čt., 28. duben 2016 22:20

Inscenace podle her Williama Shakespeara v Městském divadle Brno

Samostatný projekt kulturní/psaná žurnalistika

Realizace

Rozbor - Městské divadlo Brno ve znamení Shakespeara

Recenze - Nezkrotná Kateřina v Brně

Recenze - Benátský kupec v Brně stojí pevně, i když je na vodě

Fejeton - Včera, dnes a zítra aneb dokola a napořád


Záměr

Inscenace podle her Williama Shakespeara v Městském divadle Brno

Cíl práce

Cílem tohoto samostatného projektu je přiblížení pojetí a zpracování her Williama Shakespeara v Městském divadle Brno. Prostřednictvím práce bych ráda představila často netradiční inscenační pojetí děl, jednoho z největších a nejvýraznějších světových dramatiků, který se nesmazatelně zapsal do dějin. Optikou inscenací uvedených v Městském divadle bych ráda nastínila i možný vývoj ve zpracování her vzniklých za dob anglické renesance.

Dalším cílem je i důkaz, že Shakespearova díla jsou stále aktuální, vybízí k modernímu zpracování a ovlivňují široký kulturní prostor. Důraz je kladen i na potřebu originálních a inovativních postojů při tvorbě inscenací podle slavných her anglického velikána. Nechci ale bezmyšlenkovitě oslavovat modernizace, které nefungují. Naopak bych ráda čtenářům prostřednictvím recenzí přiblížila jak je možné skvěle napsané hry po stovkách let uvádět v divadle a hlavní myšlenky vyznívají aktuálně, jako by publikum sledovalo hru současného dramatika.

Volba tématu

Zvolení tématu Williama Shakespeara v Městském divadle Brno určilo několik aspektů. Určující byla v první řadě kulturní specializace, která mne motivovala k volbě tématu pocházejícímu z umělecké oblasti. Dalším důvodem bylo výročí, které se letošní rok v souvislosti s Williamem Shakespearem připomíná. Uběhlo už 400 let, od úmrtí tohoto slavného anglického básníka a dramatika.

V neposlední řadě důvodem pro vybrání této tematické oblasti je i dlouhodobá divácká zkušenost z brněnského Městského divadla. Tuto moravskou scénu navštěvuji pravidelně po dlouhou dobu, jelikož pocházím z Vyškova, a nejbližší divadelní scény se nachází právě v Brně. V rámci Jihomoravského kraje je Městské divadlo jedním z nejpopulárnějších divadel. O tom svědčí přízeň diváků i kritiků. Potvrdilo to i sedmé vítězství v anketě o nejoblíbenější divadlo, kterou pořádá portál i-divadlo.cz.

Volba právě konkrétního dramatika už nebyla náročná, jelikož divadlo v posledních letech uvedlo hned několik zajímavých inscenací podle slavných her Williama Shakespeara. A dle mého názoru bude pořád přítomná touha nově zpracovávat nejklasičtější díla dramatické tvorby. Shakespeare je v dnešní době velkým pojmem i mimo divadelní prostor. Ovlivnil širokou kulturní sféru od výtvarného umění přes hudbu až po film.

Stav problematiky

V českém jazyce ale hlavně v angličtině dodnes vyšlo nepřeberné množství publikací a příruček, které různými postupy rozebírají jednotlivá díla. Knihy jsou různé kvality a píší je lidé napříč obory. Z Českých autorů píšících o alžbětínském dramatikovi bych zmínila především překladatele Martina Hilského, který napsal knihu Shakespeare a jeviště svět. Tato publikace přináší komplexní a filozofický pohled na Shakespearovo dílo. Pro uvedení do tématu projektu považuji za užitečné, ve stručnosti zmínit i historii a vývoj brněnského Městského divadla. Stejně dále řadím i několik okrajových informací vztahujících se k životu a dílu Williama Shakespeara

Městské divadlo Brno

Tato brněnská scéna je v současnosti jedním z nejoblíbenějších divadel v moravské metropoli. Historie Městského divadla Brno sahá až do roku 1945, kdy mladí divadelní nadšenci s režisérem Milanem Páskem získali licenci k provozu druhé scény zabývající se činohrou a nazvali svůj počin Svobodné divadlo. Snaha o novou scénu je ale podstatně starší. Už v dobách první republiky se dají doložit pokusy o vznik nového divadla.

Za krátké působení do roku 1949 dokázalo mladé divadlo nashromáždit 71 nových inscenací a až tisíc jejich repríz. Tento zájem se dá vysvětlit optikou poválečného období, kdy se lidé opět těšili z bohatého kulturního života.

