Ivona Dundálková Realizace
Záměr
Cíl práce
Hlavním cílem tohoto samostatného projektu je skrze sérii publicistických textů poskytnout náhled do problematiky žen v politice. Má za úkol čtenáři osvětlit to, jak si ženy v české politice obecně stojí, čím je způsobeno jejich nízké zastoupení, zda existuje způsob, jak tento problém řešit a zda je to vůbec problémem. Snažím se poskytnout také pohled veřejnosti a odborníků, kteří mají k danému tématu vztah. V neposlední řadě je mou snahou vnést do této problematiky regionální hledisko skrze texty týkající se právě regionálních političek.
Zdůvodnění volby tématu
Už z názvu této práce „Ženy v regionální politice“ je patrná spojitost s genderovou problematikou, která je v současné době čím dál více populární. Společnost se snaží po této stránce vystupovat vyváženě a odstranit zaběhlé stereotypy s genderem spojené. Zda je tato snaha zdárná či naopak je však na pováženou. Světové ekonomické fórum v rámci Globálního indexu genderové mezery v roce 2015 sledovalo 145 zemí, mezi které byla zahrnuta také Česká republika, která zde obsadila 81. místo. S umístěním Česka v rámci uvedeného žebříčku a jemu podobných souvisí právě malá účast žen v politice. Souvislost s genderem je jedním z důvodů, proč jsem se rozhodla pro toto téma. Je mi tak blízké nejen skrze mou politickou specializaci v rámci žurnalistiky, ale i z hlediska sociologie, která je mým druhým oborem.
Když se čtenář výše dočte o malém podílu žen v politice, začne se zřejmě přirozeně pídit potom, jak velký tento podíl je. Když poté zjistí, že je tento podíl nízký, s největší pravděpodobností se bude ptát, proč tomu tak je. A když se dozví, proč tomu tak je, bude chtít vědět, zda by se to mohlo nějakým způsobem změnit a zda se se stejným problémem potýkají i jiné státy. Chci, aby se čtenář prostřednictvím tohoto projektu dozvěděl tyto a další zajímavé informace a názory související s problematikou žen v politice.
Myslím, že je toto téma zajímavé primárně skrze zmíněnou propojenost s tematikou genderu. Jeho aspekty jsou něčím, co nás od nepaměti obklopuje, pod sílou čeho mnohdy jednáme a ani si to neuvědomujeme a na co především existuje mnoho rozporuplných názorů. Stejně tak se různí názory na ženy v politice. V tom dle mého soudu tkví atraktivita této problematiky. Jde o možnost dozvědět se různé názory, k některému se přiklonit či si na jejich základě vytvořit svůj vlastní.
Zdroje / stav problematiky
Problematikou žen v české politice se zabývá hned několik autorů, ať už se jedná o politology, sociology či žurnalisty. Z publikací několika z nich jsem při vypracovávání tohoto projektu čerpala. Za nejkomplexnější zdroj informací, který jsem využila, bych označila knihu Marty Vohlídkové, Hany Maříkové, Marie Čermákové a Romany Volejníčkové „Sólo pro soprán: O ženách v české politice“. Přínosné mi byly také publikace vydané pod záštitou Fóra 50%, které je v rámci této problematiky velmi aktivní iniciativou. Z hlediska celého projektu jsem však nejvíce informací získala prostřednictvím rozhovorů, které byly jediným informačním zdrojem pro čtyři z pěti textů. Pátý text informacemi z nich byl alespoň doplněn.
Zaměřila jsem se i na to, kolik prostoru věnují tomuto tématu česká online média. Při rešeršní činnosti jsem vysledovala, že mu není věnována nijak velká pozornost, ve smyslu „určitě se o tomto tématu nedočteme každý týden“ a žádné médium se dle mého soudu touto problematikou nezajímá víc než médium jiné. Nejvíce textů na toto téma je k nalezení na online portále výše zmíněného Fóra 50% (Padesatprocent.cz), které průměrně publikuje okolo sedmi článků měsíčně.
