Vyškov v roce 1805 a působení Napoleona na Vyškovsku

 Realizace

U Tvarožné padlo jen pár vojáků, nechtěli se ušpinit

Značku „Vyškov v roce 1805" mám na svědomí já, pyšní se Kolčářová

"Nohy jsem už amputoval i studentům gymnázia," říká s klidem Nezbeda

Večer před bitvou u Slavkova jedl Napoleon brambory s cibulí

Záměr

1. Cíl

Cílem tohoto samostatného projektu, který spojuje psanou žurnalistiku s kulturním zaměřením, bylo blíže seznámit čtenáře s historií Vyškovska v období napoleonských válek a akcemi s tímto obdobím spojenými, konkrétně pak především akce Vyškov v roce 1805. Kromě popularizace historických faktů chci také přiblížit náročnost příprav historických akcí, jejich průběh a realizaci.

Historie jako taková má mnoho zájemců, avšak málo kdo ji popularizuje takovým způsobem, aby si skutečná fakta někdo zapamatoval. Akce Vyškov v roce 1805 či rekonstrukce bitvy u Slavkova nabízí divákům komponované ukázky, historicky velmi věrné. Touto netradiční formou přezdívanou Oživlá historie jsou popularizovány různé události po celém světě.

Hlavním záměrem práce je tedy nejen popularizovat historická fakta, ale také skrze následující řádky možné zájemce oslovit.

1. Zdůvodnění volby tématu

Při volbě tématu této práce hrálo roli několik faktorů. Během studia jsem absolvovala seminář s kulturní specializací, který byl dle mého názoru jednou s nejpřínosnějších hodin během studia. Mé další specializace byly psaná a online žurnalistika. Ačkoliv mě online žurnalistika oslovila a nejspíš představuje jedinou světlou budoucnost žurnalistiky, v projektu jsem se chtěla věnovat tradiční psané formě.

Kulturní zaměření mi poté umožnilo při výběru tématu poměrně velký záběr. Osobně se zajímám například o literaturu nebo výtvarné umění. Tyto projekty však zpracovávalo několik absolventů přede mnou, a proto jsem tato témata nechtěla opakovat. Ocitla jsem se ve zdánlivě slepé uličce. Proto jsem se rozhodla pro konzultaci s vedoucím projektu Mgr. et Mgr. Karlem Páralem. Ten mi poradil, abych hledala inspiraci ve svém regionu, kterým je Vyškov. Tato jistě dobře zamýšlená rada mi nejprve zkomplikovala výběr tématu. Nabízel se Divadelní spolek Haná, nebo Knihovna Karla Dvořáčka pořádající neobvyklé přednášky. Nakonec jsem však vyhodnotila tato témata jako špatně uchopitelná, případně nedostatečně obsáhlá.

Jelikož volba tématu celého projektu probíhala v zimním semestru, ve stejnou dobu jsem ve Vyškově narazila na plakáty k akci Vyškov v roce 1805. Téma Napoleon na Vyškovsku bylo na první pohled dostatečně obsáhlé, dotýkalo se přímo mé domoviny a věděla jsem, že se dostanu přímo ke zdroji. Tuto akci totiž organizuje moje bývalá vyučující z vyškovského gymnázia. Ta mi mohla poskytnout informace ze zákulisí i další kontakty.

Dalším faktem bylo, že o vzpomínkových akcích je vždy informováno velmi nárazově. Je zveřejněna pozvánka v tisku, případně posléze vyjde krátká reportáž. Se skutečnou historií se ti, kteří se programu přímo neúčastní, téměř nemají kde setkat. Jsem proto velmi ráda, že mohu zveřejnit soubor textů vztahující se k tomuto tématu.

Pravdou je také to, že akce Vyškov v roce 1805 odráží skutečnou situaci, kdy se ve Vyškově poprvé střetla vojska protifrancouzské koalice a Francie. Město Vyškov bylo pro Napoleona důležitým strategickým místem, odkud jeho důstojníci hlásili příchod nepřátelských vojsk, avšak vedle populárnějšího Slavkova u Brna je dosti přehlíženo.

1. Zdroje a stav problematiky

Jak jsem zmínila výše, v tisku se vyskytují k tomuto tématu vždy jen kusé informace. Vzhledem k tomu, že se Napoleon na Moravě v roce 1805 pohyboval v listopadu a prosinci, v tomto období se o něm média zmiňují. Zbytek roku jsou vyzdvihována spíše jiná témata. Do popředí je pak vždy umístěna Bitva tří císařů, která je objektivně řečeno nejvýznamnější, avšak nebyla jediným místem, kde se Bonaparte vyskytoval a střádal válečné strategie.

O určité popularizování historie se pokusil web www.1805.cz, o kterém více napíši dále. Informace zde složité jsou ale pro laika složité a vyskytuje se zde mnoho překlepů, chyb a stylistických nedostatků.