S nástupem nového režimu čekalo divadlo několik změn. Název se měnil nejprve na Městské a oblastní divadlo, později na Krajské oblastní divadlo, což ho předurčilo k péči o kulturní divadelní rozvoj. A další změna názvu proběhla hned v roce 1954, kdy získalo divadlo své jméno po českých dramaticích, bratřích Mrštících. V tomto roce se uvažovalo i o názvu po ministru Zdeňku Nejedlém. Jako Divadlo bratří Mrštíků vydržela toto divadlo až do roku 1988, kdy proběhlo sloučení s několika dalšími brněnskými scénami. Konkrétně s divadlem Radost a divadlem Večerní Brno. Tento celek nesoucí název Brněnská divadla fungoval pouze krátce. Definitivní nový název získalo divadlo až v roce 1993 a zřizovalo ho magistrátní město Brno.

Zásadní pro vývoj divadla bylo jmenování současného ředitele a uměleckého šéfa činohry Stanislava Moši do funkce ředitele v roce 1992. Moša sebou přinesl umělecké změny a řešil i ekonomické a personální otázky. Taktéž bylo nutné přebudovat staré kino na prostor vyhovující divadelním produkcím. Podle projektu Miroslava Meleny byl v roce 1995 na Lidické ulici otevřen zrekonstruovaný sál. Divadlo se ubíralo směrem k moderním hudebně muzikálovým projektům a inovativnímu pojetí klasických děl. To umožnilo i široké zaměření souboru, který se dělil na činohru a muzikál, ale herci z činohry se zapojovali do muzikálů a naopak. Tyto schopnosti souboru umožnili získávat licence pro známé světové tituly.

Velký zájem veřejnosti o produkci Městského divadla vyžadoval nový prostor. Dalším důvodem byly i náročné muzikály, které se nedaly uvádět ve starých prostorách. Přistoupilo se tedy k vybudování druhé scény, která se rozkládá v zadní části původního divadla. Základní kameny pro novou scénu byl položeny 17. listopadu 2001. Nejednalo se jen o ledajaké obyčejné základy, ale o hlubší myšlenku. Jeden z kamenů pochází z Dolních Věstonic a druhý kámen je z přímo ze slavné Broadwaye, která je jednou z nejznámějších muzikálových scén světa. Americký základní kámen přivezl slavný čáslavský rodák Miloš Forman a při té příležitosti získalo Městské divadlo Brno právo uvést slavný muzikál Hair, který na filmovém plátně režíroval právě Forman. Muzikál podle původního filmového scénáře měl premiéru 1. října 2004 v nové budově vyprojektované podle Romana Macha a Jozefa Kubína.

Divadlo na své muzikálové scéně uvedlo i řadu vlastních děl jako je Nana, Markéta Lazarová, Odysseia, Balada o lásce, Červený a černý, Peklo, Očistec a Don Juan. S brněnskou scénou je spojena i řady významných českých a slovenských osobností, například Miloš Štědroň, Vašo Patejdl, Hana a Petr Ulrychovi, Juraj Deák a řada dalších.

V neposlední řadě přineslo divadlo do Brna i novinku v podobě open air představení. Vybrán pro tyto účely byl historický prostor brněnského Biskupského dvora, kde v letních měsících Městské divadlo nabízí produkci ze svého repertoáru. Pro tuto krásnou letní scénu přizpůsobili některé inscenace z uzavřených jeviští, ale také připravili představení přímo na míru pro historické prostory Biskupského dvora. Mezi tyto inscenace se řadí například výpravný Baron Trenck, komedie Mendel aneb Vzpora hrášku nebo Cyril a Metoděj.

William Shakespeare

Anglický dramatik, básník a herec William Shakespeare byl pokřtěn 26. dubna 1564 ve Stratfordu nad Avonou. „Záznamy o životní dráze největšího anglického básníka nejsou jen skrovné a stručné, ale i neobyčejně hádankovité. Pokud jim někdy někdo rozuměl, dnes už tomu tak není,“ popisuje ve své knize Shakespeare Germaine Greerová. Tato citace přesně vystihuje nedostatek informací o Shakespearově osobním životě, což podporuje různé úvahy a dramatik je díky tomu opředen tajemstvím a neurčitostí ohledně autorství a možným plagiátorství.

