Realizace
Ohlédnutí za půl stoletím jazzového festivalu v Přerově
ANKETA: Navštěvujete přerovský jazzový festival a víte, kolik slaví let od svého založení?
Takovou plejádou hvězd se může chlubit málokdo, říká Rudolf Neuls k výročí jazzového festivalu
REPORTÁŽ: Nikdy mě nenapadlo, že bych načerpala energii v Pivovaru
Velkolepá Sinatrology zahájila své turné koncertem v Přerově
Úvod
Přerovský jazzový festival slaví v letošním roce úctyhodných padesát let od svého vzniku. Mnoho lidí si stále neuvědomuje, o jak významnou kulturní akci s celosvětovým dosahem se jedná. Jazzový festival působí v Přerově od roku 1966 a je až k neuvěření, že právě jedno z menších moravských měst se za ty roky může pyšnit takovou plejádou hvězd, kterou by Olomouc, Brno či Ostrava mohly závidět. Maceo Parker, Marcus Miller, Brad Mehldau, Billy Cobham, The Clayton Hamilton Jazz Orchestra, Mike Stern, Snarky Puppy…to je jen drobný výčet světoznámých hudebníků, kteří se v Přerově objevili. Někteří koncertovali jednou, jiní vícekrát a těší se na další spolupráci.
Tento samostatný projekt se snaží přiblížit čtenářům jazzový festival od jeho trnité historie až po současnost.
1. Cíl práce
Mým záměrem a cílem při tvorbě samostatného projektu bylo přiblížení problematiky jazzového festivalu v Přerově. Domnívám, že se jedná o významnou kulturní akci, která dle mého názoru není v republice mimo Olomoucký kraj příliš známá. Jazzový festival má přitom v Přerově dlouholetou tradici, v letošním roce oslaví již padesát let od svého vzniku. Za tu dobu přijely do města zahraniční hvězdy jako Maceo Parker, Marcus Miller, Mike Stern nebo světoznámý The Clayton Hamilton Jazz Orchestra.
Mezinárodní jazzový festival vznikl zpočátku jako amatérský a jeho existence v Přerově trvala kvůli tehdejšímu režimu pouze devět let. Po několikaleté pauze se Přerované pokoušeli festival obnovit, ovšem v tu dobu začal působit Československý jazzový festival v Karlových Varech. Ani tento fakt organizátory nezastavil a jazzový festival v Přerově obnovili. Když po letech došlo ke krachu karlovarského festivalu, podařilo se spojit oba festivaly v jeden a ten se tak po letech vrátil na místo, kde vzniknul – do Přerova.
Celkový výčet výročí a čísel může být pro obyvatele Přerova i návštěvníky jazzového festivalu poněkud matoucí. Já sama jsem byla překvapená, když jsem zjistila, že festival slaví již padesát let od svého založení, neboť ještě minulý rok jsem zaznamenala plakáty s názvem 32. Československý jazzový festival. Právě z toho důvodu jsem se rozhodla problematikou festivalu zabývat podrobněji. Mým cílem bylo přiblížit čtenářům důvody vzniku festivalu, jeho trnitou cestu k současnému úspěchu a především odpovědět na otázku, proč právě Přerov získal jazzový úspěch, o jakém se jiným českým městům ani nesnilo. Výstupem je pak soubor různorodých textů, které byly zvoleny po pečlivém uvážení (důvody pro volbu jednotlivých článků jsou uvedeny v pátém bodu této práce).
2. Zdůvodnění volby tématu
Téma svého projektu jsem zvolila s ohledem na kombinaci psané a kulturní specializace. Důvodem, proč jsem si během studia zvolila právě kulturní specializaci, byl můj osobní kladný vztah k umění a kultuře obecně. Navíc jsem v průběhu studia začala pracovat pro přerovský zpravodajský portál (http://prerov.nejlepsi-adresa.cz/), kde se moje pracovní náplň soustředí především na kulturní oblast Přerovska, jako jsou právě různé festivaly, výstavy a další kulturní akce.
