Tomáš Holešovský Realizace:
Populárně-naučný článek: http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/o-tom-jak-800-let-stary-sport-vychovava-mlade-tenisty
Story: http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/michal-je-sampion-bud-jako-on
Záměr
1. Cíle práce
Podíváme-li se na koncepci podpory sportu a aktivního pohybu obyvatel v České republice, vidíme, že jednotlivé vlády, úřady i neziskové organizace, občanské iniciativy, ale i soukromí podnikatelé, firmy, a dokonce nadnárodní koncerny udělali za léta existence nejen nynější republiky, ale i předchozích státních uskupení dost práce. Moderní doba a moderní životní styl od každého jednotlivce požadují, aby se více či méně staral nejen o své okolí, ale také o sebe, svou tělesnou schránku. Je sice pravdou, že socialistická představa o budování člověka ve stylu „kalokagathia“ prostřednictvím spartakiád byla z dnešního pohledu poněkud příliš „normativní“. Stejně tak ale z dnešního pohledu opěvovaný Miroslav Tyrš a „jeho“ sokoli, jak cvičí, by asi nebyli nejvyhledávanějšími videi na sociální síti YouTube.
Tato „nová vlna“ životního stylu se téměř vždy vytváří na západ od České republiky. Ať už v zámoří, v USA, nebo v kontinentální části západní Evropy či na britských ostrovech, zdá se, že jsou vždy o kousek před námi. Celosvětovým trendem 90. let 20. století byla globalizace, započatá skončením druhé světové války. Vše se musí zrychlit, zefektivnit na úkor životního prostředí jako místa pro život, ale také životního prostředí – prostředí, vytvářeného lidmi svou činností. Zdá se, že počátek nového milénia ale znamenal svobodu zvláště v tom, že každý si muže myslet co chce a taky tyto své myšlenky může komukoli vnutit.
Zatím vše, co bylo zmíněno výše směřovalo k tomu, abychom pochopili, nebo si alespoň přiblížili vzestup „sportovního liberalismu“ poháněného medializací, profesionalizací a komercionalizací sportu. Vidíme zde dvě ambivalentní složky sportu moderní doby. Jednak mám na mysli chování sportujících lidí (a nepoukazuji na profesionály, ale běžné občany, kteří chtějí být zdravější, vypadat lépe jak vzhledem, tak svými asociovanými charakteristikami, například, aby byli vnímání jako ti, kteří o sebe dbají), které se, podle mého názoru se stále více stává chováním konzumním. Jako druhá složka zde vystupuje institucionální marketing. Zde mám na mysli propagaci sportu ze strany výrobců oblečení a příslušenství, reklamy provozovatelů sportovišť a služeb se sportem spojených (jako například výživové poradenství). Také sem ale patří ta pozitivní složka, a sice institucionální sport.
Institucionalizovaný sport, či sport organizovaný je v prvé řadě nástrojem, jak mladé lidi a děti přitáhnout ke sportu, zvláště formou soutěže. Dále je to pak způsob, jak z mohutné základny amatérských sportovců vybrat talenty a nabídnout jim formu sportu profesionalizovaného, nebo alespoň sportu výkonnostního.
A právě popsat specifickou oblast institucionálního a organizovaného sportu bude cílem tohoto samostatného projektu. Snahou bude popsat klubové prostředí českých, či spíše prostředí jednoho moravského tenisového klubu, který o sobě říká, že je nejúspěšnějším ve Zlínském kraji. Výstupem by měl být soubor článků, který skrze různé žánry, a tedy skrze různé pohledy na tuto problematiku, dokáže zajímavě, netradičně a přehledně popsat, jak takový tenisový klub funguje.
