Petra Kratochvílová Realizace
Zpráva - Monarchů stěhovavých ubývá. Mohou za to lidé
Populárně naučný článek - Američtí vědci poodhalili tajemství způsobu orientace migrujícího motýla
Populárně naučný článek - Monarcha stěhovavý: cesta tam, ale už ne zpátky
Zpráva - Pomalá smrt motýla monarchy. Může za ni geneticky modifikovaná kukuřice?
Rozhovor - Entomolog Ivo Šauman
Story - Monarcha stěhovavý, neobyčejný životní příběh obyčejného motýla
Cíl práce
Cílem tohoto samostatného projektu je seznámit čtenáře blíže s fascinující poutí a životem motýla monarchy stěhovavého. Tento druh je zde totiž velmi málo známý a málokdo ví o jeho pět tisíc kilometrů dlouhé cestě z Kanady do Mexika. I přesto, že právě tento motýl bývá poměrně často hlavním hrdinou naučných filmů o přírodě. A právem, neboť jeho černo-oranžová hejna působí velmi esteticky, a když zimuje, pokryje svými barevnými tělíčky kilometry čtvereční mexické krajiny.
Chtěla bych zde tedy popsat migraci motýlů, která probíhá velmi složitým způsobem a také způsob jejich života. Zaměřím se i na objasnění způsobu orientace monarchů, přestože zatím zůstává částečně zahalen tajemstvím i pro vědce.
Dále bych však také chtěla poukázat na to, že existence tohoto druhu, přestože se v přírodě stále ještě hojně objevuje, visí na vlásku. Na monarchu stěhovavého totiž číhá mnoho nebezpečí a největší z nich představuje člověk. Přiblížím zde tedy problém mizení jejich přirozeného prostředí, který je spojen s kácením lesů. Upozorním také na nebezpečí, které pro motýly představuje geneticky modifikovaná kukuřice a klimatické změny.
Úkolem následujících řádků je tedy ohromit čtenáře příběhem strastiplné životní pouti tohoto křehkého a půvabného stvoření, které je symbolem síly a vytrvalosti. Čtenář by se však měl také zamyslet nad tím, proč motýlů ubývá, a zdali není na čase něco změnit.
Zdůvodnění výběru tématu
Hmyz jako takový je mezi mnohými velmi nepopulárním tématem a také dozajista jednou z nejméně oblíbených živočišných tříd. Pokud však blíže nahlédneme do fascinujícího světa těchto maličkých živočichů, zjistíme, že na ně nelze pohlížet jako na něco, co je v lepším případě naprosto nezajímavé, v horším zcela odporné a nehodné života v naší blízkosti. I tato malá šestinohá stvoření, kterým většinou věnujeme jen malou pozornost, však v sobě skrývají svou vlastní krásu, kterou vidí pouze ti, kteří okamžitě nesahají po insekticidu pokaždé, když kolem nich proletí moucha.
V případě motýlů je sice situace poněkud odlišná, mnoho lidí je díky jejich barevným křídlům považuje za krásné a elegantní, ale, alespoň v mém okolí, je i početná skupina těch, kteří se s odporem dívají také na motýly. Právě jim bych tímto chtěla dokázat, jak úchvatní tito živočichové jsou.
Kolem motýlů je navíc vytvořen jakýsi mýtus křehkosti a zranitelnosti. Často se necháme zmást jejich éterickou krásou natolik, že zapomínáme na to, že někteří z nich jsou schopni uletět tisíce kilometrů přes moře, přežít velmi nízké teploty a vydržet několik týdnů bez potravy. Pouť dlouhou pět tisíc kilometrů bychom přisuzovali spíše velrybám nebo stěhovavým ptákům, ne však těmto malým okřídleným stvořením.
Tento konkrétní druh, monarcha stěhovavý, je sám o sobě také velmi málo známý. Když jsem se pokusila o jakýsi „průzkum“, kolik lidí ví o existenci a způsobu života tohoto druhu, správně mi odpověděla jen velmi malá část dotazovaných. O tomto tématu jsme tedy bohužel všichni také velmi málo informováni, a to bych chtěla svými texty alespoň částečně změnit.
