pá., 29. duben 2016 04:21

Sociální dopady plateb ve zdravotnictví na seniory

Kristýna Dolínková

Tisk

Samostatný projekt sdravotně-sociální/psaná žurnalistika

Realizace

Analytický článek - Doplatky na léky a jejich dopady na peněženku seniorů

Story - „Úraz a nemoc ze mě udělaly důchodce, aniž bych chtěl“

Rozhovor - Rozhovor: Stát se nepostará, to spíš zbohatnu na akciích

Sloupek - A z regulačních poplatků? Postavím si nějaké lepší Čapí hnízdo

Cíl práce

Tento samostatný žurnalistický projekt je zpracován v rámci psané žurnalistické specializace a tematicky patří do kategorie zdravotně-sociální specializace. Projekt má především dokázat řemeslnou zručnost absolventa oboru. Jeho cílem je osvětlit problematiku nákladů na zdravotní péči, kterou nesou občané České republiky, především senioři.

Projekt nastíní, jaká rizika s sebou nese náhlá změna zdravotního stavu způsobena dlouhodobou nemocí nebo těžkým úrazem. Poskytne také některé možnosti, jak dopadům takovýchto situací předcházet. Přinese také svědectví osoby, která se podobné zkušenosti v životě nevyhnula. Promluví o tom, co prožila, a jak se se svým osudem vyrovnala.

V následujícím cyklu článků svůj názor na danou problematiku také popíše člověk, který se s podobnou zkušeností nesetkal, avšak podobná rizika si velmi dobře uvědomuje. Jiný text naopak přinese obecná fakta k problematice, zasadí ji do širšího kontextu. Cyklus doplní i úvahový článek, který se s tematikou vypořádá a nastíní její případná řešení.

Články budou geograficky zasazeny do Olomouckého kraje, samotné Olomouce a jejího nejbližšího okolí. Především proto, že se jedná o jeden ze tří nejchudších krajů České republiky. A proto, že z celkového počtu obyvatel v tomto kraji je 18,2 procent seniorů.[2]

Kromě situací, kterým jsem byla očitým svědkem, mne nejvíce ovlivnily osobní tematické preference. Zdravotně-sociální žurnalistiku jsem si během studia vybrala jako tematickou specializaci proto, že daná problematika mne odjakživa nesmírně zajímá. A to nejen proto, že v rodině jsem měla příbuzné, který nemoc silně ovlivnila či dokonce vzala život, ale také proto, že u nás zdraví nikdy nebylo tabu. Často o něm mluvíme a aktivně se o něj snažíme starat.

Důvodem, proč jsem si vybrala toto konkrétní téma, byla jedna konkrétní věta, kterou pronesla má babička důchodkyně, když slyšela tematicky podobně laděnou reportáž v televizním zpravodajství: „Ještěže jsme zdraví, nechtěla bych být v jejich kůži.“ To, jaké to musí být v kůži někoho, kdo to na tomto poli nemá zrovna jednoduché, mne začalo silně zajímat, a proto jsem se vydala hledat další informace, které poté byly základem pro volbu právě tohoto tématu.

Cílem tohoto projektu je tedy především povzbudit k tomu, aby lidé podobným situacím předcházeli nejen svou opatrností, ale systematickým zajišťováním si finančních prostředků na budoucnost, jako jsou například penzijní připojištění, spoření v penzijních fondech nebo jiné spoření pro nenadálé situace.

Zdroje a stav problematiky

V ideálním případě by bylo v této části práce uvést statistická data o počtech zraněných či dlouhodobě nemocných pacientech na území Olomouckého kraje. Podobná data jsou ovšem velmi diskutabilní. Zejména proto, že anamnézy jednotlivých pacientů jsou chráněny lékařským tajemstvím, a také proto, že každý člověk podobnou událost prožívá individuálně a není tak možné objektivně říci, nakolik mu zkomplikovala všední život. Objektivní statistická data tohoto typu tak není možné získat ani od Českého statistického úřadu, ani od Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Proto se v této práci nebudu zaměřovat na konkrétní čísla, ale na problém samotný a možnosti, jak se podobným vyhnout.