Shakespearovi je přisuzováno 38 divadelních her a 154 sonetů. V roce 1582 pojal mladý William za manželku Anne Hathaway, která mu porodila tři potomky. Do časového rozmezí let 1589 až 1592 se datuje počátek jeho herecké a spisovatelské kariéry. V nejproduktivnějším obdobím byl Shakespeare až do roku 1613, kdy se vrátil z Londýna do svého rodného města. Poslední hry, které vytvořil v závěru svého života, pravděpodobně nenapsal sám, ale spolupracoval s Johnem Fletcherem. William Shakespeare zemřel 23. dubna 1616 ve svém rodném Stratfordu nad Avonou. Jelikož uběhlo právě v roce 2016 výročí čtyř set let od úmrtí, tohoto pro Brity národního spisovatele, celá Velká Británie si prostřednictvím nejrůznějších projektů a zábavných programů připomíná Shakespearovo nezapomenutelné dílo.

Shakespearova tvorba se dá rozdělit na komedie, historické hry a tragédie, v posledním tvůrčím období napsal i pohádkové romance. Jeho divadelní kariera je spojena s hereckou společností Služebnictvo lorda komořího, z které se pak vyvinula Královská společnost. Rodák ze Stratfordu byl autorem, který publikoval už za svého života, a to poměrně úspěšně. První souhrnné vydání jeho prací vyšlo v roce 1623 za podpory Edwarda de Vere. I když informace o jeho tvorbě jsou často stejně nejasné jako fakta o jeho životě. Takže určení například jeho nejstarších her může být značně komplikované. A historikové se budou ještě dlouho přít, jestli byl první Richard III. nebo Zkrocení zlé ženy.

V souvislosti se Shakespearem je vždy dobré zmínit osobnosti, které se zabývaly překladem legendárních her. Prvními českými překladateli se stali František Doucha, Ladislav Čelakovský a J. J. Kolár. Opravdovým uměleckým překladem se stala až práce Josefa Václava Sládka. „Ve dvacátém století vzniklo mnoho překladů. Jejich úroveň se různí a liší se i jejich cíle. Některé jsou překlady ryze divadelní, jiné se snaží splnit jak úlohu literárního, tak divadelního textu, “ uvádí Greerová.

V současnosti neznámějším překladatelem Shakespearova díla do češtiny je Martin Hilský. Jeho první shakespearovský překlad vznikl v roce 1983 a za svou kariéru už stihl převést do českého jazyka kompletní dílo anglického dramatika. Od roku 2001 je dokonce čestným členem Řádu Britského impéria. Pro veřejnost je pravděpodobně méně známý překladatel a nakladatel Jiří Josek, který je ale významnou osobou pro inscenace Městského divadla Brno, jelikož se postaral o většinu českých textu pro brněnské inscenace.

Ideový plán

Samostatný projekt se skládá ze dvou recenzí, úvodního textu, který představuje historii uvádění inscenací podle Williama Shakespeara a na závěr je zařazen i fejeton. Texty byly tvořené s myšlenkou, že by byly v praxi využitelné například pro kulturní, či divadelní magazín, který ve speciální rubrice představuje Williama Shakespeara v souvislosti s brněnskou scénou.

Další představa jak by bylo možné tuto práci uplatnit, zahrnuje speciální kulturní přílohu regionálního periodika, například Brněnského deníku. Příloha by mohla být uvedena v souvislosti s výročím čtyři sta let od úmrtí Williama Shakespeara.

Nejdůležitější součástí tohoto samostatného projektu by měli být dvě recenze. Na ně byl také kladen největší důraz při zpracování. Z dostupných představení v repertoáru jsem si zvolila Benátského kupce a druhou volbou se stalo Zkrocení zlé ženy, které se mi podařilo zhlédnout, ještě před jeho letošní únorovou derniérou. Volbu ovlivnili i režiséři v současnosti uváděných inscenací. Protože Stanislav Moša režíroval Krále Leara i Benátského kupce, nechtěla jsem recenzovat dvakrát představení v podání stejného režiséra. Proto jsem si vybrala Zkrocení zlé ženy, aby mohlo vzniknout i srovnání dvou režisérských přístupů.

Prostřednictvím fejetonu bych chtěla představit problematiku v jiných souvislostech, a s humorem. To poskytuje zvolený žánr.

Recenze

Tento útvar je základem kulturní publicistické produkce a zastupuje dílčí oblast publicistickou v užším slova smyslu. I proto jsem tento žánr zařadila jako hlavní součást samostatného projektu. Pokusila jsem se skloubit prvky odborné recenze s její popularizační variantou. Především u recenze Zkrocení zlé ženy jsem se snažila o odbornější text, který bude stále srozumitelný a čtiví i pro nepoučeného čtenáře.