Když jsem se doslechla o jubilejním výročí jazzového festivalu v Přerově, zaujalo toto téma mou pozornost. Jelikož se jedná o akci, která působí přímo v místě mého bydliště, už jsem o festivalu několikrát slyšela. Ovšem ono jubilejní výročí zaujalo mou pozornost ani ne kvůli kulaté padesátce, ale z toho důvodu, že jsem chvíli před tímto zjištěním vídala ve městě plakáty poutající na 32. Československý jazzový festival. Začala jsem s vyhledáváním informací o akci, ale ani na oficiálních stránkách festivalu jsem se nedozvěděla, které výročí se má oslavovat. I přesto, že se jedná o poměrně významnou kulturní akci v regionu, bývá festivalu v médiích věnován jen malý prostor, jeho historii pak zájemci hledají jen velmi obtížně.
Právě výše zmíněná fakta byla hlavním důvodem, proč jsem si jako téma vybrala Jazzový festival v Přerově a jeho přiblížení od historie až po současnost. Zároveň jsem chtěla vybrat takové téma, které ještě nebylo mnohokrát zpracováno, takže bych díky svému projektu mohla přinést nové informace. Myslím si, že nejen pro přerovské čtenáře by mohl být jazzový festival zajímavým tématem a tudíž by ocenili jeho přítomnost v mediálních obsazích ve větším zastoupení. Mimo jiné jde také o rozšiřování jejich kulturního rozhledu, který není zanedbatelný, neboť ve světě současného dění hraje i kultura důležitou roli.
3. Zdroje, stav problematiky
Jak už jsem zmínila, jedná se sice o významnou kulturní akci s celosvětovým dosahem, přesto však v tuzemsku přerovskému festivalu není v médiích věnován prostor, který by si akce takového typu zcela jistě zasloužila. O jednotlivých ročnících festivalu sice pravidelně informují Přerovský deník a portál http://prerov.nejlepsi-adresa.cz, ale ani v jednom z nich nejsou informace o festivalu z celkového hlediska. Ani na oficiálních webových stránkách Československého jazzového festivalu nejsou dostupné informace o jeho historii.
Samostatné projekty se stejnou tematikou jsem nezaznamenala, jedinou prací s podobnou tematikou tak může být bakalářská práce Leonarda Zábranského na téma Jazzová, swingová a taneční hudba v Přerově a okolí v druhé polovině 20. století po současnost. Tato práce se však věnuje převážně historii kapel, které na Přerovsku působily v době vzniku festivalu a významným hudebním osobnostem dané doby.
Ve svém projektu tedy na ničí práci nenavazuji, řekla bych, že zpracování tématu jazzového festivalu způsobem, jakým se mu věnuji, bude zřejmě ojedinělé. Stěžejními zdroji mé práce byly zejména zdroje primární, tj. poskytnuté informace od organizátorů festivalu (R. Neuls, A. Benda) a také publikace Labyrint jazzu a ráj srdce, která vyšla u příležitosti čtyřicátého výročí festivalu. Tato publikace připomíná z pohledu zakladatelů a organizátorů uplynulých čtyřicet let festivalu a je doplněna i o podrobný seznam všech vystupujících v rámci jednotlivých ročníků festivalu a to od roku 1966 až po rok 2005. Teprve druhotným zdrojem pro dohledávání určitých přesností a historických souvislostí se stal internet.
4. Ideový plán
Samotné realizaci projektu předcházela příprava zahrnující výběr vhodného tématu s ohledem na mnou absolvované specializace. Po krátké úvaze jsem se rozhodla, že z kombinací kulturní a psané či televizní žurnalistiky se mi bude lépe zpracovávat soubor článků. Samotné kulturní téma jsem se rozhodla vybrat s ohledem na můj vlastí okruh zájmů a sympatií k různým oblastem kultury. Když jsem se dozvěděla o významném výročí jazzového festivalu v Přerově, ke kterému jsem na internetu nemohla najít více podrobností, bylo téma mého projektu rázem jasné. Jelikož jsem problematiku výročí a historie nemohla nikde najít, rozhodla jsem se pro její zpracování.
