodlám příjemcům prezentovat, což klade větší nároky na jejich pozornost a zároveň může ztížit smysl přenášeného sdělení, čemuž jsem se však snažil uvážlivou volbou slov a přesnou interpretací předkládaných informací zabránit. Smyslem tohoto článku nebylo v první řadě čtenáře pobavit, ale poskytnout obecný náhled na problematiku a interpretovat vybraná data. Konečný výstup této části samostatné práce jsem nazval „Českých zubařů je stále více, přesto jich je málo“, což dle mého názoru přesně vystihuje obsah celého textu.
Dalšími položkami v ideovém plánu, které jsem plánoval napsat, byly rozhovory se zubaři, které podle mého názoru nemohou v projektu věnovanému péči o zuby chybět. Má vize původně spočívala ve standardizovaných rozhovorech se dvěma zubaři, s každým zvlášť, kterým bych však pokládal identické otázky. Toto řešení spočívalo v záměru porovnat odpovědi dvou odlišných generací, tedy zkusit zjistit, do jaké míry se dané odpovědi zubařů dvou různých věkových kategorií budou shodovat nebo naopak odlišovat. Na jedné z konzultací se mi však vedoucí mé práce snažil uvedený záměr rozmluvit, a to z následujícího důvodu. Přestože šlo o zajímavou myšlenku, byla by možná pouze v případech, ve kterých by se daly zkušenosti obou lékařů srovnat na základě jiného aspektu, než je věk. Porovnával bych například odpovědi zubařů podobné věkové kategorie ze dvou odlišných zemí, postavil bych proti sobě pohled na zubařskou praxi z mužského a ženského hlediska či zjišťoval podobnosti a odlišnosti v přístupu dentistů z malé obce a velkého města. Protože jsem si však vybral respondentky, obě dvě ženy, které vykonávaly praxi ve stejné ordinaci, všechny uvedené příklady nebylo možné brát v potaz. Navíc jsem se při dotazování starší lékařky nemohl vyhnout dotazům na srovnání, jak to v daném oboru vypadalo dříve a jak dnes, na což však mladší zubařka, praktikující necelé dva roky, logicky nemohla odpovědět. Obě interview jsem se snažil vést v přátelském, odlehčeném duchu, aby se zubařky co nejvíce uvolnily a nebály se své odpovědi rozvést. V případě starší lékařky, paní doktorky Dvořákové, se tato strategie osvědčila, protože na mě zpočátku působila lehce nejistým dojmem. Přestože s rozhovorem souhlasila, na začátku se přiznala, že přesně nevěděla, co od něj čekat. Nakonec jsme si ale velmi příjemně popovídali. Mladší lékařka Svobodová působila od začátku otevřeným a bezprostředním dojmem, „rozmlouvat“ ji tedy nebylo potřeba. Oba dva rozhovory jsem natáčel na diktafon, a jak už bylo zmíněno, každý zvlášť. Následně jsem nahraný materiál převedl do psané podoby. Každý z rozhovorů trval přibližně hodinu, natočeného materiálu jsem měl tedy na předpokládaná interview kratšího rozsahu opravdu dostatek. Časově nejnáročnější a nejpracnější část celého provedení spatřuji v přepisování nahraného materiálu, výběru těch „nejlepších“ a nejzajímavějších odpovědí a jejich následnou jazykovou a stylistickou korekci. Úpravy jsem se snažil provádět tak, aby byl výsledný text čtivý a pro čtenáře přitažlivý, ale při zachování smyslu původního sdělení. Výsledné podoby obou rozhovorů nesou název „Trhání zubu není žádná katastrofa, usmívá se zubařka Lenka Svobodová“ a „Mladí jsou dnes odvážnější, říká zubařka Alena Dvořáková“.
Další text jsem do projektu začlenil kvůli požadavku na různorodost žánrů. Pozvánku na mnou vybranou akci pro veřejnost zaměřenou na informování a prevenci v péči o zuby jsem vytvořil s úmyslem napsat z dané akce reportáž, která by čtenářům ukázala, co se na takové akci děje, jaké aktivity si zde v případě návštěvy vyzkouší a objasnit smysl celé události. Měl jsem štěstí, neboť se zmíněná událost, připadající na Světový den zubního zdraví (20. března), konala právě v době, kdy jsem dokončoval práci na svém samostatné projektu, tudíž jsem ještě měl možnost ji navštívit.