Na závěr každé recenze je uvedený i stručný faktografický přehled, do kterého jsem začlenila nejdůležitější informace ke každému představení. Dbala jsem i na dodržení struktury základních rámcových částí. V úvodu jsou poskytnuté veškeré informace obecnějšího charakteru. Stať po jednotlivých složkách rozebírá celé představení. Závěrem je stručné shrnutí, které odhaluje celkový dojem.

Fejeton

Je zástupcem dílčí oblasti beletrizující, též označované jako syžetové. V této oblasti je kladen důraz i na estetickou funkci. Při psaní fejetonu je v literatuře možné najít několik výkladů, o tom, jak má tento žánr přesně vypadat. Autoři se v podstatě shodují na přítomnosti fabule, což fejeton odlišuje od sloupku, s kterým bývá někdy zaměňován.

Fejeton se snaží především o pobavení diváka, neotřele a osobitě. Fejeton spíše rozvadí zajímavé a vtipné skutečnosti, než aby je řešil a definitivně uzavíral. V Úvodu do teorie literatury Hrabák zmiňuje v souvislosti s fejetonem zajímavou příhodu a souhlasí s užitím i lehce konverzačního tónu.

Ve svém fejetonu se snažím dodržet výše zmíněné zásady. Částečně vycházím z reálného a pravdivého příběhu, který se snažím dotvořit a dovyprávět. Zároveň se pokouším přidávat argumenty a příliš povídání neuzavírat, ale nechat ho otevřené pro čtenáře.

Postup práce

Po zvolení tématu jsem dlouho přemýšlela jak právě Shakespeara v souvislosti s konkrétní scénou uchopit. Jak jsem již zmínila, stanovila jsem si, že nejdůležitější částí samostatného projektu budou recenze na dvě inscenace. Základem pro tvorbu recenzí bylo zhlédnutí Zkrocení zlé ženy a Benátského kupce. Na této části práce bylo nejobtížnější získat vstupenky na představení, jelikož Městské divadlo je pravidelně vyprodané. A pro psaní recenze není vhodné sledovat představení z míst, kde téměř nemožné dohlédnout na jeviště

Před psaním recenzí jsem si oživila původní příběhy her, abych je mohla porovnat s tím, co jsem zhlédla v divadle. Zběžně jsem si prohlédla informace o tom, která divadla uváděla inscenace podle stejných her.

Při psaní úvodního textu jsem velice ocenila virtuální studovnu Divadelního ústavu. Na této internetové databázi je možné dohledat nejrůznější inscenace, které v historii objevily na českých jevištích. Jsou k nim přidané i fotografie a celkové obsazení se všemi alternacemi. Někdy jsou součástí i scénografické návrhy.

Zkrátila jsem i seznam uváděných shakespearovských inscenací na 10. Městské divadlo Brno má hlubší historii, ve které se hrálo mnohem více inscenací podle her Shakespeara. Pokud bych volila celou historii divadla, seznam by byl příliš dlouhý a pro čtenáře nezajímavý. Proto jsem si vybrala inscenace až od roku 1993. V tomto roce se začalo divadlo poprvé objevovat pod názvem Městské divadlo Brno.

Celý úvodní text je rozdělený na dvě části, první se věnuje pouze dohraným inscenacím, které jsem oživila úryvky z recenzí. Jedná se průřezový text, který má naznačit a prostřednictvím zajímavých faktů představit jednotlivé inscenace. Druhá část je aktuálnější a zaměřená na představení, která jsou právě v repertoáru nebo ho nedávno opustila. S těmito informacemi mi pomohla tisková mluvčí Městského divadla Lenka Pazourková. Na závěr je řazena i informace o chystaném projektu Zamilovaný Shakespeare, ke kterému prozatím není dostatek informací.

Fejeton je zamýšlen jako zpestření. Chtěla jsem náročnější texty doplnit něčím lehce netradičním, kde bych měla prostor využit humoru a nadsázky. Snažila jsem se v textu propojit témata a postoje z předešlých textů a přidat tak do samostatného projektu něco originálního.

Sebehodnocení

Po vypracování projektu mě napadlo hned několik možností jak současný projekt rozšířit nebo na něj navázat. Téma spojené s osobností Williama Shakespeara poskytuje nepřeberné množství jak problematiku uchopit a prezentovat ji. I zúžené téma na konkrétní divadelní scénu nechalo dostatek prostoru pro vyjádření mých nápadů a postřehů.

Touto prací jsem chtěla představit divadlo, které je známé muzikály veselými komediemi, ale dokáže na své scéně inovativně a citlivě předvést i hry, které se zapsaly do dějin divadla. A díky tomu velkou diváckou základnu, která je ochotná v této podobě inscenace přijímat.