Jak již bylo zmíněno výše, cílem práce bylo vytvořit ucelený soubor textů, který přiblíží historii a současnost jazzového festivalu v Přerově. Hlavním bodem projektu je informativně-edukativní text, který čtenářům přiblíží, jak je možné, že menší město jako Přerov si vydobylo v republice prvenství v tak významné kulturní akci.
Chtěla jsem čtenáře oslovit natolik, aby se o festival začali více zajímat a objevili jeho půvab. Z toho důvodu jsem se do cyklu článků rozhodla zařadit reportáž a také zprávu z koncertu Sinatrology, která jen potvrzuje, že Přerov je sice menším městem, ale z hudebně-kulturního hlediska se může směle srovnávat i s Prahou.
Dalším textem, pro který jsem se rozhodla, je publicistické interview. Při otázce koho oslovit a požádat o rozhovor jsem měla hned jasno. Rudolf Neuls je nyní již dlouholetým ředitelem festivalu i jeho duší. Navíc jeho otec stál u zrodu festivalu v roce 1966 a až do své smrti v roce 2009 byl jeho pravidelným návštěvníkem a ikonou.
Jako poslední žánr jsem zvolila anketu. Původní nápad vytvořit anketu s hudebníky, kteří festival navštěvují, jsem velmi rychle zavrhla. Jednak z důvodu, že jsem projekt zpracovávala od listopadu do dubna (tedy v době, kdy se festival nekoná), ale také proto, že někteří hudebníci vystoupili v Přerově pouze jednou, jiní v průběhu let již několikrát. Bylo by velmi obtížné zpětně kontaktovat umělce a také vybrat ty, které do ankety oslovit a které nikoli. Proto jsem vytvořila anketní otázku se snahou zjistit, jaké povědomí je v Přerově o jazzovém festivalu napříč věkovými kategoriemi.
5. Postup práce
Před samotnou realizací projektu jsem si důkladně promyslela jeho podobu, které bych chtěla dosáhnout. Vytyčila jsem si témata, na která bych se chtěla zaměřit a zároveň jsem určila základní žánry, za pomoci kterých jsem se rozhodla daná témata zpracovat. Následovala důkladná rešerše informací o festivalu a zkontaktování příslušných osob, které se podílejí na chodu celého festivalu. Na projektu jsem začala pracovat v polovině listopadu 2015 a své články jsem vytvářela průběžně až do dubna 2016.
A. Informativně-edukativní text
Jako hlavní článek celého projektu jsem se rozhodla použít informativně-edukativní text, ve kterém se čtenářům snažím přiblížit uplynulých padesát let festivalu. Vytvoření tohoto textu bylo asi nejsložitější, a to nejen kvůli jeho rozsahu, ale především z důvodu náročnosti na zpracování. Jak už jsem zmínila dříve, je jen velmi omezený počet zdrojů věnujících se historii festivalu. Materiály pro tento článek jsem čerpala z internetu a z publikace vydané při příležitosti čtyřicátého výročí festivalu – Labyrint jazzu a ráj srdce. Velké množství informací jsem získala také od samotného ředitele festivalu Rudolfa Neulse. Samotný text je poměrně dlouhý, ale přesto vystihuje pouze to nejdůležitější, co se od vzniku festivalu v roce 1966 událo. Aby nešlo pouze o „nudný“ historický výklad událostí, snažila jsem se do textu zakomponovat i vyjádření osob přímo spjatých s festivalem. Jelikož by text pro svou délku mohl na první pohled působit nepřehledně, rozhodla jsem se proložit jednotlivé pasáže zajímavostmi, které čtenář nalezne při pročtení celého článku. Původně jsem zvažovala, zda do textu zařadit mezititulky, nakonec jsem se rozhodla pro volbu „citací“. Myslím si, že v tomto typu článku s ohledem na popisovanou historii budou právě vyzdvižené zajímavosti pro čtenáře zajímavějším a poutavějším rozdělením textu než pouhé mezititulky.