Pro tuto práci byly daleko cennějšími zdroji ty, které mi byly prezentovány někým ústně, spíše než psané prameny. Nejen proto, že jsem měla možnost doptávat se na důležité informace, které jsem potřebovala a zajímaly mne, ale zvláště proto, že písemných pramenů je opravdu velké množství. Žádný z nich ale komplexně problematiku neupravuje. A už vůbec ne přesně tak, jak bych potřebovala. Bylo tedy velmi obtížné a časově náročné vyhledávat a procházet zdroje, které psaní práce předcházely, a které byly základem především pro shrnující analytický článek.

Problematika léků, důchodů, životní problémy seniorů a podobné se objevují v médiích poměrně často. Nejčastěji jako zprávy pojednávají o kriminálních činech, ve kterých sehrál senior hlavní nebo vedlejší roli. Dále pak jako zprávy o projednávání zákonů v Poslanecké sněmovně, které se této oblasti týkají (penze, léčiva apod.).

Ideový plán

Tento samostatný projekt bude složen se série článků, které se budou vztahovat k problematice zdravotnictví, finančních nákladů na něj a možné dopady na finanční situaci těch, které podobná událost v životě potká. V ideálním případě bych tomuto tématu věnovala celou přílohu novin v samostatném novinovém sešitě.

Téma bude čtenářům přiblíženo ve formě několika žánrů – shrnujícím analytickým článkem, story a rozhovorem. Ty doplní úvahový text v pohodě sloupku.

V rámci tohoto cyklu (zejména v analytickém článku) nebudu striktně rozlišovat mezi starobními důchodci a důchodci, kteří pobírají invalidní důchod. Z pohledu zákona jde o kategorie osob, které čerpají dávky ze státního rozpočtu z důvodu jejich neschopnosti být samostatně výdělečně činnými či nejsou schopni jinak se finančně zaopatřit. Jak starobní, tak invalidní důchodci jsou tedy odkázáni na sociální pomoc a svým způsobem znevýhodněni, zejména finančně. Nejsou totiž schopni vydělat si více finančních prostředků, než kolik jim ze zákona přísluší – ať už z důvodu svého vysokého věku, nebo z důvodu jejich špatného zdravotního stavu.

Vybrané žánry

Analytický článek - Úvodním textem, který čtenářům vysvětlí základní fakta a data o dané problematice, bude analytický článek. Tento text bude celý projekt zastřešovat právě proto, že vysvětlí, jak fungují poplatky ve zdravotnictví – zejména doplatky na léky prodávané v lékárnách. Také osvětlí, proč jsou některé léky tak drahé a kdy a jak se dá zařídit, abychom na ně dopláceli méně. Přinese například i data o kapacitách zdravotnických zařízeních, výši důchodů, porovnání s průměrnými mzdami v České republice a podobně.

Story - Story, neboli hluboký lidský příběh, přinese svědectví člověka, kterému úraz a nemoc obrátili život vzhůru nohama. Popíše, nejen jak k tomu došlo a jak se cítí, ale také jak se dotyčný s událostmi posledního půl roku vyrovnal, a jaké jsou jeho vyhlídky do budoucna.

Rozhovor - Povedu také rozhovor se zástupcem mladší generace. Odpoví na otázky, jak moc využívá zdravotnické péče a kolik do systému zdravotního a sociálního pojištění přispívá. Také zodpoví, nakolik věří, že o něj ve stáří bude postaráno a jak se sám na stáří snaží zaopatřit vlastními silami.

Sloupek - V závěrečném textu vyjádřím svůj vlastní názor na danou problematiku, zmíněné události a situace. Také se zamyslím nad tím, jak by systém zdravotního a sociálního pojištění měl být správně nastaven, zda je spravedlivý. Zodpovím také na otázku, jak se správně chovat, abychom případnými problémy, jež by mohly v budoucnosti každého z nás přijít, byli co nejméně zasaženi.

Postup práce a zdůvodnění způsobu zpracování

Rešerše

Po volbě tematické profilace během studia jsem neměla jasnou představu, jaké konkrétní téma v tomto projektu zpracovat. Po několika rozhovorech s rodinou a přáteli jsem si všimla, že zejména ti staršího věku si stěžovali, že léky poslední dobou zdražují, že chodí k lékaři čím dál častěji a stojí je to více a více peněz. Vyprávěli o svým příbuzných a známých, které chatrné zdraví často stálo velké peníze. Toto téma se pro mne stalo velice zajímavým a bylo jen otázkou času, než se jej rozhodnu zpracovat.