Další důvod, proč jsem si pro svůj projekt vybrala zrovna motýly, již nemá nic společného s mou fascinací těmito živočichy a jejich životem, ale vztahuje se k zemi, ve které žijí, tedy k Mexiku. Začátkem tohoto akademického roku jsem, kromě třetího ročníku žurnalistiky, začala souběžně také první ročník španělské filologie, kde jsem si rozšířila své znalosti nejen o Španělsku, ale také právě o zemích Jižní a Střední Ameriky. Tyto oblasti jsou kvůli své geografické a kulturní vzdálenosti většinou našimi médii velmi opomíjeny, a když už se o nich dozvídáme, jejich obraz je většinou velmi nelichotivý. Mexiko je, a vždy bylo spojováno pouze s únosy, drogovými kartely, vraždami, přelidněností hlavního města a s emigrací tamních obyvatel do Spojených států. Tato země si však zaslouží být zmiňována i v jiných souvislostech, než je pouze vysoká kriminalita. V jednom ze svých článků bych se chtěla částečně věnovat také lidem a kultuře Mexika a popsat jejich život spjatý s přírodou, plný rozmanitých zvyklostí a tradic mimo častokrát zmiňované, nechvalně proslulé Ciudad de México. Ráda bych alespoň částečně změnila pohled na tuto zemi.
Téma spojené s Latinskou Amerikou jsem si vybrala mimo jiné také proto, že docela dobře ovládám španělský jazyk. Díky tomu mohu využít spoustu zdrojů v tomto jazyce. To je nesporná výhoda, neboť nejvíce informací o monarchovi stěhovavém je možné nalézt v angličtině nebo právě ve španělštině. Články tak obohatím o informace a zdroje, které by neznalí tohoto jazyka nebyli schopni využít.
Posledním důvodem, proč má volba tématu padla právě na tyto motýly, jsou ekologické otázky. V prvním ze svých článků popisuji problém úbytku monarchů stěhovavých. Na svá stanoviště nepřiletěli právě kvůli činnosti člověka, který se k přírodě chová neohleduplně. Další text pojednává o ničivém vlivu geneticky modifikovaných rostlin na tyto živočichy. Není tedy na čase se nad tímto problémem zamyslet?
Stav problematiky/zdroje
Na první pohled se může zdát, že jsem si pro svůj projekt vybrala velice nekonfliktní téma, tedy cestu monarchů stěhovavých do jejich hnízdišť. Téma, které s oblibou zpracovávají televizní dokumenty, protože jde o velmi atraktivní podívanou. Vzduchem poletují mračna oranžově-černých motýlů, kteří svými barevnými křídly zastiňují slunce. Když hejno doletí na místo, naprosto vše pokrývají motýlí těla, stromy jsou jimi obsypány takovým způsobem, že lidské oko nevidí zelené listy a jehličí, ale pouze černou a oranžovou.
Za touto nádhernou podívanou se však ukrývá mnoho problémů. Může se dokonce stát, že monarchové stěhovaví svou každoroční pouť vzdají a přestanou migrovat. Na cestě je totiž nečeká jen nepřízeň počasí nebo hlad. Problémy jim svou činností způsobuje především člověk. Motýli tak například kvůli intenzivní těžbě dřeva v Mexiku nemají dostatek stromů, na kterých obvykle přečkávají zimu. Tento problém je však daleko hlubší. Chudí obyvatelé těchto oblastí potřebují využívat les pro svoji obživu, ale jejich přítomnost na hnízdištích motýly ruší, což vytváří v této chvíli naprosto neřešitelný konflikt.
Dále jsou monarchové stěhovaví ohroženi také změnou klimatu. Ta je sice zatím ještě nezasáhla přímo, ale očekává se, že její účinky dopadnou na motýly v horizontu několika málo následujících let. Zvýšení průměrné teploty, které je již nyní pozorováno i v zimovištích v mexických horách, způsobí, že se zvýší aktivita motýlů, ti se rychleji vyčerpají a budou hromadně umírat.
Tímto však výčet nebezpečí, které monarchům hrozí, zdaleka nekončí. Ohrožují je také toxiny, které produkuje geneticky modifikovaná kukuřice. Pokud se její pyl dostane na rostlinu klejichu hedvábnou a tu následně housenky motýla pozřou, zahynou. Biochemické koncerny zodpovědné za modifikaci kukuřice však přes všechny důkazy svou chybu odmítají přiznat.