Dále jsem přistoupil k práci na samotné reportáži, kterou jsem chtěl do portfolia článků samostatného projektu určitě začlenit kvůli faktu, aby byl alespoň jeden příspěvek zprostředkován a informace nastřádány skrze a pouze mou osobní zkušenost. Navíc jsem ve svém projektu nechtěl mít zahrnutý jen pohled profesionálů (viz interview se zubaři), ale i studentů, u kterých mě zajímaly jejich vlastní názory na obor zubní lékařství a na obecný stav péče o zuby v České republice. Tomuto účelu nejlépe posloužil průzkum na akci zaměřené na prevenci v péči o chrup a pořádané v obchodním centru Šantovka v Olomouci, ve které se významnou měrou angažovali právě studenti stomatologie. Už na začátku výzkumu v terénu jsem zaznamenal skutečnost, která mohla potenciálně znamenat problém a v konečném důsledku vyústit v nekvalitní provedení reportáže. Na místě bylo příliš mnoho stánků, takže místo toho, abych psal o všech stáncích a o všem, co se na akci dělo, zaměřil jsem se pouze na čtyři stanoviště, které obsluhovali právě studenti ze Sdružení studentů stomatologie, jejichž názory mě zajímaly nejvíc a pro potřeby tvorby reportáže byly nejpodstatnější. Pro sběr podkladů k sepsání textu jsem využil metodu pozorování a zároveň jsem si jako přímý účastník děje vyzkoušel některé z nabízených aktivit, například barvení zubního plaku pomocí fluorescenčního barviva. Také jsem se vyptával studentů na náplň jejich činnosti u konkrétních stanovišť, zjišťoval jsem jejich dojmy i mínění o tom, jak podle nich veřejnost tuto akci vnímá a jak k ní přistupuje. Přestože jsem z časových důvodu nemohl být na akci přítomen už od začátku, tři hodiny strávené na místě stačily ke shromáždění dostačujícího množství materiálu k vytvoření textu, který jsem nazval „Starejte se o zuby pořádně! Den v Šantovce bavil i vzdělával“.
Od začátku jsem při psaní této explikace prohlašoval, že jde o práci změřenou mimo jiné na informování v oblasti zubní hygieny, proto jsem zde začlenil i pět základních zásad, které by lidé měli dodržovat, pokud chtějí mít zdravé zuby a vyhnout se onemocněním. Jde o obecná preventivní doporučení, která jsou přítomna v každé ordinaci zubního lékařství, proto jsem jednotlivé body pouze stylisticky upravil a dále se jimi nezabýval.
Poslední zbývající položkou zmíněnou v ideovém plánu zůstává text o onemocněních zubů, které nejsou zakotvené v obecném povědomí veřejnosti. Podle mého názoru nelze v práci, která se ve velké míře zabývá lékařským odvětvím - stomatologií, vynechat text věnující se určité chorobě, jež lidem hrozí v případě zanedbání doporučené péče o zuby. Naplněnost tematické struktury by v případě opomenutí daného textu nebyla dostatečná. Po menším průzkumu na internetu a v lékařských časopisech jsem si proto zvolil téma zubní eroze a abraze, tedy zubní onemocnění, které nejsou obecně známé, ale v dnešní době ohrožují čím dál více lidí. Toto tvrzení opírám o odpovědi náhodně dotázaných lidí na ulici, z nichž většina nevěděla, co dané výrazy znamenají. Myslím si, že téma bude pro čtenáře přínosné, protože si v případě již projevených obtíží sami všimnou změn a nebudou tak otálet s návštěvou zubního lékaře. Veškeré podklady pro tento článek jsem nalezl na internetu, velmi nápomocná byla i zubařka Papajíková, u které jsem si ověřil pravdivost získaných údajů. Výsledný článek jsem nazval „Sladké limonády i zvracení. Tyto věci ohrožují vaše zuby“.