Silným impulzem pro mne také internet, kde se v internetových diskusích lidé s podobnými problémy svěřují se svými příběhy. Některé byly natolik zarážející, že jsem se rozhodla dále pátrat po pravdě, jak to s platbami za zdravotnickou péči opravdu je.

Překvapilo mne, že v mnoha případech nebyly výsledky rešerše uspokojivé – její výsledky mnohdy nepodporovaly příběhy, které jsem do té doby slýchala.

Vzhledem k tomu, že o tématu jsem zatím neměla žádné povědomí, bylu nutné začít předběžnou rešerší. Vydala jsem se tedy mezi ty, kdo byli „u zdroje“. Dostalo se mi odpovědi, kterou jsem potřebovala – avšak pouze výměnou za slib, že jeho jméno nebude nikde uvedeno, mi jeden soukromý lékař svěřil, jak tomu ve skutečnosti je. Lékaři jsou pod silným nátlakem výrobců léků a farmaceutických koncernů. Pokud předepisují vybrané léky od firmy, se kterou mají kontrakt, dostávají jisté finanční provize. Jak vysoké mi však odmítl říci.

Vedle těchto zdrojů jsem sáhla i po zákonech, které upravují sociální zabezpečení, a pročítala ustanovení a pravidla, která tuto právní oblast upravují. Spoustu užitečných informací jsem našla i na stránkách oficiálních institucí, jako jsou Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv. Doplňkové informace jsem čerpala z webových stránek jednotlivých veřejných zdravotních pojišťoven. Všechny tyto informace jsem poté zúročila při psaní analytického článku.

Poté jsem hledala osoby se zajímavými příběhy, které by mohly být pro toto téma nosné. Ukázalo se to jako nesnadný úkol, protože takové osoby většinou bydlí v domovech pro seniory nebo v ústavech pro dlouhodobě nemocné. Považovala jsem za krajně neetické takové osoby v těchto ústavech navštěvovat. Tři z nich, které jsem kontaktovala, totiž nebyly moc sdílné. Hledala jsem proto ve svém okolí.

Aktér hlavního příběhu, Zdenek Hanus, byl shodou okolností můj soused. Když se mu úraz stal, poskytovala jsem mu první pomoc a byla jsem zděšena přístupem, který zdravotníci v danou chvíli měli. Protože mi jejich chování nepřipadalo adekvátní dané situaci, rozhodla jsem se, že právě tento příběh později zpracuji. Avšak zdravotní stav Zdenka Hanuse mne přiměl nakonec příběh rozvinout jiným směrem, než jsem původně měla v plánu. Poslední rozhovor, který předcházel následnému článku, jsme vedli v polovině dubna.

Dále jsem potřebovala osobu, se kterou bych vedla rozhovor o jeho životě a plánech do budoucna. Vybrala jsem jednoho ze svých kamarádů, o kterém vím, že mu toto téma není cizí. Sám se o svou budoucnost zajímá a zasluhuje. Jeho bratr navíc studuje na Univerzitě Palackého v Olomouci medicínu. Chce pracovat u záchranné služby a otázkám pojící se se zdravotnickou péčí tedy oba dva rozumí.

Během tvorby samotných komunikátů jsem používala různé techniky postupu. Analytický článek jsem psala informativním a výkladovým slohovým postupem, protože vhledem k jeho parametrům a edukativní funkci, byly tyto nejvhodnější. Jednotlivé pojmy jem se snažila dostatečně vysvětlovat ne příliš náročným způsobem vyjadřování, sby byly skutečně srozumitelné všem čtenářům.

Story jsem z povahy samotné věci vystavěla chronologickým způsobem, který nejlépe reflektoval události tak, jak se staly. Přináší různé zvraty a peripetie, a proto tedy doufám, že bude čtenářsky zajímavý. Jak už jsem zmínila, jeho hlavní aktér je mým sousedem a s jeho příběhem mám osobní zkušenost, proto jsem jej vybrala.