Pokud odhlédnu od katastrofických scénářů budoucnosti tohoto druhu motýla, stále ještě zbývá k vyřešení několik záhad, které se monarchy stěhovavého týkají. Například jeho orientace při migraci. Vědci se domnívají, že se řídí především podle slunce. Nedávné výzkumy však odhalily, že by mohli být schopni vnímat také magnetické pole země a částečně se orientovat také podle něj. Experimenty s monarchy a magnetickým polem jsou zatím na samém počátku, bylo zjištěno pouze to, že motýl „vybavení“ pro vnímání magnetického vlnění má, ne však, že by ho aktivně používal.
Informace jsem čerpala především z cizojazyčných zdrojů. Monarcha stěhovavý se vyskytuje v anglicky a španělsky mluvících částech světa. Je tedy zřejmé, že z těchto zemí bude pocházet nejvíce výzkumů. Na česky psané zdroje jsem se raději moc nespoléhala, neboť zde nalezené informace by mohly být nepřesné. Vycházela jsem proto z článků, které o motýlech publikovaly španělské webové stránky deníku El Mundo. Informace jsem nalezla také na jakýchsi „oficiálních“ mexických stránkách monarchy stěhovavého www.soymonarca.mx (v překladu jsem monarcha). Dále jsem využila zprávy o výzkumech motýlů univerzit v Massachusetts a v Iowě. Stránky Greenpeace mohou být také spolehlivý zdroj, avšak pouze za předpokladu, že si informace poskytované jejich webovými stránkami ještě ověřím, neboť mohou poskytovat lehce jednostranný pohled na věc.
Literaturu jsem k tvorbě svého projektu nevyužívala z jednoho prostého důvodu: knihy totiž neposkytují dostatečně aktuální informace. Například objev motýlího mechanismu vnímání magnetických vln v knihách nijak přesně popsán nebyl. Nejnovější informace se dají nalézt především na internetu, i když zde hrozí nebezpečí, že tyto informace nebudou pravdivé. Toho jsem si samozřejmě byla vědoma, a tak jsem využívala pouze stránky, u kterých byla velká pravděpodobnost, že informace budou správné.
Ideový plán
Po tom, co jsem si vybrala téma pro svůj projekt, jsem začala promýšlet jeho strukturu. Jelikož se jedná o vědu, bude zde nutné zařadit několik článků, které detailně popisují, ale zároveň čtenáři srozumitelně přibližují vybraný problém. V tomto projektu tedy není mnoho prostoru pro střídání žánrů, protože je nutné v první řadě podat přesné informace.
Jak již bylo výše řečeno, cílem je zaměřit se zejména na migraci monarchy stěhovavého a přiblížit jeho život. Dále chci popsat problémy, kterým je díky člověku tento motýl nucen čelit. Mám tedy v plánu věnovat jeden samostatný článek problematice úbytku motýlů z důvodu kácení lesů a zaměřit se primárně na tento problém. Popíšu zde také situaci místních obyvatel, kteří žijí na pokraji chudoby a nemohou si dovolit opustit les jenom proto, že tu hnízdí monarchové.
Další text bude zaměřen pouze na to, jak se motýli dokážou při své tisíce kilometrů dlouhé migraci orientovat, neboť je to složitý problém, který není jednoduché vysvětlit, a proto mu bude věnován celý populárně naučný článek. Zde je problém v tom, že ani vědci se nemohou úplně přesně shodnout na tom, jak monarcha stěhovavý do svých zimovišť vlastně najde cestu. Potenciální úskalí tvorby tohoto článku by mohlo spočívat v nevhodném výběru zdrojů, které by obsahovaly buď zastaralé, nebo ne zcela pravdivé informace, jak už tomu tak na internetu bývá. Knihám také věřit nelze, neboť, jak již bylo výše vysvětleno, neobsahují aktuální informace.