Ideový plán
Při volbě tématu pro mě byla podstatná především jeho zajímavost pro mě samotnou. Šlo mi o to, abych se obohatila o nové informace a bylo pro mě jeho zpracovávání příjemné. Pojmula jsem tak hledání tématu velmi jednoduše, a to skrze jakousi definici sama sebe. Jsem žena mající politickou specializaci – odtud „ženy v politice“. Po propojení tématu s problematikou genderu se pro mě stalo ještě zajímavějším, protože se tím do jisté míry spojilo i se sociologií, která je mi velmi blízká.
O prvním textu jsem nepřemýšlela dlouho. Přišlo mi logické zpracovat text, ve kterém budu moci užít různá data, která jsou v této problematice neopomenutelná. Celkově jsem jím zamýšlela dané téma nastínit a otevřít, tak aby na něj další texty mohly volně navázat. I přesto, že je propojení tématu žen v politice s genderem zjevné snad již na první pohled, nejprve jsem nad rozhovorem s odborníkem na tuto problematiku nepřemýšlela. Obecně jsem se však tohoto typu textu nechtěla vzdát. Nakonec jsem tak přišla na uvedenou spojitost. Oslovit doktora Fafejtu mě poté napadlo okamžitě, jelikož byl jedním z mých vyučujících na druhém oboru. Dalším textem, který jsem do projektu chtěla zařadit, je story. Jelikož jsem se rozhodla, že projekt alespoň částečně tematicky vztáhnu k regionální oblasti politiky, která je lidem blíže, napadlo mě pro účel story oslovit nějakou starostku. Ta je na této úrovni politiky osobou výše postavenou. Nakonec jsem zpracovala story dvě, a to za účelem srovnání ženy, která je v politice dlouhodobě, což pro mě byla zmíněná starostka, s ženou, která je v ní naopak krátce. V tomto případě jsem se rozhodla oslovit zastupitelku, pro kterou jsem si stanovila kritérium věku pod třicet let. Abych soubor textů nepatrně oživila, rozhodla jsem se na závěr realizovat anketu a oslovit v rámci ní šest osob, pokud možno různého věku a pohlaví.
Postup práce + zdůvodnění zpracování, volby jednotlivých řešení
Přirozená snaha o rovnost, nebo radikální feminismus? (žánrově nezačlenitelný text)
Prvním ze série textů je žánrově nezačlenitelný text, který v sobě nese prvky analýzy a úvahy. Má za úkol shrnout určité oblasti této problematiky na teoretické úrovni za užití odborné literatury a zapojení několika „hlasů veřejnosti“. Před jeho zpracováním jsem si vyhledala relevantní zdroje, které toto téma, ať už komplexně, či alespoň částečně zpracovávají. Nejužitnějším zdrojem informací mi byla kniha „Sólo pro soprán: O ženách v české politice“ z pera kolektivu autorek, o kterém jsem již výše hovořila. Chtěla jsem vyzdvihnout některé informace a data, která jsou v této problematice klíčová a poukázat skrze ně na výše zmíněné nízké zastoupení žen v české politice a okolnosti s tímto fenoménem spjaté, a to na všech jejích úrovních. Krátce se vyjadřuji také ke srovnání tohoto podílu v rámci zemí Evropské unie. Některé výše zmíněné „hlasy veřejnosti“ jsem získala při realizaci ankety, na jiné jsem se cíleně dotazovala dodatečně.