Rozhovor byl žurnalistickou rutinou. Snažila jsem se pokládat jednotlivé otázky v logickém pořadí a návaznosti, a zároveň tak, aby každá opověď přinesla nové skutečnosti, které by byly pro sledované téma podstatné. Nutno ještě dodat, že sehnat mladého člověka, který již pracuje, ale zároveň má v otázkách, které jsem se chystala položit, by celkově problém. Dnešní mladí lidí se těmito otázkami nijak hlouběji nezaobírají, a proto kdybych oslovila někoho takového, rozhovor by nepřinesl žádné zajímavé ani podstatné informace. Na pátý pokus jsem tedy našla člověka, který měl ve zmíněných otázkách jasno. Proto jsem se rozhodla realizovat rozhovor právě s ním.

Během psaní sloupku jsem používala především úvahový slohový postup. Chtěla jsem se nejen zamyslet nad poznatky získanými během realizace celého projektu, ale zejména navrhnout možná řešení pro krizové situace, na něž jsem při rešerše a psaní narazila.

Jednotlivé texty rozsahově úplně přesně neodpovídají zadaným parametrům. Některé nich jsou obsáhlejší, něž by měly být, jiné zase obsahově kratší. Toto původně nebylo záměrem, avšak přirozeně to vyplynulo z povahy věci. Některé sledované problémy si žádaly větší prostor, než bylo v pokynech. Vzhledem k tomu, že nám bylo již dříve řečeno, že pokud bude projekt celkově dostatečně obsáhlý, není striktně nutné dodržovat vnitřní rozsah jednotlivých textů, jsem tuto radu poslechla a řídila se potřebami projektu.

Co se týče samotného záměru, k počítání jeho rozsahu jsem použila německou definici normostrany, která říká, že normostrana je 1 500 znaků na stranu včetně mezer. Tento záměr tedy se tedy pohybuje v rozsahu okolo 18 000 znaků.

Sebehodnocení

Přestože jsem v průběhu přípravy i samotného psaní zjistila, že jsem si nevybrala jednoduché téma na zpracování, věřím, že se mi nakonec podařilo zadání dodržet. Největším úskalím projektu se ukázalo být hledání potřebných osob, které by jmenovitě byly ústředními osobami jednotlivých textů. Ke story jsem potřebovala otevřeného člověka, který se nebojí dát najevo svůj názor a pocity. Proto jsem musela zvolit takového, se kterým mám jistý osobní vztah. Jiní, se kterými jsem tuto osobní zkušenost neměla, se sice často svěřili se svým příběhem, ale některé informace se rozhodly záměrně zamlčet, jiné nechtěly komentovat. V těchto případech je to pochopitelné, někdy se jedná o opravdu citlivé osobní informace, avšak pro potřeby tohoto projektu bylo nutné sehnat někoho, kdo podobnými zábranami netrpí.

Skutečnost, která by se mohla ukázat jako slabina celého projektu je šíře a složitost zvoleného tématu. Snažila jsem se o komplexní rešerši, aby mi neunikly žádné podstatné informace, avšak je možné, že některá důležitá informace mým očím unikla.

Problematická by mohla být i některá uvedená fakta. Snažila jsem se vycházet z co nejvíce aktuálních statistických údajů, avšak takové je časově náročné sbírat, čistit a vyhodnocovat. Pokud tedy potřebná data existují, bývají dostupná až s větším časovým odstupem. Taková data pak nemusí zcela věrně zobrazovat realitu, avšak jiná jednoduše nejsou k dispozici.

Mám osobní pocit, že i přes tato úskalí jsem projekt napsala dle svého nejlepšího svědomí a umu. To však přenechám až posouzení samotné komise.

Zdroje

Česká lékařská komora (http://www.lkcr.cz/aktuality-322.html)

Český statistický úřad (https://www.czso.cz/csu/czso/seniori-v-olomouckem-kraji)

Czech.cz (http://www.czech.cz/cz/66216-princip-fungovani-zdravotnictvi)

http://www.duchody-duchodci.cz/

Fakultní nemocnice Olomouc (https://www.fnol.cz/)

Ihned.cz (http://archiv.ihned.cz/c1-64213730-odkladani-senioru-do-ldn-ma-uz-brzy-skoncit-chysta-se-revolucni-novinka)

O lécích. (http://www.olecich.cz/)

Olomoucký kraj (https://www.kr-olomoucky.cz/zdravotnictvi-cl-21.html)

Ministerstvo zdravotnictví (http://www.mzcr.cz/)

Ministerstvo práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz/cs/)