2. Zdůvodnění volby tématu
Vzhledem k povaze sportu, totiž lidské činnosti, sloužící k nahrazení primitivních pudů honit a dostihnout mamuta (v případě mužů), popřípadě k jinému, neznámému účelu (v případě žen, a to v žádném případě nemyslím jako sexistickou narážku, ale jako biologicko-historicky determinovanou skutečnost), je tato aktivita považována de facto za druh zábavy. Sport se zkrátka dělá proto, že buď chceme dobře vypadat nebo se dobře cítit, popřípadě obojí. I přesto, či spíše právě proto, je sport nedílnou součástí života. Z průzkumu v roce 2012, provedeného studenty sociologie Univerzity Karlovy[1] na žácích 7. tříd základních škol anebo 2. ročníku osmiletých gymnázií v Praze (celkem šlo o 458 studentů) vyplývá, že 157 z nich (34,3 %) sportuje denně. 226 (49,3 %) sportuje několikrát týdně a jen 19 studentů (4,1 %) nesportuje vůbec. Tedy více než 80 % populace dětí, které vstupují do puberty se věnuje sportu. Jistě můžeme předpokládat, že právě s nástupem puberty a zvyšování zábavního potenciálu u jiných činností toto číslo bude klesat. Avšak „Více než polovina dospělých Čechů sportuje minimálně jednou týdně, dalších 30 procent se ale aktivně pohybuje jen výjimečně nebo vůbec. Ukázal to průzkum na zakázku značky Rajec za podpory agentury Ipsos, jehož se účastnilo 500 respondentů.“[2] Z dotazovaných žáků pak zhruba 70 % odpovědělo, že sportuje tzv. organizovaně. To znamená, že téměř tři čtvrtiny mladé populace je (nebo by alespoň mělo být) vedeno k pozitivnímu přístupu ke sportování. Extrémně důležitou roli v tom, zda se dítě v daném sportu „najde“ ovlivňuje několik proměnných. V prvé řadě jsou to rodiče. Pokud rodiče nemají kladný vztah k pohybu, jistě k němu nepovedou ani své děti. Další proměnnou je osoba, která daný sport organizuje. A nemusí jít vždy o vystudovaného trenéra, jako tomu je v případě tenisového klubu, o kterém budu psát ve svých článcích. Může to být student, pracující, důchodce, který má vášeň pro daný sport a chce se o ni podělit s jinými. Pohromou pak ale mohou být trenéři, kteří danou profesi dělají víceméně pro peníze, popř. jejich motiv zůstává záhadou, protože každý má jistě ve svém okolí dospělého člověka nebo dítě, který má alespoň jedno malé trauma z hodin tělocviku, kroužku apod.
Vše dosud zmíněné v této kapitole je jakýmsi backroundem toho, proč psát zrovna o klubovém prostředí tenisové výuky. To, že jsem si vybral sportovní specializaci samozřejmě souvisí s mou vlastní láskou ke sportu. V mém případě jde o to, při sportu se cítit dobře, být zaplaven endorfiny a soustředit se jen na sebe. Vlastně jsou to podobné pocity, jako při psaní o sportu. Jaké jiné by mělo být zdůvodnění výběru tohoto tématu než to, že miluji tenis a rád (o něm) píšu. A proč klubová scéna tenisu? Snad proto, že jsem jako malý do tenisové přípravky chodil, ale opustil jsem ji kvůli lenosti. Kdybych pokračoval, možná jsem na tomto místě mohl psát o tom, jaké to je být vrcholovým sportovcem. Místo toho budu ve svých článcích popisovat, co je potřeba k tomu, aby se takovýto úspěšný sportovec v moři talentů našel a vychoval a také budu popisovat to, že ne každý může takovým sportovcem být, a přesto pokračuje v tom co dělá.