B. Anketa
Anketa byla nejjednodušší částí celé práce. Hlavní otázka, zda lidé navštěvují jazzový festival, mě napadla v podstatě ve stejném momentu, jako zařazení ankety do výsledné práce. Nakonec jsem otázku rozšířila i o výročí festivalu na její výslednou podobu „Navštěvujete přerovský jazzový festival a víte, kolik slaví let od svého založení?“ a s tou jsem se vydala do přerovských ulic. Při oslovování jsem se snažila cílit na všechny věkové skupiny a každého respondenta jsem se ptala i na pracovní pozici. Při tvorbě ankety mě nejvíce překvapil manželský pár, který jsem zastavila na Žerotínově náměstí. Paní mi sdělila, že bydlí kousek od Prahy a do Přerova přijeli navštívit rodinu. Zmínkou o festivalu jsem ji evidentně zaskočila, neboť přiznala, že o něm ještě neslyšela, ale hned se začala doptávat na podrobnosti. Nakonec byla tak nadšená, že začala uvažovat o účasti.
C. Rozhovor
Nad tím, s kým udělat rozhovor o jazzovém festivalu, jsem nemusela dlouho přemýšlet. Volba Rudolfa Neulse byla od počátku jednoznačná a to nejen z toho důvodu, že se jedná o současného ředitele festivalu, který je zároveň označován jeho duší, ale také z toho důvodu, že jedním ze zakladatelů byl jeho otec.
Jak už jsem zmínila, pracuji pro přerovský zpravodajský portál a v prosinci jsem se pracovně účastnila koncertu Sinatrology, pořádaném Nadačním fondem Přerovského jazzového festivalu. V rámci této akce jsem se setkala i s Rudolfem Neulsem a nastínila mu téma mého samostatného projektu. Jelikož bylo předvánoční období, rozhodli jsme se rozhovor ponechat až na únor.
Předem jsem si připravila deset otázek týkajících se historie i současnosti festivalu, výběru interpretů a všemožných doprovodných akcí. Rozhovor jsem se rozhodla nahrát na diktafon a následně přepsat. Pan Neuls působil milým dojmem a bylo vidět, že o tématu jazzového festivalu by zvládl vykládat i několik hodin. Já sama jsem odcházela z jeho kanceláře po necelých třech hodinách zásobená notnou dávkou informací. Pro potřeby samotného rozhovoru jsem interview musela krátit, ovšem část těchto poznatků jsem využila i při tvorbě hlavního článku.
D. Reportáž
Jelikož se festivaly konají vždy v říjnu a jarní prolog až 30. dubna, musela jsem při tvorbě reportáže zavítat na jednu z doprovodných akcí pořádaných Nadačním fondem Přerovského jazzového festivalu. Jako jedno ze zajímavějších a časově mi nejvíce vyhovujících se ukázalo být vystoupení 21. března 2016 v restauraci Pivovar. Restaurace má s vystoupeními tohoto typu již dlouholetou zkušenost, konají se zde pravidelné akce s názvem Jazz u piva. Tato akce pro mě byla specifická, neboť jsem na ni opět šla pracovně jako novinář a byla to má první akce, ze které jsem psala dva výsledné typy článků – zprávu na redakční web a reportáž pro potřebu samostatného projektu. Zpracování reportáže pro mě osobně bylo o něco náročnější než zpráva, jelikož jsem si tento typ téměř odvykla psát. Její psaní mě však bavilo daleko více, neboť jsem si vybavila všemožné detaily, které se do klasické zprávy nehodí psát.
E. Zpráva z koncertu Sinatrology
Tento článek jsem z celého samostatného projektu zpracovala jako první, jelikož se koncert konal již 9. prosince 2015. Zprávu jsem se do projektu rozhodla zařadit především z toho důvodu, že se jednalo o velkolepé koncertní turné, v době výročí Franka Sinatry, kdy hlavními městy koncertu byly Brno (10. 12.), Ostrava (11. 12.) a Praha (12. a 13. 12.). Velkolepá show a hlavní galakoncert měl být v Praze 12. prosince, kvůli velkému zájmu přidali dokonce organizátoři koncert i na další den. A právě stejnou podívanou jako v těchto městech si mohli přerovští diváci, díky Nadačnímu fondu Přerovského jazzového festivalu, vychutnat již 9. prosince, kdy byl koncert v Přerově nazván veřejnou generálkou. Zároveň jsem si během této akce získala potřebné kontakty na osoby spjaté s jazzovým festivalem, které jsem využila při tvorbě dalších částí projektu.