Třetí populárně naučný článek hodlám věnovat problému geneticky modifikované kukuřice a tomu, jak její pyl obsahující toxické látky zabíjí housenky monarchů. Nalezla jsem totiž velmi zajímavé výzkumy, které dokazují ničivý vliv takto upravené kukuřice na motýly. Výzkumů jsem našla několik. Mnohdy se stává, že se různé práce ve svých výsledcích neshodují. V tomto případě jsou však výsledky výzkumů stejné.
Po třech populárně naučných článcích víceméně stejného žánru pro změnu oslovím odborníka, se kterým povedu rozhovor. Hodlám kontaktovat entomologa Ivo Šaumana z Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích, který se mimo jiné také podílel na výzkumu způsobu orientace monarchů stěhovavých a položit mu několik otázek týkajících se nejen způsobu života migrujících motýlů.
Abych stále jen nezahlcovala čtenáře samými faktickými informacemi o motýlech, budu svůj poslední článek v tomto projektu koncipovat jako jakési story, které ukáže životní příběh motýla v tak trochu jiném světle. Použiji informace, které jsem sice již jednou uvedla, ale zasadím je do trochu jiného kontextu. Cílem je přiblížit problémy motýla při jeho cestě a přinutit čtenáře zamyslet se nad nimi. Text by měl být koncipován jako tzv. HLP, hlavním hrdinou však není konkrétní člověk, ale motýl.
Jako úplně poslední zde zařadím malý infobox, který bude sice uvádět informace, které jsou v textech již jednou nebo i vícekrát zmíněny, ale pro lepší orientaci čtenáře je nepochybně šikovnější uvést důležité a zajímavé informace o motýlu ještě zvlášť.
Postup práce
Nejprve jsem si zvolila téma samostatného projektu. Poté jsem začala promýšlet, jak toto téma zpracuji, a vybrala jsem si žánry, se kterými chci pracovat. Jak jsem postupovala dále, je již popsáno přímo u tvorby každého jednotlivého textu.
Monarchů stěhovavých ubývá. Mohou za to lidé
Ve svém prvním textu o stěhovavých motýlech jsem se zaměřila na jejich drastický úbytek. Řeší se zde hlavně problém kácení lesů, které jsou jejich přirozeným domovem, vztah tamních lidí k těmto tvorům a také potenciální hrozba, kterou pro monarchy představuje klimatická změna. Při tvorbě tohoto článku jsem vycházela z několika zdrojů. Prvním a asi také nejdůležitějším z nich byl rozsáhlý text z webových stránek El Mundo, což jsou jedny z největších seriózních novin ve Španělsku. Tento článek, který jsem našla čirou náhodou při studiu španělštiny, mě vlastně inspiroval k výběru tématu pro můj samostatný projekt. Zde jsem zúročila své znalosti tohoto jazyka. Z textu jsem si vzala hlavní myšlenku a také výpovědi místních obyvatel a odborníků, abych článek oživila přímými řečmi. Na nich bylo zrádné právě to, že jsou v cizím jazyce. V některých případech bývá velmi patrné, že se jedná o přeložený text a neodborný překlad je velmi znatelný. Snažila jsem se však, aby přeložené pasáže nebyly znatelné. Zatím jsem sice neabsolvovala žádný kurz zaměřený na překlad, ale spoléhám především na svůj cit pro jazyk a výběr správných slov. Samotný překlad nebyl úplně snadný, neboť se zde vyskytoval velký počet odborných výrazů a slovních spojení, které bylo často nutné vyhledat. Další zdroj informací byl již v angličtině (záměrně jsem vyhledávala cizojazyčné zdroje, neboť jsem předpokládala, že ty americké a španělské budou obsahovat nejpřesnější informace, neboť výzkumy monarchů prováděly především země, kde se tito motýli vyskytují, tedy Mexiko a USA). Šlo o informace z internetových stránek univerzity v Minnesotě, která provádí výzkumy monarchů stěhovavých. I tento velmi důvěryhodně vypadající zdroj jsem musela brát s rezervou, neboť skoro každé webové stránky, které jsem nalezla, poskytovaly jiné informace o způsobu orientace motýlů. Konkrétně z těchto stránek mám informace o problémech s ubývajícím prostorem, na kterém hnízdí monarchové v USA.