3. Zdroje, stav problematiky
Popsat stav problematiky je na tomto místě poněkud složité. O tenistech denně celosvětově vychází nespočet článků, multimediálních zpráv atd. V Česku už takových zpráv najdeme méně, přesto existují i u nás specializovaná periodika nebo servery, které se zabývají výhradně tématem tenisu. S jistotou můžeme tvrdit, že celostátní mainstreamová média nepokrývají dění na tenisové soutěžní scéně s denní periodicitou. Referují o hráčích a hráčkách českých a jejich zápasech, (ne)úspěších v kariérách nebo životních událostech. O zahraničních tenistech a tenistkách pak referují jen zcela výjimečně a ve zcela výjimečných případech. Mám na mysli celosvětové tenisové hvězdy, které převyšují prostor vymezený svému oboru, či sportu vůbec. Příkladem může být Roger Federer jako idol nejen sportovce, ale i člověka. Dalším příkladem může být Maria Sharapovová, která zaplnila mediální prostor kvůli své dopingové aféře, tedy něčemu, co opět přesahuje oblast sportu. Avšak, zaměříme-li se na referování o hlubších souvislostech v tréninkových metodách, ekonomice a fungování národních či mezinárodních svazů, o etických, finančních či jiných problémech a úspěších, pak najdeme takovýchto zpráv v mainstreamových médiích jen velmi málo a při výjimečných příležitostech, kdy daná událost opět převyšuje oblast tenisu a zasahuje do veřejné sféry. Ale tohle pravděpodobně není problém jen tenisu, ale sportu obecně. Sportovní zpravodajství tenduje k povrchnímu referování o výsledcích, ke zprávám žánru story a „zajímavostem“. Na tom, podle mě není nic špatného, sport takovou prezentaci vyžaduje. Je otázkou, zda je vitální součástí referování o sportu něco jiného než samotné sportovní výkony. Proto budou texty orientovány v konečném důsledku na sportovní výkony.
Konkrétně články, popisující výuku tenisu v klubovém prostředí, najdeme jen v silně vyprofilovaných médiích. Při rešerši jsem nalezl pouze tři publikace s pravidelnou periodicitou, zabývající se tenisem. Jsou to čtvrtletník Amatérský tenis, dvouměsíčník Tennis Arena a měsíčník Tenis. Unie vydavatelů ale tyto časopisy neregistruje, a tak není možné dohledat oficiální náklad. Na stránkách jednoho z prodejců jsem však u časopisu Tennis Arena našel hodnotu průměrného nákladu kolem 10 000 kusů. Souhrnem této kapitoly je tedy tvrzení, že podobný soubor textů na dané téma jako v tomto projektu, resp. dané téma není v celku zpracováno. Je ale otázkou, jak lze takové tvrzení ověřit, neboť není možné brát v potaz veškeré články, které kdy o tenisu, jeho výuce a tenisových klubech byly publikovány.
4. ideový plán
Vzhledem k povrchní znalosti prostředí nebylo vůbec těžké vytvořit si plán práce a promyslet, jakou formou by téma mělo být zpracováno. Jak už bylo zmíněno výše, cílem tohoto samostatného projektu je popsat fungování tenisového klubu, v tomto konkrétním případě Tenisové akademie Slovácko. Protože mnou zvolenou specializací pro samostatný projekt je sport, budu se soustředit na sportovní stánku celé problematiky. Předně mi pomohla již zmíněná alespoň částečná znalost prostředí a také to, že sám tenis hraji, a tak jsem dokázal získané informace a pozorované situace zasadit do kontextu. Jistým předpokladem bylo, že úvodní text bude informační, obecný, který poskytne kontext také čtenáři. Další tři texty se pak noří do hloubky tématu, každý však z trochu jiné perspektivy (viz kapitola níže). Alfou a omegou měl být sběr materiálu na místě, tedy na kurtech tenisového klubu. To se také potvrdilo, ačkoli k úvodnímu informačnímu článku jsem nezískal téměř žádné informace a velmi problematická se také ukázala práce se studentem akademie, jejímž výsledkem měl být článek žánru story.