Martin Fafejta: Když chce do politiky vstoupit muž, nikdo neřeší, kdo se postará o jeho děti (rozhovor)
Jako následující text jsem se rozhodla zpracovat rozhovor s odborníkem na genderová studia a současně členem katedry Sociologie, andragogiky a kulturní antropologie na naší univerzitě doktorem Martinem Fafejtou. Myslím, že zařazení názoru odborníka na genderovou problematiku, je z hlediska povahy práce, jak už bylo řečeno při zdůvodňování volby tématu, příznačné. Současně jde také o zařazení mužského názoru. Byly mu kladeny otázky napříč problematikou žen v politice, které vyplynuly z prvního, „úvodního“ textu. Kvůli možnosti doplňujících otázek jsem rozhovor realizovala osobně. Rozhovor jsem si nahrávala, jelikož jsem předpokládala, že jeho délka bude asi 30 minut, v čemž jsem se téměř nemýlila. Nutné bylo tedy provedení transkripce a následné úpravy textu. Text jsem se rozhodla ponechat v podobě rozhovoru, a to z hlediska množství zajímavých informací.
I po deseti letech ve funkci zvažuje další kandidaturu (story)
Za účelem zpracování publicistického příběhu (story), jsem realizovala osobní rozhovor se starostou obce Oldřichovice ve Zlínském kraji Marií Bártkovou. Ta tuto funkci zastává již více než 10 let, tedy třetí volební období, což pro mě bylo podstatné. Navázání kontaktu nebylo obtížné, jelikož obec Oldřichovice leží nedaleko od obce, ve které žiji. O době, po kterou je starostka Oldřichovic ve funkci jsem se dozvěděla skrze starostu naší obce. Při rozhovoru, který se stal zdrojem informací, jsem se zaměřila na to, zda existuje podle jejího názoru rozdíl v zastávání její funkce mezi muži a ženami. Obecně mě zajímalo také její mínění o ženách v politice, zda jsou podle ní nějakým způsobem diskriminovány či zda se sama s negativními názory na danou věc setkala. Dále mě zajímalo, jestli měla z výkonu funkce starostky obavy a co pro ni byl ze začátku ten největší problém. I tento rozhovor jsem si nahrávala, následně jsem jej přepsala a upravila. Do podoby story jsem rozhovor zpracovala takřka okamžitě.
Studentka političkou? Dvaceti tříletá zastupitelka bojuje za změny v obci (story)
Zde jsem postupovala stejným způsobem jako u výše zmíněného textu. Pro sepsání druhého příběhu (story) jsem se rozhodla z důvodu možného vzájemného srovnání s příběhem předešlým. V případě prvního textu se jedná o příběh založený na rozhovoru se starostkou, která tuto funkci zastává dlouhodobě, má tedy logicky více zkušeností a je navíc dámou ve středních letech. Tento text je naopak postaven na rozhovoru s mladou zastupitelkou obce Komárov ve Zlínském kraji Renátou Vránovou. Jedná se o studentku vysoké školy, která je v této funkci čerstvě, tedy první volební období. Nalézt ve svém okolí osobu na pozici zastupitelky mladší třiceti let, bylo vcelku složité. Pro hledání jsem využila server Volby.cz. Po zadání jmen několika obcí z okolí mého bydliště jsem narazila na výše zmíněnou zastupitelku. Co se týče kladených otázek, postupovala jsem téměř stejně jako u předchozího textu. Otázky jsem samozřejmě přizpůsobila její pozici a okrajově jsem se zaměřila také na to, jak ji vnímá její politické okolí (ostatní zastupitelé) nejen z hlediska jejího pohlaví, ale také nízkého věku. Rozhovor proběhl také osobně a jeho zpracování bylo totožné se zpracováním textu výše.
Myslíte si, že jsou ženy v regionální politice stejně schopné jako muži? (anketa)
Posledním ze série textů je anketa, kterou jsem uskutečnila ve Zlíně. Kolemjdoucích jsem se dotazovala na jejich názor ohledně postavení žen v politice, a to se zaměřením na to, zda si myslí, že jsou ženy zastávající pozice v regionální politice stejně schopné jako muži na těchto pozicích. Považovala jsem totiž za správné oslovit i veřejnost. Většina oslovených osob s politikou, mimo to, že chodí k volbám, nikdy neměla nic společného. Otázkou na politickou angažovanost jsem každé dotazování zahájila, a to spíše ze zvědavosti, zda se mi povede narazit na někoho politicky činného. Jen v jednom případě jsem natrefila na politicky angažovanou člověka, zastupitele města. Celkem jsem o názor poprosila šest osob, tři muže a tři ženy. Snažila jsem se o vytipování několika věkových kategorií, což se mi podařilo.