Američtí vědci poodhalili tajemství způsobu orientace migrujícího motýla
Téma způsobu orientace monarchů stěhovavých je jedním z hlavních motivů tohoto projektu. Alespoň okrajově je zmíněno ve většině textů. Zde je však nutné důsledně vybírat zdroje, ze kterých článek čerpá, protože každý zdroj poskytuje odlišné informace o tom, čím se při své cestě motýli řídí.
V případě tohoto textu se jedná o popularizaci vědy v pravém slova smyslu. Článek pojednává převážně o způsobu, jakým se stěhovaví motýli orientují na své cestě. Tento způsob ale i přes veškeré snahy vědců zůstává zčásti zahalen tajemstvím. Text, ze kterého jsem čerpala informace, byl v angličtině a byl velmi odborný. Obsahoval spoustu cizích výrazů a také pojmů, kterým jsem nerozuměla ani česky. Samotný zkoumaný mechanizmus motýlí orientace tu byl popsán velmi detailně a odborně, až na molekulární úrovni, a také zde byl složitě vysvětlován lom světla v motýlích očích. Musela jsem tedy hledat vysvětlení všech těchto jevů, abych čtenáři tyto složité procesy přiblížila. To byl pro mě v rámci přírodovědné specializace jeden z nejnáročnějších úkolů, protože v oblasti fyziky a chemie jsou moje znalosti velmi povrchní. Nakonec se mi však podařilo problémům magnetických vln a látek reagujících na sluneční záření porozumět a srozumitelně je vysvětlit i naprostému laikovi, v čemž přesně tkví podstata popularizace vědy.
Ačkoliv byl text psán v anglickém jazyce, nebyl zde potřeba přesný a doslovný překlad, stačilo pouze pochopit a zpracovat hlavní myšlenku, tudíž by zde neměl být problém s nedokonalým překladem.
Monarcha stěhovavý: cesta tam, ale už ne zpátky
Aby byly informace o životě a migraci monarchů stěhovavých kompletní, zařadila jsem do projektu i text věnující se pouze jejich cestě. Ostatní články sice také migraci motýlů vždy zmíní, ale díky tomu, že jsou orientovány i na jiná témata, v nich není prostor pro vysvětlení toho, jak celá migrace vlastně probíhá. Nejde totiž pouze o cestu tam a zase nazpět. Celý systém je daleko složitější, jedná se vlastně o jakýsi koloběh několika generací motýlů, z nichž některé se do cílových destinací vlastně nikdy nedostanou. Tento text je v rámci projektu vlastně jedním z nejdůležitějších, neboť pojednává o hlavním tématu, o životě a migraci monarchů stěhovavých.
Při tvorbě tohoto článku jsem vycházela z údajů na webové stránce, která zaznamenává každoroční přesun motýlů. I tato stránka byla v anglickém jazyce, což však v tomto případě také není problém, neboť jsem z ní opět vybrala pouze důležité informace a nemusela jsem překládat výpovědi tak, aby neztratily svůj původní význam, jako tomu bylo u prvního textu. Web obsahoval velmi přesné údaje o cestě monarchů, neboť se na jeho tvorbě podíleli jak odborníci, tak i laici, kteří se zajímají o život monarchy a také pravidelně nahlašují, kde se vyskytuje, kde klade vajíčka a kdy odlétá z hnízdišť.
Text obsahuje ještě doplňující informace, jakýsi background, který by v kontextu ostatních článků vlastně ani nebyl potřeba. Další informace jsou však nutné proto, aby byl text schopný existovat i samostatně. Ostatně například i tematické strany v novinách většinou obsahují články, ve kterých se některé informace opakují. Přidala jsem tedy ještě základní informace o orientaci motýlů při cestě, neboť toto téma s jejich migrací velmi úzce souvisí.
Pomalá smrt motýla monarchy. Může za ni geneticky modifikovaná kukuřice?