5. Postup práce a zdůvodnění způsobu zpracování
Jak už bylo zmíněno výše, v problematice výuky v klubovém prostředí se povrchně orientuji a co se znalostí tenisových reálií týče, neskromně musím tvrdit, že tyto mé znalosti jsou nadprůměrné v porovnání s lidmi, se kterými se běžně setkávám. Proto bych se neoznačil za prostého fanouška.
Za vhodné zpracování jsem po konzultaci s mým vedoucím projektu vybral čtyři texty, zohledňující různé pohledy na dané téma.
1) Úvodní populárně-naučný text „O tom, jak 800 let starý sport vychovává mladé tenisty“
To, jaký žánry či typ článku zvolit jako první, bylo zřejmé. První text by měl pro čtenáře obsahovat náhled do dané problematiky. Jedná se o kratší text o délce 3140 znaků. Napsal jsem jej jako druhý v pořadí. Ačkoli se nezabývá přímo moderním pojetím výuky tenisu v klubech, pojednává podle mě celkem zajímavě hlavně o tom, jak se instituce tenisových klubů dostala až tam, kde je dnes. Historické zaměření textu dokresluje image tenisu, jako tradičního sportu, kde kluby vždy hrály důležitou roli. Informace jsem čerpal z internetových zdrojů, zvláště ze stránek jednotlivých klubů. Práce probíhala tak, že jsem si promyslel určitou osnovu či hlavní body, které bych chtěl v textu zmínit. Časově nebylo napsat daný text příliš náročné, protože informace byly dostupné. Při rešerši jsem nicméně narazil na problém, ač musím přiznat, že moc do hloubky jsem nehledal, že odborných publikací, zabývajících se problematikou tenisových klubů moc není. A volně dostupné, například pro studijní účely, nejsou prakticky žádné.
2) Rozhovor (publicistické interview) „Talent není vše“
Jako druhý text, ačkoli byl napsán jako text první, jsem zvolil obsáhlý rozhovor s trenérem tenisové akademie ve Starém Městě u Uherského Hradiště Pavlem Štěpánkem. Předpokládal jsem, a což se mi také potvrdilo, že tento text k tématu výuky tenisu v klubovém prostředí řekne nejen mně, ale i čtenáři nejvíce, že bude informačně velmi nasycený. Rozhovor probíhal po domluvě s šéftrenérem akademie, Janem Svobodou, během pátečního tréninku. Vzhledem k tomu, že se s trenéry od vidění znám, s komunikací nebyl problém. Když jsem Svobodovi nastínil můj záměr, vůbec nebyl proti, spíše naopak. Prozradil mi, že pro další trenéry i hráče moje přítomnost bude něčím, s čím by se měli také naučit pracovat. Zvláště pak zmínil fakt, že pro mladé tenisty může být rozhovor pro média jistou dosud nepoznanou stránkou, která je může posunout na jejich cestě k profesionálnímu tenisu. Zkrátka, že se už nyní musí učit, jak pracovat s médii, ale zmínil Svoboda také to, že je tato zkušenost povzbudí, když uvidí, že je o jejich úspěchy zájem. Trochu jsem se bál, abych moc nenarušoval svou přítomností zaběhnutý řád tréninku, ale mé obavy byly zbytečné. Trenér Štěpánek se mi věnoval, dokud jsem neřekl, že mi to stačí a nepůsobil nějak neochotně. Co se technické přípravy týče, měl jsem nachystanou zásobu otázek, rozdělených do tří sekcí: trénink dětí, klubové prostředí a tenis obecně. Vše jsem si nahrával na svůj telefon. Zde jsem měl trochu problém, protože jsem před rozhovorem špatně diktafon na svém telefonu nastavil, a pak jsem při přepisu zjistil, že sice, pokud jsme mluvili dostatečně hlasitě, byl nahrán krásný, čistý zvuk. Pokud však hlasitost naší řeči trochu poklesla, zaznamenal se poněkud silný šum. To mi při zpracování dělalo trochu problémy, ale nebylo nutné rozhovor opakovat. Celý rozhovor trval asi 50 minut a výsledkem je článek dlouhý 13 976 znaků.