Mým primárním zdrojem se stala historička Mgr. Jana Kolčářová, která, jak jsem zmínila, byla mnou vyučující právě dějepisu na gymnáziu. Již během tohoto studia se nám snažila přiblížit napoleonskou dobu různými materiály, nejen učebnicemi, ale především vlastním zájmem a nadšením. Někteří z mých spolužáků se zapojili do historických akcí i jako herci, mohla jsem využít i je a zjistit jaké to je, když se člověk vrátí v čase o více než dvě stě let. Sama je organizátorkou akce s názvem Vyškov v roce 1805, proto mi mohla poskytnout nahlédnutí do „zákulisí“ této akce, administrativu, přípravy i úskalí. Kromě toho se pravidelně účastní i nejvýznamnější bitvy, bitvy u Tvarožné, při jejíž rekonstrukci se sejdou tisíce historických nadšenců.

Kolčářová mi tedy poskytla informace jak ze strany organizátorky, tak účastnice. Mohla mi také nabídnout řadu kontaktů.

Zdrojem historických faktů pak byly nejen webové stránky www.1805.cz, které jsou určitým průvodcem jak skutečných historických událostí, tak rozcestníkem všech vzpomínkových akcí věnovaných napoleonským válkám na Vyškovsku a Jižní Moravě. Dále jsem fakta čerpala z literatury, konkrétně z knih „Bitva tří císařů“, kterou napsal v roce 1922 Emil Kaláb. Tato kniha obsahuje jen surová fakta, popis bojů bitvy u Tvarožné na všech frontách. Více laikovi srozumitelným jazykem napsaná je kniha „Slavkov 1805 – Napoleonův největší triumf“ od Jiřího Kovaříka, která vyšla v roce 2013. I ji jsem před psaním článků prostudovala.

Dalším zdrojem byla má vlastní zkušenost, neboť jsem se osobně několika těchto historických akcí zúčastnila a mohla tak zprostředkovat pohled diváka.

1. Ideový plán

Jak jsem již napsala, cílem je popularizovat skutečná historická data týkající se působení císaře Napoleona Bonaparte na Vyškovsku a také informovat o vzpomínkových akcích, které se zde k tomuto tématu pojí. Po vybrání tématu jsem začala přemýšlet o vystavění celého projektu. Rozhodla jsem se tedy napsat celek textů, který čtenáři výše nastíněné téma přiblíží a možná některé z nich motivuje k navštívení těchto akcí, jejich doprovodného programu případně přímo k účasti v programu. Při sestavování struktury samostatného projektu jsem se rozhodla napsat čtyři základní texty, které jsem měla v plánu v případě nutnosti doplnit. Byly jimi rozhovor, reportáž, story a populárně-naučný text. V průběhu realizace projektu začaly články nabírat na objemu, avšak například rozhovor bylo na škodu krátit, neboť obsahoval mnoho zajímavých a jinde nedostupných informací. Proto jsem nakonec vytvořila jen čtyři texty.

Měla jsem v plánu vytvořit rozhovor s již několikrát zmíněnou Mgr. Janou Kolčářovou, na kterou jsem měla vlastní kontakt. V rozhovoru jsem se chtěla dozvědět jak něco více o jejím nadšení pro historii, cestě k účasti na historických akcích, náročnosti organizování takových projektů.

Druhým textem dle stanovené struktury byla reportáž z rekonstrukce bitvy u Slavkova u Brna, která se v roce 2017 odehrála stejně jako v historii v sobotu 2. prosince. Od tohoto textu jsem si hodně slibovala, minimálně co do rozsahu. Avšak skutečnost byla zcela odlišná. Rekonstrukce bitvy byla sice záživná, diváky velmi kladně přijata, bylo příznivé počasí, avšak atmosféra i průběh byl rychle popsán.

Třetím žurnalistickým útvarem pak měla být story. Původní předpoklad byl, že napíši story s představitelem Napoleona Bonaparte. Než však začala jakákoliv příprava na realizaci, objevilo se několik problémů. Prvním z nich byl fakt, že Napoleona neztvárňuje vždy stejný člověk. Na místě tedy byla otázka „Kterého z Napoleonů vybrat jako nejvhodnějšího?“ Mark Schneider mu byl nejpodobnější, avšak Jiří Zulík je domácí. Rozhodla jsem se pro Marka Schneidera, neboť mimo nepopiratelnou podobu tuto roli ztvárnil nejvícekrát. Je však Američan a tak jediná možná komunikace mohla proběhnout skrze mail. Po vyměnění pár zpráv jsem zjistila, že osobnost Marka Schneidera jistě ukrývá mnohé zajímavé příběhy, avšak důvod proč ztvárňuje právě Napoleona je prostý – je herec. Navíc herec podobný historické osobnosti. Rozhodla jsem se tedy pro záložní plán a provedla rozhovor s Vyškovanem Borisem Nezbedou. Ten na historických akcích představuje chirurga, který byl klíčovým členem každé armády.