7. Závěr, shrnutí a sebehodnocení
Cílem tohoto projektu bylo vytvořit sérii článků, která by poskytla základní informace o doporučených postupech při péči o zuby a zároveň přiblížila činnost osob pohybujících se v oboru stomatologie. Všechny obsažené články jsou součástí tematické struktury, kterou jsem nazval Zubní péče v České republice. Moje motivace k tvorbě projektu spočívala také v pomoci příjemcům orientovat se v nabídce produktů určených pro ústní hygienu. Jednotlivé body, které jsem si na začátku tvorby tohoto projektu vytyčil v ideovém plánu, se mi povedlo naplnit s výjimkou článku pojednávajícím o základních přípravcích zubní hygieny. Zvolil jsem nakonec pouze jeden hlavní produkt, o kterém jsem se více rozepsal. Z důvodů, které jsem vysvětlil výše, považuji toto řešení za nejlepší i s ohledem na celistvost výsledného textu. Článek pojednávající o více přípravcích by dle mého názoru působil roztříštěně a jeho délka by nakonec přesáhla únosnou mez. Celkově jsem se svou prací na samostatném projektu spokojený, protože se mi z velké části podařilo naplnit stanovené cíle. Kvalita zpracování podle mého názoru odpovídá závěrečné práci kombinující zdravotně-sociální specializaci s psanou žurnalistikou, které jsem si zvolil v rámci svého studia na katedře žurnalistiky. Vyzdvihl bych zejména zprávu o počtech a věkovém složení zubařů v České republice a zpracování rozhovorů, které bylo z časového hlediska jednoznačně nejnáročnější. Nejvíce mě ovšem bavila práce na reportáži, kde jsem spojil příjemné s užitečným a navštívil zajímavou akci zaměřenou na prevenci v péči o chrup. Navíc se velmi příhodně konala v době, kdy jsem do svého nedokončeného projektu potřeboval zařadit poslední žánr, který mi scházel ke splnění ideového plánu. Hlavní negativum tohoto projektu pak spatřuji v omezeném počtu článků, s tématem by se určitě dalo dále pracovat a rozvíjet jej. Kvůli omezeným časovým možnostem a dalším studijním povinnostem to nebylo možné, myslím si však, že pro potřeby projektu je zvolený počet i rozsah textů vyhovující. Z mého pohledu by se projekt jistě uplatnil jako samostatná příloha určitého tištěného periodika, což byl od začátku můj záměr. Příloha by se také mohla dále vyvíjet a doplňovat, například ve formě dalších pokračování z jiného lékařského odvětví či tématu z okruhu zdraví. Tato pokračování by měla jednotný grafický design a vycházela by jednou týdně spolu s hlavním periodikem. Dostatečně nosné téma mé práce by tak v budoucnu mohlo posloužit jako základ či vzor pro podobné projekty. Hlavní cíl projektu, který spočíval ve zlepšení povědomí o ústní hygieně, určený široké škále příjemců a realizovaný v podobě popularizační přílohy, se mi tudíž povedlo splnit. V rámci celého procesu realizace se nevyskytly žádné neočekávané potíže nebo překážky a vše proběhlo bez větších zádrhelů.
8. Literatura a zdroje
http://sduz.cz/zakladni-doporuceni/
http://www.studio32.cz/newsletter-brezen-2012/
http://www.zuby.cz/ustni-hygiena/kartacek-ideal.html
http://www.zuby.cz/ustni-hygiena/nejen-ze-zubniho-kartacku-je-zub-ziv-aneb-pomucky.html
http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lekari-zubni-lekari-farmaceuti
file:///C:/Users/Mat%C4%9Bj/Downloads/lekzubfar2013.pdf
file:///C:/Users/Mat%C4%9Bj/Downloads/lekfar2003.pdf
http://www.ceskovdatech.cz/clanek/25-kdo-se-vam-v-cesku-podiva-na-zoubek/
http://www.studio32.cz/newsletter-listopad-2012/
http://www.akcezabava.cz/svetovy-den-ustniho-zdravi-olomouc-galerie-santovka-olomouc-d22518.html
https://www.firmy.cz/detail/360956-gymnazium-olomouc-hejcin-olomouc-hejcin.html