3) Reportáž „To je radost, vidět mladé tenisty při práci“
Třetím textem je reportáž z tréninku. Technická příprava byla velmi jednoduchá. Zatímco jsem dělal rozhovor s trenérem Štěpánkem, pozoroval jsem také, co se kolem mě děje. Navíc, jak už jsem zmínil, mám jisté zkušenosti, jak takový trénink probíhá, takže se nedá říct, že by mě něco překvapilo. Celý trénink včetně úseku, ve kterém svěřenci hráli, trval přes hodinu a půl. Výsledkem je reportáž, dlouhá 7217 znaků. Zvolil jsem typ subjektivně orientované reportáže, protože jen tak jsem mohl zaznamenat atmosféru tréninku, která byla jednou z věcí, která mě příjemně překvapila. Reportáž vznikla chronologicky jako poslední text, který doplnil informace a vykreslil atmosféru celého tréninku, kterého jsem se zúčastnil.
4) Story „Michal je šampion, buď jako on“
V pořadí třetím vytvořeným textem, avšak zařazeným nakonec, je text žánru story. Příběh článku je inspirován mladým tenistou Michalem Kozumplíkem, kterého vybrali trenéři tenisové akademie, jako „tu mladou nadějnou budoucnost tenisu“. Základem pro vytvoření článku byl rozhovor s Michalem, který se uskutečnil záhy po rozhovoru s jeho trenérem Štěpánkem. Doplňující informace jsem poté hledal na klubových stránkách i v místních zpravodajských periodicích. Mé obavy z toho, že nebudu schopen posbírat dostatek informací přímo od Michala, se potvrdily. Ačkoli jsem měl připravené otázky, odpovědi typu ano/ne i na otázky otevřené, mě poněkud zaskočily, ale nepřekvapily. Ačkoli prý trenéři vybrali hráče, který dle nich nejen, že je velmi úspěšný ve sportu, ale je také schopen smysluplného projevu, nebyla to tak úplně pravda. Na druhou stranu to trenérům ale v žádném případě nemám za zlé, a už vůbec to nemám za zlé Michalovi, který mi sice na otázky úplně neodpověděl, ale bylo vidět, že je rozhovor se mnou, cizím člověkem, který se o něj poměrně zajímá, něčím novým. I tak na mě Michal působil sympaticky a bylo vidět, že se mi snaží vyhovět. Výsledkem je tedy text dlouhý 3458 znaků.
Na tomto místě musím uvést, že ačkoli byl můj plán napsat čtyři texty v tomto rozložení: Reportáž z tréninku (hlavní text – 12000 znaků), story s mladou nadějí (kratší text – 3000 znaků), rozhovor s trenérem (střední text – 6000 znaků), odborný článek (kratší text – 3000 znaků), musel jsem přistoupit k úpravám. Vyměnil jsem, co se délky článků týče, rozhovor a reportáž. Zatímco rozhovor by musel být zkrácen a vypadla by tak řada zajímavých informací, reportáž bych musel „nafoukávat“, což by nakonec oběma textům uškodilo. Také úvodním textu, označenému jako informačně-edukativní, jsem musel poněkud upravit formu na volnější, protože nebyl k dispozici dostatek odborných zdrojů, ale byly k dispozici pouze informace povšechného charakteru.