Posledním textem byl populárně-naučný článek, hodlám věnovat historickým faktům a událostem, které se staly na Jižní Moravě právě v roce 1805. Do backgroundu tohoto článku jsem chtěla zařadit i výčet akcí s touto tématikou, případně zajímavosti.

1. Postup práce

Reportáž – Úvodním textem mé práce je reportáž z rekonstrukce bitvy u Tvarožné. Tento útvar jsem zařadila jako první, neboť zprostředkovaně přenáší čtenáře na jednu z nejslavnějších bitev císaře Napoleona Bonaparte.
Tento žánr je sice náročnější, ale rychle čtenáře vtáhne do problematiky, a to bez zbytečně složitých historických pojmů. Vzhledem k tomu, že nejsem nijak velký fanoušek válečné historie, neměla jsem problém hodnotit rekonstrukci objektivně, nepostřehla jsem špatnou uniformu nebo úhybný manévr.

Rozhovor – Rozhovor je nejobsáhlejším textem mého projektu a vzhledem k cíli jej považuji i za hlavní. Rozhodla jsem se pro rozhovor s organizátorkou historické akce „Vyškov v roce 1805“ Janou Kolčářovou. Ta se na vedení podílí od samého začátku v roce 1995. Díky tomu, že mě osobně vyučovala na gymnáziu, jsem si s ní mohla dohodnout schůzku a ona souhlasila. Z mého záměru popularizovat tuto oblast byla nadšená a ihned mě o závěrečné texty poprosila. Chtěla by je postupně otisknout i v novinách.
Při samotném rozhovoru jsme s nacházely na půdě gymnázia, kde nebyla úplně přátelská atmosféra. Po chodbě chodili jak žáci, tak vyučující, kteří se často na něco ptali. Vzhledem k vytíženosti obou stran a složité domluvě na dalším setkání jsme rozhovor dokončily tentýž den. Kolčářová v rozhovoru mluví o tom, jak se dostala k historii obecně i konkrétně ke vzpomínkovým akcím. Přibližuje svou činnost ve Vyškově i na gymnáziu a především popisuje zrod, průběh i budoucnost akce „Vyškov v roce 1805“.

Story – Po zjištění, že nemohu udělat story s Markem Schneiderem, respektive že by tento text nic zajímavého nepřinesl, jsem se rozhodla oslovit Borise Nezbedu. Abych oslovila čtenáře, nabízím jim pohled do životního příběhu historického chirurga. Story je doplněna o historická fakta týkající se ošetřování zraněných.

Populárně naučný text – Posledním textem samostatného projektu je text populárně naučný. Musím přiznat, že tento text se mi psal nejhůře. Bylo třeba shromáždit surová historická fakta, ujistit se o jejich správném chápání a posléze je interpretovat čtenáři ve srozumitelné podobě. V článku popisuji cestu koaličních vojsk i francouzské armády na území České republiky na podzim roku 1805. Vynecháno není střetnutí ve Vyškově, bitva u Slavkova. Text je doplněn o zajímavosti, které nejsou uvedeny v učebnicích dějepisu. Background tohoto textu tvoří odkaz na v dnešní době konané historické akce, které bývají přesnou kopií historických událostí.

1. Sebehodnocení

Než jsem začala prát tuto práci, stanovila jsem si, poměrně krkolomně, její téma a vymezila si cíle. Provedla jsem rešerši literatury k historickým faktům, která jsem detailně neznala. Nyní mohu říci, že o působení Napoleona Bonaparte na Jižní Moravě vím opravdu mnoho. Dokážu popsat jeho pohyb na našem území, jeho strategické kroky a opatření, důvody výhry v bitvě u Slavkova. Stala jsem se osobou, jež zná tuto problematiku poměrně důkladně.

Mým cílem bylo přiblížit všem zájemcům jednak působení Napoleona na Vyškovsku, ale také přiblížit historické vzpomínkové akce spojené s tímto tématem. Myslím, že v projektu jsem dostatečně přiblížila náročnost plánování takovéto akce díky obsáhlému rozhovoru s paní Mgr. Janou Kolčářovou. Také se mi zdá přínosné story s historickým chirurgem Borisem Nezbedou, který poskytuje pohled přímo ze srdce bitevního pole. Reportáž z rekonstrukce legendární bitvy je jen pro utvoření uceleného projektu. U populárně naučného textu si nejsem jistá, zda jsem čtenáře příliš nezahltila historickými informacemi.

Řekla bych, že se mi podařilo toto téma uchopit i zpracovat poměrně dobře, ačkoliv díky obsáhlosti by bylo možné na toto téma sepsat další projekt. Mohl by popisovat jednotlivé vzpomínkové akce, jejich historii, vývoj. Celkově svou realizace hodnotím kladně, ačkoliv se nejednalo přímo o téma, o které bych se před tvorbou samostatného projektu zajímala.