čt., 26. duben 2018 06:21

Starostou na patnáct let? Proč ne!

,,Já jsem byl od mala obklopen lidmi, kteří měli k politice blízko. Ne, že by v ní aktivně byli, ale zajímali se o ni," řiká primátor města Kyjova František Lukl. Strávit polovinu života v desetitisícovém městečku na Slovácku mu bylo dáno už od narození. Před čtyřiceti lety se zde narodil a absolvoval gymnázium. ,,Dědeček měl hodně kamarádů, kteří se po revoluci vrátili z emigrace a já s nimi mohl diskutovat. Možná jsem byl už tehdy trochu jiný, protože mí kamarádi se dívaly na Beverly Hills a já si četl Hovory s T. G. Masarykem." Poprvé se zúčastnil voleb ještě za Unie svobody, což byla velmi zajímavá zkušenost, ale bylo mu tehdy teprve devatenáct. Za pravou, aktivní politku považuje až svoje pozdější působení na pozivi starosti. Na vysokou musel do Brna, vystudoval zde právnickou fakultu Masarykovy univerzity. ,,Dva dny po skončení školy jsem nastoupil jako právník okresního úřadu Hodonín a asi za rok jsem se dostal do pozice vedoucího kontrolního oddělení referátu kanceláře přednosty okresního úřadu." V roce 2002 se rušily okresní úřady, díky kterým byly zaměstnanci přiděleni na nové pozice. Lukl byl poslán do Kyjova, kde od 1. ledna 2003 zastával funkci vedoucího odboru kanceláře starosty. Kyjovský starosta Jan Letocha uspěl roku 2005 v krajských volbách, což znamenalo, že se musel vzdát své funkce starosty. Termín dalších komunálních voleb byl stanoven na rok 2006 a zastupitelům města nezbývalo nic jiného, než si vybrat vhodného zástupce za dosavadního starostu. Muselo se jednat o velmi schopného člověka, Jan Letocha zastával post primátora od roku 1990, tedy douhých patnáct let. Zastupitelé nakonec zvolili tehdy sedmadvacetiletého Františka Lukla, který tuto pozici zastává dodnes.

,,Následně jsem se začal angažovat ve Svazu měst a obcí české republiky, kde město Kyjov bylo řádným členem a zastávalo také pozici v radě svazu." Rada svazu je seskupení obcí, měst a a staturtárních měst, které zastupuje ostatní v rámci regionu. Lukl se stal roku 2011 místopředsedou tohoto orgánu, díku čemuž si jej o dva roky později všiml Jiří Rusnok a nabídl mu post minstra pro místní rozvoj. ,,Nabídku jsem přijal, protože jsem chtěl některé věci, které jsme projednávala na Svazu měst a obcí takto prosadit. Ať už šlo o změnu stavebního zákona, posílení role zastupitelů a především nasměrování programového období a čerpání evropských fondů, kdy by byl více reflektován aspekt obcí a jejich potřeb." Lukl před přijetím nabídky uvažoval, jak skloubit funkci starosty a ministra. Vzhledem k tomu, že vláda neměla důvěru, bylo jasné, že budou předčasné volby. Rozhodl se tedy s podporou kyjovského zastupitelstva ponechat si funkci primátora a pokusit se překlenout půl roční období dojíždění z Kyjova do Prahy a naopak. V následujících parlamentních volbách kandidoval jako lídr Strany Práv Občanů, bohužel neúspěšně. Z odstupem čtyř let na toto období nevzpomíná špatně, kdyby ve volbách uspěl, vzdal by se funkce primátora Kyjova. Považuje totiž funkci starosty a ministra za neslučitelné. Práce ministra jej bavila a připadala mu osvěžující vzhledem ke starostování, kterému se věnuje už deset let.

Ještě před svým působením ve vládě neůspěšně kandidoval při krajských volbách za sdružení nestraníků. ,,Myslím si, že to nebylo špatné rozhodnutí. V té době jsme chtěli posunout dál kyjovskou nemocnici." S Luklem byli na kandidátce pouze nestránici a starostové, kteří jej podporovali, za což je dodnes rád. Také jej aktivně podporoval ředitel nemocnice doc. Svoboda, neboť chtěli společně ukázat důležitost kyjovské nemocnice v celém Jihomoravském kraji. Před třemi lety mu nabídlo kandidaturu hnutí ANO, což s díkem odmítl vzhledem ke svým stávajícím povinnostem. ,,Nebylo to z politického hlediska, protože řada jejich názorů a toho co věcně propagují je mi blízká, ale opravdu jsem byl zaneprádněn." Měl v té době tolik plánů, že si ani nedokázal hypoteticky představit výhru a post hejtmana. Měl jednoduše mnoho rozpracovaných projektů, které potřeboval první dokončit. Loni mu byla kandidatura nabídnuta znovu, tentokrát od Starostů a Nezávislých. I tuto nabídku však s díky a pokorou odmítl. S překročením čtyřicítku se před primátorem otevírá možnost kandidatury do senátu, což je však v nejbližší době neláká. ,,Myslím si, že v senátu by měli zasedat lidé moudří a to znamená moudří i věkem. Lidé, kteří už mají nějakou zkušenost. A přece jenom je to horní komora, která má být pojistkou demokracie, není to nějaká žvanírna."

František Lukl vystupuje od začátku své politické kariéry jako nestraník, zatím o vstupu do strany nepřemýšlel a ani žádná neočekávaná situace jej nenutila přehodnotit svůj názor. ,,Myslím, že pro práci ve městě a ve svazu je dobré, když člověk není úplně zaškatulkován, protože potom má větší manévrovací prostor pro určité kompromisy nebo nějaké dohody apod." Pomalu se blíží nové komunální volby a Lukl má v plánu znovu se pokusit obhájit post starosty. Obává se však, že už se bude jednat o jeho finální období, neboť on i město jsou spolu už příliš dlouho. Také doufá, že bude postaráno o jeho dva nejdůležitější projekty – krytý bazén a sportovní hala. Krytý bazén už by měl v době jeho plánovaného odchodu stát a sportovní hala by měla být načtrnutá. Co se týče života bez politiky, kyjovský starosta už i nad tímto přemýšlel. Stále se vzdělává v právu, takže by si dokázal představit práci právního koncipienta. ,,Právničina mě pořád láká, prostě to ve mně je. I z toho důvodu jsem si dělal nástavbové studium na Nottingham Trent University." Považuje tedy za reálné, že bych z politiky úplně odešel. Je totiž občas dost unavený, ale svou práci stále zvládá. Důvodem je možná i to, že nemá rodinu, za kterou by spěchal domů. ,,Je otázka, až se člověk jednou rozhoupe a rodinu mít bude, do jaké míry ho to bude limitovat. Zatím jsem absolutně vytížený a jsem rád, že se jednou týdně dostanu na tenis a nebo do lesa. To je má velká vášeň, člověk tam přichází na nové myšlenky." František Lukl zatím není ženatý, ale v budoucnu by chtěl mít ženu a děti. Přiznává, že jeho hektucký způsob života ovliňuje jeho osbní život, ale zároveň doufá, že po čtyřicítce už bude všechno jen lepší.

Zobrazeno 1815 krát
Naposledy upraveno: čt., 26. duben 2018 13:25
Pro psaní komentářů se přihlaste