6. Sebehodnocení
V rámci sebehodnocení je pro mě těžké poukázat na věci, které by se dali zlepši ve smyslu informací. Myslím, že znalost tématu mi spíše pomohla zmapovat určité aspekty problematiky výuky tenisu v klubovém prostředí. Na druhou stranu si ale uvědomuji riziko, že v rámci mých zkušeností, jsem opomněl poukázat na nějaké reálie, které laikovi nemusí být dostatečně zřejmé. Také připouštím riziko, že jsem se příliš nechal unést známým prostředím, a nezávislému oku by tak mohl chybět nějaký hlubší pohled. Z mé perspektiv si nicméně stojím za tím, že soubor mých čtyřech textů je informačně nasycený tak akorát. Pokud bych totiž měl do problematiky prostoupit ještě hlouběji, bylo by potřeba užívat vedle jiného jazyka také jiné formy textu. Dostal bych se tak podle mě na hranici odborné sférou. Myslím si také, že se mi podařilo split cíl, zadaný na začátku práce, totiž pospat danou problematiku z různých úhlů pohledu, jak z pohledu přímého účastníka výuky, tak z historicko-organizačního hlediska, tak z hlediska výsledků takovéhoto snažení. Tedy zmapoval jsem to, jak se klubová výuka etablovala, jak probíhá a jaké jsou její výsledky. Do budoucna také vím, že bych si měl být stoprocentně jistý svou záznamovou technikou. Naštěstí ale problémy technického rázu nezapříčinily zhoršení kvality textu, či jeho informační obsaženosti.
7. Zdroje
Ke zpracování tématu jsem nepotřeboval vytěžit žádné speciální zdroje.
Tenista Michal Kozumplík poprvé vyhrál turnaj Zdroj: http://slovacky.denik.cz/ostatni_region/tenista-michal-kozumplik-poprve-vyhral-turnaj-20160201.html. In: Slovacky.denik.cz [online]. Uherské Hradiště: Vlatva-Labe-Media, 2016 [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: http://slovacky.denik.cz/ostatni_region/tenista-michal-kozumplik-poprve-vyhral-turnaj-20160201.html
Zapletal s Mišťúrikem vybojovali bronz ve čtyřhře Zdroj: http://slovacky.denik.cz/ostatni_region/zapletal-s-misturikem-vybojovali-bronz-ve-ctyrhre-20170120.html. In: Slovacky.denik.cz [online]. Uherské Hradiště: Vlatva-Labe-Media, 2016 [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: http://slovacky.denik.cz/ostatni_region/zapletal-s-misturikem-vybojovali-bronz-ve-ctyrhre-20170120.html
Kozumplíkovi vystavili stopku pozdější vítězové Zdroj: http://slovacky.denik.cz/ostatni_region/kozumplikovi-vystavili-stopku-pozdejsi-vitezove-20160118.html. In: Slovacky.denik.cz [online]. Uherské Hradiště: Vlatva-Labe-Media, 2016 [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: http://slovacky.denik.cz/ostatni_region/kozumplikovi-vystavili-stopku-pozdejsi-vitezove-20160118.html
Leamington Tennis Court Club [online]. Leamington: -, - [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: http://www.leamingtonrealtennis.co.uk/
Domácí tenisový hegemon slaví 111 let od založení. Ceskatelevize.cz [online]. Praha: Česká televize, 2011 [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/sport/152634-domaci-tenisovy-hegemon-slavi-111-let-od-zalozeni/?mobileRedirect=off
TK Agrofert Prostějov: O klubu: Historie. Http://www.tkagrofert.cz [online]. Prostějov: -, - [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: http://www.tkagrofert.cz/index.php?rubrika=2&lan=CZ
TK Agrofert Prostějov. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/TK_Agrofert_Prost%C4%9Bjov
111 let tenisu v Prostějově. IVysílání [online]. Praha: Česká televize, 2011 [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10391031779-111-let-tenisu-v-prostejove/311297371160001
I. ČLTK Praha. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/I._%C4%8CLTK_Praha_(tenis)
History of tennis. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_tennis
[1] Data získána z datového archivu NESSTAR díky Sociologickému ústavu Akademie věd České republiky
[2] Čerpáno z článku webového portálu periodika Deník, www.denik.cz; [cit. 12.4.2017] dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/alespon-jednou-tydne-sportuje-52-procent-dospelych-cechu-20150526.html