O problémech s geneticky modifikovanými potravinami toho bylo napsáno již velmi mnoho. Někteří tvrdí, že jsou naprosto neškodné, další hlasy volají po jejich naprostém zákazu. Pravda je, ostatně jako vždy, evidentně někde uprostřed. Když se mluví o monarchovi stěhovavém, problém úhynu kvůli geneticky modifikované kukuřici často není vůbec zmíněn. Pokud však má být tento projekt kompletní, tyto informace se zde objevit musejí. Informace jsem čerpala ze studií výše zmíněných informací a pak také ze stránek Greenpeace. Informace z obou zdrojů jsem následně porovnala, abych je mohla zpracovat s co nejvyšší mírou objektivity. Pro srovnání jsem poté ještě dodala výzkum britských vědců týkající se geneticky modifikovaných rostlin v Evropě.
Rozhovor (publicistické interview)
Pro entomologa Ivo Šaumana jsem si připravila několik otázek týkajících se jak přímo motýlů, tak i jiných záležitostí. Abych rozhovor nezdržovala zapisováním odpovědí, použila jsem diktafon. Nakonec se rozhovor stočil trochu jinam, než jsem měla původně v plánu, ale i tak jsem s odpověďmi vcelku spokojená. Zvlášť ta poslední pro mě byla velmi nečekaná.
Monarcha stěhovavý, neobyčejný životní příběh obyčejného motýla
Tento poslední krátký článek je od ostatních odlišný tím, že si zde dovolím umělecké prostředky, abych dodala článku na přesvědčivosti. Tyto prostředky by v předchozích, vážněji laděných textech, které jsou orientovány na seriózní problémy, působily nepatřičně. Pracuji hlavně s personifikací, abych oslovila a zaujala čtenáře, kterému tak chci přiblížit život motýla a problémy, se kterými se musí potýkat. Přestože už zde před tím tyto problémy jednou zmíněny byly, zasadím je nyní do jiného kontextu a jiného žánru. Vím, že je velmi sporné v tomto případě mluvit o story, avšak je fakt, že text přibližuje život motýla tak, jako by to byl příběh člověka.
Sebehodnocení
Než jsem začala pracovat na tomto projektu, vybrala jsem si téma a stanovila si určité cíle. Provedla jsem důkladnou rešerši, abych se seznámila s danou problematikou a se zdroji, ze kterých lze čerpat. Nyní můžu prohlásit, že toho o monarchovi stěhovavém vím opravdu hodně. Dokážu přesně popsat jeho migrační cyklus a zčásti také jeho navigační systém, vím, čím se živí, jaký je jeho způsob života a dokážu vyjmenovat hned několik problémů, kterým je tento motýl v poslední době nucen čelit. Zkrátka jsem se stala v jistém smyslu jakýmsi laickým odborníkem na tuto problematiku.
Mým záměrem bylo přiblížit život motýla všem těm, kteří toho o něm vědí velmi málo nebo dokonce nic. Vzhledem k tomu, že tento druh u nás nežije, zde jen málokdo ví o jeho pozoruhodném životě. Myslím, že jsem zde toto téma popsala více než dostačujícím způsobem. Po přečtení všech textů čtenář získá základní povědomí o způsobu života tohoto motýla. A nejen to, projekt jsem se snažila doplnit o různé zajímavé informace, které čtenáře zaujmou natolik, že nepřestane číst.
Řekla bych, že úkol zpracovat toto téma jsem splnila docela dobře, vybrala jsem z dostupných informací pokud možno to nejzajímavější a zjednodušenou formou podala tak, aby texty pochopili i ti, kteří se o motýly vlastně nikdy moc nezajímali. Rozvedla jsem zde skoro všechna témata, o kterých jsem měla v plánu čtenáře informovat, tedy životní pouť motýla, zajímavosti o jeho druhu a také problémy, se kterými se potýká. Cíle projektu jsem tedy bezezbytku naplnila.
Seznam pramenů
Citizen science research (online) , citováno 12.4.2016 dostupné z www.monarchlab.org
El declive de las mariposas monarca (online), citováno 11.4. 2016 dostupné z http://www.elmundo.es/ciencia
Clocks, cryptochromes and Monarch migrations (online) citováno 5.4. 2016 dostupné z http://jbiol.biomedcentral.com/
Study: GM Corn Harms Monarch Butterflies (online) citováno 11.4. 2016 dostupné z http://abcnews.go.com/
Soy monarca (online) citováno 12.4.2016 dostupné z http://www.soymonarca.mx/