Do recenzí jsem se snažila zahrnout veškeré složky divadelní inscenace a komplexně tak popsat představení a případně ve čtenáři vzbudit zájem o konkrétní nastudování hry. Informace jsem se snažila podávat vždy v kontextu, aby čtení bylo co možná nejplynulejší a informace na sebe navazovaly bez větších mezer. Nejnáročnější pro mne byla tvorba fejetonu, protože jsem z něj měla respekt, jako z žánru, který nemůže psát každý.

Literatura a zdroje

· GREER, Germaine. Shakespeare. 1. vyd. Přeložil Stanislava POŠUSTOVÁ-MENŠÍKOVÁ. Praha: Argo, 1996. ISBN 8085794977.

· JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů [CD-ROM]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2218-3. s. 93, s. 99

· SHAKESPEARE, William. Slovník citátů z Díla Williama Shakespeara. Vyd. 1. Přeložil Martin HILSKÝ. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2193-9.

Internetové zdroje

· Oficiální webové stránky Městského divadla Brno

www.mdb.cz

· Virtuální studovna Divadelního ústavu

http://vis.idu.cz/

· Wikipedie- Otevřená encyklopedie

https://cs.wikipedia.org/wiki/William_Shakespeare

https://en.wikipedia.org/wiki/William_Shakespeare#Plays

· http://www.ff.jcu.cz/martin-hilsky

· https://theses.cz

Konkurenční projekty

Je možné nalézt řadu bakalářských prací, které se věnují problematice inscenací her Williama Shakespeara. Taktéž vzniklo několik prací věnovaných historii, nebo hrám, které vznikaly přímo pro Městského divadla Brno.

Nepodařilo se mi nalézt práci ani knižní publikaci, která by zahrnovala oba prvky dohromady. Snažila jsem se proto najít bakalářské a diplomové práce, které alespoň částečně korespondují s mým tématem.

Nejbližší téma tohoto samostatného projektu zpracovává ve své bakalářské práci Veronika Barvíková, která rozebírá tři inscenační pojetí Hamleta. Práci dělí na dvě části, v první se věnuje charakteristice inscenací a jejich složek. Druhá část je už věnovaná přímo porovnání jednotlivých pojetí.

BARVÍKOVÁ, Veronika. Pojetí Shakespearova Hamleta českými divadelními scénami, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lenka Krausová

Podobnou bakalářskou práci napsala i Klára Měsíčková, která se zaměřila na inscenace Hamleta v Moravském divadle v Olomouci a Švandova divadla. Zároveň se zaměřuje i na srovnání překladu od Martina Hilského a Jiřího Joska.

MĚSÍČKOVÁ, Klára. Dva současné výklady Hamleta Williama Shakespeara, 2015. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce doc. PhDr. Jiří Štefanides

Michaela Macková se zaměřuje na další výraznou brněnskou scénu, Divadlo Husa na provázku. Její bakalářská práce se věnuje třem inscenacím inspirovaným dílem Williama Shakespeara.

MACKOVÁ, Michaela. Shakespeare a jeho inspirace a inscenace na Provázku, 2011. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Pavel Drábek, Ph.D.

Další bakalářskou prací zakotvenou v podobné oblasti je práce Jaroslava Vaculíka. Ten zkoumá inscenaci Richarda III. v nastudování Národního divadla v Brně a Klicperova divadla v Hradci Králové

VACULÍK, Jaroslav. William Shakespeare: Richard III. Analýza a komparace dvou inscenací. 2014. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce doc. PhDr. Jiří Štefanides

Proměnám inscenace komedie Sen noci svatojánské v prostředí Národního divadla Brno věnovala svoji diplomovou práci Beatrix Křížová.

KŘÍŽOVÁ, Beatrix. Inscenační historie Snu noci svatojánské v Národním divadle Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Petr Osolsobě, Ph.D.

V kontextu mého tématu je pro moderní pojetí inscenací důležitý i překlad. Českým verzím Romea a Julie je věnována bakalářská práce Jan Vozába.

VOZÁB, Jan. Shakespearův Romeo a Julie v českém kontextu, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Pavel Janoušek, CSc

Problematiku, kterou v projektu naznačuji, aktuálně rozpracovala v diplomové práci Lucie Pecholtová. Zabývá se možností realizace literárních prací Williama Shakespeara a Jane Austenové v moderní popkultuře.

PECHOLTOVÁ, Lucie. Reprezentace děl literárních v současné popkultuře, 2016. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Petr Bílek, CSc.

Zobrazeno 2089 krát
Naposledy upraveno: ne., 1. květen 2016 19:02

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste