Filtrované články podle data:duben 2026

(GRAND FORKS, od našeho zpravodaje) – Cítil se slabý. Cokoliv snědl, neudržel v žaludku. V takovém stavu jít do finálového utkání na světovém šampionátu? To chce pořádný kus odolnosti. Finský útočník Jesse Puljujärvi ale do klíčového zápasu nastoupil. Prý jej napumpoval adrenalin. Výsledek? Supertalent z Oulu potopil Švédy hattrickem a ke zlatu z dvacítek přidal titul na mistrovství světa osmnáctiletých.

Ve chvíli, kdy rozhodčí před jeho střelbou zvolá „are you ready?“, všichni okolo postávající střelci zmlknou a jejich pohled se s velkým očekáváním ustrne na něm. A ti, kteří stojí dál, poznají, že střílí podle toho, s jakou rychlostí padá jedna střela za druhou. Po výkonu si pak často vyslouží potlesk a po zbytek závodu se v areálu střelnice z úst jeho soupeřů zní věty jako „Viděl jsi ho na pětce? To je blázen.“ nebo „On se snad s tou pistolí narodil.“. Tak to alespoň chodí na moravských závodech, na kterých je možné jej označit, ačkoliv tak sám sebe nevnímá, za celebritu. Není se čemu divit, Robin Šebo je trojnásobný mistr republiky, člen elitního týmu České zbrojovky a se zbraní za opaskem a zbrojním průkazem v kapse už procestoval obrovskou část světa. 

(GRAND FORKS, od našeho zpravodaje) – Znovu to necinkne. Čeští hokejisté do 18 let končí na mistrovství světa opět ve čtvrtfinále. Na jejich síly byl nabušený výběr Spojených státu amerických stejně jako na loňském šampionátu ve Švýcarsku. Český tým sehrál v Grand Forks pět zápasů, ve většině z nich sice herně nezklamal, jenže porazit dokázal jen slaboučké Dánsko. Realizační tým v čele s koučem Robertem Reichlem u osmnáctky končí.

(GRAND FORKS, od našeho zpravodaje) – Dříve na ledě sám řádil. Byl postrachem extraligových obran, zahrál si také v reprezentaci. Bývalý vynikající útočník Luboš Rob nyní společně s Milanem Mezeiem tvořili sehranou dvojku kustodů na světovém šampionátu hráčů do 18 let v americkém Grand Forks. Byli duší kabiny, pro české kluky udělali první poslední.

„Are you ready?“, „standby“, píp… Těmito anglickými výrazy a následným zvukovým signálem začíná každá střelba IPSC závodníka, tedy střelce věnujícího se praktické střelbě podle pravidel IPSC (International Practital Shooting Confederation). I přesto, že jde u nás o poměrně neznámou a stále se vyvíjející střeleckou disciplínu, Česká republika má v tomto sportu spoustu elitních závodníků, kteří pravidelně odjíždí ze světových závodů, včetně kontinentálních mistrovství a mistrovství světa, s výbornými výsledky a dokáží tak konkurovat zástupcům IPSC velmocí. 

(GRAND FORKS, od našeho zpravodaje) – Ohromení, respekt či úcta. Podobné pocity se vás zmocní při vstupu do nádherné Ralph Engelstad Areny, hokejového svatostánku v srdci Grand Forks. Malé městečko nedaleko kanadských hranic hokej miluje. Je tady sportem číslo jedna, zápasy místního univerzitního týmu jsou beznadějně vyprodány a tomu všemu dodává punc dlouholetá tradice, která je cítit na každém kroku. Vítejte v hokejovém ráji!

Marie Čechová,51 let, účetní

Je to mezník v mém životě na který vzpomínám, protože se tento den zapsal do mého osobního i společenského života. Sedmnáctého listopadu se narodila moje starší dcera, ale už v roce 1986. Jednak si tedy vzpomenu na její narozeniny a pak také na Sametovou revoluci. V té době jsem pracovala v podniku a moji nadřízení tehdy jeli do Prahy, kde na Staroměstském náměstí cinkali klíči, takže jsme to sledovali i z toho důvodu.

V současnosti 17. listopad nijak neslavím, ale sleduji, jaké názory na to mají mladí lidé, kteří tu dobu nezažili. Co mně osobně vadí, je to, že je to preferováno v učebnicích i v hodinách dějepisu vůči ostatním událostem, které ovlivnili naše dějiny.

Tři dny po propuknutí demonstrace v Praze se v olomoucké sportovní hale konalo setkání studentů s vedením univerzity. Zde se rektor univerzity Jaromír Kolařík snažil zahrát tehdejší události do autu. Marně. Po setkání v hale se studenti rozdělili podle fakult a každá z nich si zvolila své vůdce. V čele Filozofické fakulty tak stanul Tomáš Kasal.

Pochází z Lokte u Karlových Varů, v Brně vystudovala Nizozemský jazyk a literaturu a nyní žije s manželem a dvouletým synem v Doubravníku - ve vesnici se zhruba osmi set obyvateli, která se nachází na pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny. Vede zde kurz malování a pořádá různé akce, mezi nimiž byla i ta s názvem Václav Havel, boj za svobodu a demokracii, slovem, písmem, činy, kterou uspořádala vloni 17. listopadu.

Na povolené pietní shromáždění na Albertově si studenti přinesli sedmnáctého listopadu 1989 transparenty, které hlásaly hesla jako Studenti všech fakult, spojte se! Nechceme Miloše! nebo K vánocům svobodu! a mnoho dalších. V té chvíli však netušili, že by se něco z toho mohlo uskutečnit. Nakonec se vyplnilo všechno, tedy minimálně tato tři hesla. Navíc brzy poté, co se studenti proti režimu odvážili demonstrovat.

Studenti si tehdy přišli připomenout padesát let staré události - zavření vysokých škol, zatýkání studentů, odvlečení asi patnácti set z nich do koncentračních táborů a popravu devíti studentských vůdců, tedy následky protiokupačních protestů, které v roce 1939 vyvolal pohřeb Jana Opletala a následná demonstrace.

Filip Zajíček, 23 let, Univerzita Karlova

Dění v politice se snažím sledovat kontinuálně. Každý den poslouchám několik pořadů Českého rozhlasu Plus, pravidelně čtu časopisy Respekt a Reportér, z internetových médií pak sleduji Hlidacipes.org, Alarm.cz a internetovou televizi DVTV. Z neziskovek se zajímám o činnost Eduin a Člověka v tísni, sám se snažím tato témata propagovat na Twitteru. Tam se taky snažím aktivně tlačit na politiky, kteří tam jsou - někdy to i funguje. A proč je to pro mě důležité? Myslím, že je klíčové, aby naše generace pochopila, že pokud se všichni nezačneme o naši demokracii zajímat, tak o tu v roce 1989 získanou svobodu můžeme rychle přijít. Bez aktivního tlaku občanské společnosti si totiž budou brzo mocenští hráči dělat, co chtějí a do politiky se vrátí normalizační rétorika (jako už se to ostatně i děje). Možná to zní moc pateticky, ale myslím si, že se tu brzo znovu budeme prát o to, jaký charakter vlády naše země bude mít.

Hana Divišová, 22 let, Univerzita Palackého v Olomouci

Musím přiznat, že politika není úplně téma, kterému bych věnovala příliš velkou pozornost. Většinou se to snažím dohnat před volbami, abych věděla, komu dát svůj hlas. To samozřejmě sleduji politické debaty v televizi nebo čtu volební programy politických stran. Na sledování nějakých kauz nebo šarvátek ale jinak nemám čas ani chuť.

Jakub Beránek, 21 let, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Ano, o to, co se děje v politice se v rámci možností a času zajímám. Jinak by podle mého názoru nebylo možné zodpovědně se rozhodovat při volbách. Je smutné, že většina lidí dává stranám hlas spíše na základě líbivých hesel vykřikovaných v předvolebních kampaních. Mnohem důležitější je ale určitě sledovat činnost a chování politiků po celou dobu jejich funkčního období. Sleduji tedy média – převážně ta internetová, ale někdy také zpravodajství ČT. Zajímavé je i dění na sociálních sítích, kde už dnes politikové vypouštějí všechno možné. A abych se z toho všeho nezbláznil, pomáhá mi politická satira. Takže tímto děkuji Kanceláři Blaník, falešnému facebookovému profilu Jiřího Ovčáčka a dalším.

Jan Ptašek, 25 let, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Politické dění sleduji maximálně prostřednictvím sociálních sítí, kde se k politice a úpadku demokracie vyjadřují například Dan Přibáň, Jan Vrobel nebo samozřejmě Dominik Feri. Hlouběji se o to ale nezajímám, protože jsem pak akorát znechucený. Nemám potřebu se více angažovat, jelikož si myslím, že je kolem mě masa lidí, kterou stejně neovlivním - a ani na to nemám čas. Alespoň tedy chodím k volbám a zatím jsem volil vždycky Piráty. U voleb se rozhoduji podle toho, kdo se zatím nejméně „provařil“. Nechápu, jak můžou lidi pořád volit ty stejné mafiány, i když se o nich ví, že kradou a neplní sliby, které jsou povětšinou stejně jenom populistické řeči.

Chtěl začít měnit věci kolem sebe. Tak založil sdružení k světu., které stojí za oživováním veřejného prostoru v Plzni. Podle třicetiletého architekta a aktivisty Jakuba Mareše mají občanské projekty prostě smysl.

Evropské záležitosti, politika, ekonomika. Pro někoho možná nezajímavá témata, mladý analytik think-tanku Evropské hodnoty Jan Famfule (27) má však zcela jiný názor. „Připadá mi jako samozřejmost zajímat se o něco, v čem žiji,“ říká absolvent oborů francouzština se zaměřením na aplikovanou ekonomii na Univerzitě Palackého a hospodářská politika a mezinárodní vztahy na Masarykově univerzitě.

„Demokracie a svoboda nejsou samozřejmostí a o tyto hodnoty bychom měli pečovat,“ myslí si analytik a absolvent brněnské politologie Karel Gargulák (26). Dokazuje to množstvím svých aktivit v neziskovém sektoru, které mu přinesly například možnost pracovat na Úřadu vlády České republiky. Role sociálních sítí v politice, důležitost neziskových organizací nebo zájem mladých lidí o aktivismus – i to jsou témata následujícího rozhovoru.

Jsou mladí a není jim lhostejné, co se kolem nich děje. Chtějí se zapojit do veřejného dění a politických debat, oficiální funkce ale pro ně nejsou to pravé ořechové. Alespoň zatím ne. Mladí aktivisté si umí najít vlastní cestu, jak se zapojit do občanské společnosti. Ať už na komunální, celostátní nebo třeba i evropské úrovni.

Během své třicetileté lékařské praxe se Nečas setkal s mnohými špičkovými sportovci a to nejen v roli lékaře a rádce ale také v roli antidopingového komisaře světových sportovců. Vedle řady hokejistů, fotbalistů, atletů či automobilových závodníků patří mezi pacienty sportovního doktora a náměstka hejtmana Zlínského kraje v jedné osobě i profesionální triatlonista Petr Vabroušek. „Petrův zdravotní stav je natolik dobrý, že si nevzpomínám, že by kdy přišel s vážnými problémy,“ komentuje triatlonistův stav Nečas.

Olomouc – V rámci boomu, který v posledních letech zažívá v České republice bowling, byla v Olomouci vytvořena bowlingová akademie. Ačkoliv tato instituce působí ve městě již více než osm let, když se lidé o její existenci doslechnou, nepřestává je udivovat, co že to vlastně v jejich městě je za akademii.

S Vabrouškem závodil Tomáš Ekl poprvé na Moraviamanovi v roce 2012. Tehdy jako triatlonový nováček doběhl hodinu po matadorovi. O tři roky později po stejném závodě už triatlet z Berouna sebevědomě tvrdí: „Petr se porazit určitě dá. Není excelentní plavec, takže musí na lepší plavce v závodě dohánět manko.“ A sebejisté tvrzení si může šestatřicetiletý borec dovolit. Letos stáhl náskok na krále ironmanů z hodiny na tři minuty a z podniku si odnesl vedle osobního rekordu i titul vicemistra. O závodní taktice svého největšího vzoru i soupeře tvrdí: „Vabroušek žádnou speciální taktiku nemá. Jen na domácích závodech se snaží ušetřit nějaké síly, a když se dostane do čela, rád si kontroluje pozice ostatních soupeřů.“

Praha, Kutná Hora - Kuželky a bowling jsou dva sporty, které si řada lidí plete. Nevidí v nich žádný rozdíl, ale těch je hned několik. „Kuželky se hrají s koulí bez děr,“ vyjmenovává jeden z rozdílů Vojtěch Kosina, hráč kuželek hájící barvy Kutné Hory. Spolu s ním a s příležitostným hráčem bowlingu a manažerem české bowlingové reprezentace Tomášem Hlúchem, který tvrdí: „Bowling se v posledních letech nesmírně posunul dopředu,“ odkryjeme odlišnosti a zákulisí těchto dvou sportů.

Hlízov, Olomouc - Chcete mít možnost hrát velké turnaje typu mistrovství světa či Evropy, procestovat velká světová města a získat nové zkušenosti? Totéž chtěl na začátku své kariéry Tomáš Plechata z Hlízova, kterému se jeho sny podařilo naplnit.