6. Sebehodnocení
Po vypracování všech zamýšlených článků a opětovném přečtení svých vytyčených cílů, se domnívám, že se mi těchto cílů podařilo dosáhnout. Snažila jsem se čtenářům přiblížit jazzový festival v Přerově, a to nejen jeho historii, ale i současnost. Zejména pak hlavní článek, informativně-edukativní text, je podle mě přesně tím, čeho jsem chtěla touto prací dosáhnout. Pokud si tento článek přečte osoba, která nikdy neslyšela o jazzovém festivalu v Přerově, získá velmi cenné informace o nejdůležitějších událostech v jeho vývoji. Ovšem i pro osoby, které mají ponětí o přerovském jazzovém festivalu, bude mít článek význam. Jak jsem již několikrát v průběhu samostatného projektu zmiňovala – o historii festivalu toho zatím příliš sepsáno nebylo. Zároveň si myslím, že článek je čtivý, nejde pouze o výčet historických faktů, ale oživení textu vzpomínkami osobností přerovského jazzového festivalu může čtenáře v některých pasážích i pobavit.
Co se týká zhodnocení ostatních žánrů, jsem spokojená s výběrem, který jsem si předem stanovila, i s jeho provedením. Čtenářům jsem se formou reportáže snažila přiblížit průběh jazzového vystoupení v restauraci Pivovar, zprávou z koncertu Sinatrology jsem chtěla upozornit na významnost Přerova na poli kultury. Rozhovor s ředitelem festivalu pak přibližuje, že zajišťování takovéto akce není chvilkovou záležitostí a organizátorům zabere příprava vždy několik měsíců.
Doufám, že mé články jsem zpracovala natolik zdařile, že čtenáře osloví, a ten se poté začne o přerovský jazzový festival více zajímat. A pokud se již zajímá, tak doufám, že jej články neurazí a ztotožní se s nimi, případně objeví zajímavosti z tohoto kulturního světa, se kterými zatím nebyl obeznámen.
Kromě zvolených žánrů by bylo samozřejmě možné pracovat i s mnoha dalšími. Určitě by bylo zajímavé získat vyjádření zahraničních interpretů k tomu, jakým způsobem vnímají Přerov, což by se mi možná i podařilo, kdybych si téma svého projektu vybrala mnohem dříve a navštívila říjnový festival, na kterém se v loňském roce objevila hned trojice nových zahraničních interpretů. Celkově by se pak k festivalu daly vztáhnout také různé zprávy v základní i rozšířené podobě, komentář, glosa, pozvánka a další útvary publicistické oblasti.
7. Literatura a zdroje
K vypracování stanovených žánrů projektu jsem čerpala informace především z následujících publikací:
- JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. Učebnice. ISBN 978-80-244-2218-3.
- JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. 125 s. Studijní texty pro distanční studium. ISBN 80-244-1246-2.
Pro získání důležitých informací o přerovském jazzovém festivalu jsem přečetla publikaci vydanou k jeho čtyřicátému výročí:
- BENDA, Aleš. Labyrint jazzu a ráj srdce. 1. vyd. Přerov: Nadační fond Přerovského jazzového festivalu, 2006. 128 s. ISBN 80-239-7820-9.
Velkou pomoc mi s informacemi o festivalu poskytl také Rudolf Neuls, který kromě poskytnutí hlavního rozhovoru reagoval emailem i na mé pozdější doplňující dotazy k festivalu. Dále jsem pracovala s následujícími internetovými zdroji:
- http://www.csjf.cz/2016-program
- http://prerov.nejlepsi-adresa.cz/
- http://prerovsky.denik.cz/
- http://is.muni.cz/th/145547/ff_b/Jazzova__swingova_a_tanecni_hudba_v_Prerove.pdf