Sebehodnocení
Dle mého soudu se mi cíle zmíněného v úvodu práce podařilo úspěšně dosáhnout. Téma žen v politice jsem obecně nastínila a poskytla k němu pětici žánrově rozmanitých textů. Abych dostála tématu, zařadila jsem do projektu příběhy protkané názory dvou odlišných žen působících v regionální politice. Anketou jsem poté dala prostor k vyjádření veřejnosti, což je dle mého názoru z hlediska povahy této práce vhodné. Jak zmíněné političky, tak osoby, jejichž hlasy jsou součástí ankety, pochází ze Zlínska. Tím je podpořen regionální rozměr práce. Za správné považuji také zařazení rozhovoru s odborníkem na problematiku genderu, doktorem Martinem Fafejtou. Projekt tak byl obohacen nejen o názor odborníka, který má k zvolené problematice bezesporu co říct, ale také o názor muže. Úskalí mého projektu bylo jediné, a to nalezení mladé zastupitelky, tedy zastupitelky pod třicet let. Nikdo z mého širokého okolí o takto mladé političce neměl ponětí. Zapátrala jsem proto na serveru Volby.cz, kde se mi, po prohlédnutí členů zastupitelstev několika obcí v okolí mého bydliště, podařilo nalézt věkově odpovídající zastupitelku. Později jsem zjistila, že jsem navázala kontakt s jednou ze dvou nejmladších zastupitelek Zlínského okresu. Soudím, že výběr zpracování jednotlivých textů byl zdařilý. Dala jsem prostor politicky angažovaným ženám odlišného věku a zkušeností, veřejnosti i odborníkům. Ať už se jednalo o rozhovor s doktorem Martinem Fafejtou nebo o další hlasy odborné veřejnosti, které jsem načerpala z uvedené literatury. Přála bych si, aby tyto texty čtenáře po informační stránce obohatily a přispěly k vytvoření jeho názoru na problematiku žen v české politice, a to i přesto, že zde v žádném případě není komplexně zpracována, ale jen nastíněna v odpovídajícím rozsahu samostatného projektu.
Literatura a zdroje
Nebojme se kvót! Podpora vstupu žen do politiky: možnosti uplatnění pozitivních nástrojů. Praha: Fórum 50%, o.s., 2008. ISBN 978-80-254-1219-0.
ŠPRINCOVÁ, Veronika. Kvóty a další opatření pro vyšší zastoupení žen v politice. Praha: Fórum 50%, o.p.s., 2015. ISBN 978-80-904447-2-0
ŠPRINCOVÁ, Veronika. Ženy a muži ve společném rozhodování: Příručka k výuce. Praha: Fórum 50%, o.p.s., 2015. ISBN 978-80-904447-4-4
VOHLÍDALOVÁ, Marta, Hana MAŘÍKOVÁ, Marie ČERMÁKOVÁ, Romana VOLEJNÍČKOVÁ. Sólo pro soprán: O ženách v české politice. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., 2016. ISBN 978-80-7330-293-1
http://www.volby.cz/
Rozhovory
Odborník na genderovou problematiku Mgr. Martin Fafejta, Ph.D
Starostka obce Oldřichovice Marie Bártková
Zastupitelka obce Komárov Bc. Renáta Vránová
Anketa
Alena Absolonová, Alena Podaná, Hana Susová, Jaroslav Toufar, Jiří Slovák, Martin Plášek
Další hlasy užité v textech
Jaromír Blažek, Václav Novák
